Kromě tohoto vyznamenání byl taktéž vyznamenán Železným křížem 1. i 2. třídy, útočným odznakem pěchoty a Medailí za zimní bitvu na východě 1941/42.
Během sovětského útoku na Estonsko, v září 1944, byl Nugiseksův domov zničen. Nugiseks byl zajat českými partyzány v květnu 1945 a byl odveden do zajateckého tábora. Po třech neúspěšných pokusech o útěk byl předán Sovětům, kteří ho odsoudili na 10 let v gulagu a 5 let ve vězení na Sibiři. Nugiseks se pak vrátil do Estonska, kde působil až do důchodu. V říjnu 2008 byl dokonce vyznamenán medailí Díků estonského lidu.
Harald zemřel 2. ledna 2014 a pohřben byl v kostele zasvěceném památce estonských vojáků v městě Tori. Obřadu se zúčastnil brigádní generál Meelis Killi a další vysoce postavení armádní činitelé. Soustrast pozůstalým vyjádřil i ministr obrany Urmas Reinsalu, který zesnulého označil za "legendárního vojáka, jehož tragédií bylo, že nemohl bojovat za svobodu Estonska v uniformě své vlasti."
|Autor: Redakce|Zdroj: rodobrana.wordpress.com|12.1.2014|