První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Rozhovor s aktivistou AUTONOM CZ

Přinášíme rozhovor s aktivistou nedávno vzniklé nezávislé aktivistické skupiny AUTONOM CZ. Nechceme se hrabat v drobných ideologických neshodách a jsme si vědomi, že nacionalismus jako takový může mít mnoho směrů, přesto bychom si měli uvědomit, že všichni stojíme na jedné straně barikády.


Ahoj, mohl bys nám v krátkosti představit projekt AUTONOM?

Ahoj, je to projekt na bázi nezávislého aktivismu jednotlivých aktivistů nebo skupin aktivistů. Celý koncept je v podstatě postaven na původním konceptu autonomního nacionalismu. Dopředu jsme avizovali, že se nechceme hrabat v drobných ideologických neshodách. Jsme si vědomi, že nacionalismus jako takový může mít mnoho směrů, přesto bychom si měli uvědomit, že všichni stojíme na jedné straně barikády.  V této těžké době si nemůžeme dovolit ten luxus, abychom se dělili nebo hůř, stáli proti sobě. Náš cíl je tedy jasný – co nejvíce sjednotit pro-národní aktivity tak, aby měly jak co největší kvalitu, tak i odezvu. Bylo by vhodné ale hned říci, že stojíme jen o rozumnou spolupráci. Nechceme mít nic společného s lidmi, kteří ještě nepochopili, že žijeme v roce 2014 (téměř už 2015) a svou prezentací, rétorikou dělají národní opozici jen ostudu. Takoví lidé by si měli uvědomit a hlavně se zeptat sami sebe, na jaké straně vlastně stojí a či svým chováním neprospívají někomu jinému…


V čem bude spočívat vaše aktivita?

Chceme vystupovat co nejvíc na veřejnosti a mít pokud možno blízký kontakt s lidmi. Budeme se nažit ukázat veřejnosti špatnosti současného systému. Důležitá je pro nás ale hlavně solidarita. V době, kdy se systém nestará o ty, co jeho pomoc potřebují, je pomoc zejména na nás – nacionalistech.

Hned první výzva na stránkách Autonom-cz.info byla k podpoře proticikánské demonstrace, která se uskutečnila v Ostravě. Chcete nějak řešit problém cikánského násilí?

Cikánský problém, pokud to tedy tak můžeme nazývat, je problémem dlouhodobým a je vinou zejména nekoncepčního řešení vlády. Sociální začlenění nepřizpůsobivých do společnosti selhalo, finanční dotace neziskovek, které měly problém řešit také nic nepřinesly. My bereme tento problém jako jednoznačné selhání systému a důvod, proč jsme vyjádřili podporu této akci byl ten, že jsme měli důvodné obavy z možného cikánského násilí, před kterým mimochodem varoval i server Romea.cz. Pokud chceme řešit problém vyloučených lokalit nebo lokalit s nepřizpůsobivými, kde jsou terorizováni naši lidé, musíme tlačit hlavně na vládu. Tím samozřejmě nechci říct, že se budeme otáčet k problémům lidí v daných lokalitách zády. Jen je potřeba nastínit, kde je ten největší problém.


Co si myslíš o současné politické situaci v zemi?

Ta situace je již 25 let stále stejná. Střídají se nám tu ve vládách dvě strany, které vyšly již ze Sametového podvodu. O demokracii si tady můžeme nechat jen zdát a maximálně si o ni zpívat a číst při výročích 17.listopadu, kterým nás rok co rok krmí. Občan pro politiky něco znamená jen jednou za 4 roky, kdy potřebuje jejich hlas k tomu, aby mohl zas nějakou dobu lhát a krást. Důkazem jsou i poslední události, kdy v zadlužené zemi, kde je masa lidí bez práce, další nemají na jídlo, si politici zvýší platy. Nevím, jaký větší výsměch lidé potřebují, aby se konečně postavili na nohy a šli s tím něco udělat… Další problém je ten, že politici, at‘ už přímo, či nepřímo mají vliv na hlavní média v zemi, tudíž je proto jednoduché ovlivnit společnost. Vzkvétá nám zde forma oligarchie, kdy „úspěšní“ podnikatelé vstupují do politiky, aby si zajistili úplnou moc v zemi. Lidé naletěli na úplatky v podobě koblih a kávy a dopustili, aby naši zemi kontroloval člověk, který v podstatě na ni vydělal a nyní se nám všem směje z vládního křesla, kde navíc spravuje finance státu. Občas si opravdu připadám jak ve špatném snu…


Je v současné době na politickém spektru strana, která by mohla nebo chtěla něco změnit?

