New York se v posledních letech chlubí klesající kriminalitou zejména snižujícími se počty násilných trestných činů. Je zajímavé, že trend poklesu kriminality odstartoval současně s jiným trendem - odlivem černochů z New Yorku. Pouhá náhoda?
Ve druhé polovině 90-tých let v tomto městě začal klesat podíl negroidního obyvatelstva. Růst cen a vysoké životní náklady v New Yorku začaly v posledních 15 až 20 letech nutit mnohé černochy k tomu, aby se odstěhovali do jižních částí USA. Poprvé v historii New Yorku tak dochází k odlivu černochů. A od stejné chvíle začala klesat i kriminalita.
Podíl negroidního obyvatelstva od 19. století stále rostl, až dosáhl vrcholu kolem roku 1990, kdy černoši tvořili téměř 29 % obyvatel New Yorku. Poté ale začal klesat. Do roku 2000 podíl klesl na 26,5 % a do roku 2010 dále poklesl na 25,5 %. V dnešní době je ještě nižší.
Kriminalita
Nyní se podívejme na vývoj kriminality. Kriminalita stále rostla - na své maximum se dostala v 80-tých a zejména v 90-tých letech. V roce 1990 se v New Yorku odehrálo přes 2200 vražd a tisíce dalších násilných trestných činů. V dalších letech se ale trend obrátil a od konce 90-tých let kriminalita výrazně poklesla.
Pokles kriminality následoval i v dalších letech po roce 2000. V roce 2012 bylo v New Yorku spácháno 419 vražd. V minulém roce 2013 došlo k dalšímu poklesu - na 332 vražd.
Dokud černochů přibývalo, kriminalita stále rostla. Nyní černochů v New Yorku ubývá a kriminalita začala klesat. Toto není náhoda.
Policejní stát
Samozřejmě zde hrají roli i další faktory. K omezování zločinnosti v tak barevném a multikulturním městě jako je New York, bylo nutné sáhnout k praktikám policejního státu. Kvůli barevné kriminalitě tak musí slušní občané strpět permanentní policejní dohled, kamery na každém rohu, nebo některé další kontroverzní praktiky.
Například policejní praxe zvaná "stop-and-frisk", neboli "zastav a prohledej" - policisté na ulici zastavují a prohledávají osoby, zda u sebe nemají zbraň. Denně takto prohledají asi tisíc náhodně vybraných lidí.
Vysoké policejní nasazení hrálo roli ve snížení kriminality, ale odchod černochů je důležitým faktorem. Potvrzují to i další fakta. Tam, kde počet černochů naopak roste, roste také kriminalita.
Na špičce v počtu vražd zůstavají velká města s vysokým podílem negroidního obyvatelstva - Detroit, New Orleans, St. Louis, Baltimore, Newark a další. I v samotném New Yorku je nejvíce kriminality v černošských ghettech.
Naopak pokusy snížit kriminalitu pseudohumanismem, integračními a sociálními programy, neziskovkami, podporami apod. většinou selhávají a znamenají jen obrovské finanční náklady. Často kriminalitu ještě zvyšují tím, že sociální podpory a antirasistické programy přilákají další asociální imigranty.
I přes rekordní snížení násilné trestné činnosti má multikulturní New York ve srovnání s bílými městy a zeměmi zločinnost stále výrazně vyšší. Například Česká republika má o 2 miliony obyvatel více, přesto je u nás roční počet vražd v celé republice výrazně nižší, než v New Yorku. Ročně v ČR zhruba 180 až 240 vražd, značnou část spáchají cizinci.
Závěr
Genetické předpoklady ke kriminalitě a asociálnímu chování existují a žádný anti-rasistický fanatik, ani neomarxistický sociální inženýr s tím nic neudělá. V místech s vysokou koncentrací negroidů, muslimských imigrantů, nebo třeba cikánů nebude nikdy pořádek a bezpečno. Černá pleť = kriminalita.
|Autor: Redakce|Zdroj: white-media.info|14.1.2014|
Kladivo na dvounohý hmyz - Rudolf Jičín
před 5 lety
