První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Dnešní věda

Naše poznatky o dnešním světě, o jeho tajných zákoutích a nevysvětlitelných principech na základě kterých funguje příroda, nebo dosud nepochopitelný vesmír (dnešní společnost se stále snaží ovládnout přírodu a neví se vyrovnat s totalitou vesmíru) - toto všechno poznáváme díky našim gnozeologickým schopnostem, které často vycházejí z našeho empirického či senzuální pohledu - to jest, že mnohé věci si vysvětlujeme na základě našich vlastních zkušeností a pocitů z daného objevu nebo pochopení subjektu - jako předmět poznávání.

Je však třeba říci, kde je naše poznávací hranice, zda je omezena dobrovolně - to znamená, že náš mozek určité věci nedokáže pochopit, ale je omezena násilně. Chci tedy nastínit problém dnešní vědy, protože stále více začínám pochybovat o tom, co nám vědci překládají na stůl. Opírám se přitom o fakta, která jsou běžně dostupná nám laické veřejnosti v knihovnách či na internetu. Podívejme se blíže na starou řeckou vědu a její vědce - filozofy, na co všechno přišli bez pomoci nějakých moderních výdobytků - teleskopů, dalekohledů, robotů či raket.

Uvedu pár příkladů: "Podle Tálea a Anaximena se Mléčná cesta skládá z hvězd, v níž každá je světem obsahujícím Slunce a planety a tyto světy jsou umístěny ve vesmírném prostoru. U Lukrécia najdeme poznatek, že tělesa ve vzduchoprázdnu padají stejně a stejně vidí nekonečný prostor naplněný nekonečnými světy. Pythagoras před Newtonem formuloval zákon o obrácené hodnotě čtverce vzdálenosti. Když se Plutarchos pokoušel vysvětlit hmotnost, hledal její původ ve vzájemné přitažlivosti mezi všemi tělesy, což je příčinou, že Země přitahuje k sobě všechny pozemská tělesa, tak jako Slunce a Měsíc přitahují ke svému středu všechny části, které k němu patří, a přitažlivou silou je udržují ve své zvláštní sféře" (úryvek z knihy Ráno kouzelníků od J. Bergier a P. Pauwels). A co novověk? Slavný vynálezce a fyzik srbského původu Nikola Tesla, jehož Američané raději zlikvidovali, aby neztratili světový monopol v různých oblastech? Auta na elektřinu, o nichž Tesla hovořil, mnoho generátorů, které samy dokáží vyrábět elektřinu, by americký ropný průmysl zruinovaly. A nejen Amerika, ale jiné státy - tedy firmy ovládající státy - by ztratily veškerý příjem peněz a hlavně kontrolu nad lidmi. Nicméně psát o imperialistických snahách Ameriky či feudálních snahách Evropské unie teď není mým cílem, protože o tom se už napsalo dost, a každý uvědomělý člověk, co se ohlédne kolem sebe, pravdu zjistí sám. Chci však nastínit problém vědy - jako určité skupiny lidí - kteří rozhodují o tom, co budeme znát a co ne. Věda minulosti byla o nekonečných možnostech poznávání a sledování (narážím na starověké Řecko, protože mluvit o kontinuitě mezi starověkem a středověkém se vůbec nedá, kvůli křesťanskému dogmatismus ve středověku a jeho následcích na vědě a vědcích dané doby), kde se nekladla žádná hranice poznání. Momentálně jsme však dobrovolně svěřili toto poznávání světa a naše indukce o světě do rukou tzv. vědců - inteligenci, která má objasňovat příčiny a důsledky, která má zkoumat fungování a má objevovat to, co není poznané o našem životě a přírodě - vesmíru. Je to ale opravdu tak? Jak jsem již uvedl v příkladech, to vše bylo "pravděpodobně" dokázáno bez jakýchkoliv technických vymožeností.

Dnešní vědci mají na pomoc mnoho nástrojů různého využití a na vysokém technologickém stupni. Přitom však o nových objevech slyšíme stále méně. Že by už nebylo co objevovat? Myslím si, že to tak není, protože člověk má pravděpodobně celou pravdu a podstatu všeho bytí v sobě od narození a jeho životním cílem je nalezení této podstaty. "Nehledal bys mě, kdybys mě nebyl našel". Právě zde jde o problematiku dnešní vědy, protože vztyčila bariéry nemožnosti, které člověku nejsou přirozené. Věda v nás potlačila svobodného ducha a rozum objevování a poznávání. Stali jsme se otroky vědy, která dnes působí jako tajná společnost či organizace, ovlivněna světovými politickými elitami a korporacemi. Jde ruku v ruce s novodobými otrokáři světa a předkládá nám pod nos pouze to, co nejlépe vyhovuje zotročení populace a zisku peněz. Už dávno jsme mohli mít elektřinu téměř zdarma, kdyby nebylo skupiny lidí, která to odmítla, protože by z toho neměla zisky. A takto je to s mnoha jinými nástroji a věcmi nebo generátory na výrobu různých energií.

Tyto prostředky by se však staly běžnou součástí domácností, a tak by velké fabriky neměly pro koho elektrřinu vyrábět, protože každá domácnost, a tedy i jedinec, by se staly soběstačnými. Vždyť si to každý vyzkoušejte, jak jste svobodný. Odpojte svůj byt nebo dům od elektřiny a vody. Zahynete. Nebudete mít co pít, nebudete si mít na čem uvařit. Dá se to? Zmrazí vám bankovní účet a nebudete si mít za co koupit ani zápalky. Za všechno si ale můžeme sami, protože věda nás uvrhla do otroctví tím, že nám vzala svobodu zkoumání a poznávání. Stejně je to i s pseudovědou jménem sociologie. Vnutili nám zažité vzorce, které se nesmí měnit. Je to však zvláštní věc každého jednoho z nás, neboť člověk si sám musí uvědomit, kde je jeho hranice poznání a kým a čím je omezená a nakolik. Věřte bratři, že pravdu máme všichni v sobě, jen ji musíme hledat a nenechat se ovlivňovat podvrhy organizací jménem věda, která je sice na povrchu pozlacená, zato uvnitř je shnilá a omezující. Mnohé věci se zbytečně komplikují a nikdo si nebere příklad z jednoduchosti antické vědy.

Dnešní moderní komplikovaná společnost přežívá jen proto, že rozhodování je v rukou malého počtu lidí. Jenže mi sami si rozhodujeme o tom, jaký ti lidé budou, co budou zkoumat a podporovat. Říkáme si, že jsme inteligence národa a světa, protože známe pravdu, ale jaké pohnutky vedou naši inteligenci ke slepé poslušnosti vědy? Jakou pravdu skutečně známe, a jakou pravdu jsme objevili vlastním empirizmem a racionalismem zároveň? Transcendetovať se do hospodárného idealismu bez omezení vědy je naším úkolem duchovního vývoje nacionalisty. Proto vědu - jako obecnou nauku o poznání - buď vytlačme z našich poznatků o světě a zaměřme se na vlastní zkoumání, nebo se snažme o navrácení úcty vědě jako prostředku ke zjednodušení poznání vesmíru a sebe samých.


|Autor: Basaryan|Zdroj: svobodnyodpor.info|11.10.2013|