Těch stran, co mluví o změně je docela dost, ale jejich síla je mizivá. Otázkou zůstává, zda by při případném úspěchu neskončily na stejné úrovni jako současné parlamentní strany. Co se týče stran, které se profilují jako pro-národní, tak tam je docela těžké něco hodnotit. Jedna se již vyčerpala, jak rétoricky, tak personálně a je asi jen otázkou času, kdy půjde díky stále sílícímu odlivu posledních kvalitních lidí úplně ke dnu. Bohužel nedokázali využít potenciál, který měli a nyní už asi nemají šanci změnit tvář strany tak, aby vyhovovala širšímu spektru občanů. Druhá strana vznikla teprve nedávno a tak můžeme jen s napětím čekat, s čím přijde. Na nějaké soudy je však ještě moc brzy. Dobře se možná jeví politická spolupráce pod názvem Národní kongres, která je sice pouze na začátku, ale smysl dává. Již není čas hrabat každý na svém písečku, což jsem avizoval i v našem případě na začátku rozhovoru.

Jinak zásadní problém je pro tuto „pseudo-demokracii“ potřebný zisk 5% hlasů pro vstup do sněmovny. Musíme být soudní a říct si upřímně, že momentálně tuto hranici překročit pro-národní strana nemůže. Myslím, že nejlepším řešením by bylo pracovat nyní na aktivismu mezi lidmi a budovat základnu pro vznik opravdové národní opozice, která by mohla v budoucnosti něco změnit.


Co pro tebe osobně znamená nacionalismus?

Nacionalismus je pro mě základ všeho. Musíme si ale narovinu říci, že bez sociálních aspektů to je jen prázdný pojem. Nacionalismus je totiž o sociálním cítění, o solidaritě a hlavně o lásce. Velkým problémem je, že mnoho lidí si pod nacionalismem představuje nenávist. Tohle je zásadní omyl! To, co děláme, neděláme kvůli nenávisti k někomu, ale z lásky ke svým bližním, ke svým tradicím a zvykům. Když vidíme situaci ve světě, tak si musíme přiznat, že pomalu začíná boj o přežití. Nacionalismus a přirozená identita je jediné východisko z této sociální krize.


Co si kladete za cíl pro příští rok?

Tak hlavně si přejeme pod stromeček, aby pro-národní aktivisté pochopili, o co nám vlastně jde. (smích) Ale nyní vážně. Chceme, aby se nám povedlo sjednocení některých aktivit. My si to sice můžeme přát, půjdeme tomu naproti, ale musí chtít i ostatní, což už moc neovlivníme. Každý by si měl ale uvědomit, zda to dělá pro sebe nebo pro něco jiného. Jinak připravujeme určité aktivity, chceme navázat bližší vztahy s podobnými skupinami ze zahraničí a v neposlední řadě chystáme veřejné akce, z nichž jedna by mohla být v mnohém průlomová. Vše ale bude záležet na lidech, jak se k tomu budou stavět a jestli se budou chtít hnout směrem kupředu.


Chceš něco dodat na závěr?

Chci hlavně všem popřát klidné prožití Vánočních svátků, nejlépe v rodinném kruhu, protože rodina je základem celého našeho fungování. Mít její podporu a uznání dává obrovskou sílu a chut‘ do veškerého úsilí. Dále bych chtěl, abychom do Nového roku vstoupili v plné síle a s odhodláním něco změnit. Čas nám pomalu, ale jistě ubíhá…


|Autor: Redakce|Zdroj: autonom-cz.info|23.12.2014|