Židé jsou tak ješitní! Domnívají se, že holocaust se týká jenom jich.
Mohu vás ujistit, že tomu tak není. Již by nám mělo být zřejmé, že
historie a politika jsou ve skutečnosti jiné, než se na první pohled
zdá.
„Bitva o holocaust“ - jak příhodně pojmenovala stanice British Channel 4 svůj dokument - není o uctívání památky Židů, kteří zemřeli za druhé světové války. Není o stále se opakujícím židovském zaklínadlu stávajícím ze dvou slůvek - „Nikdy víc“. A už vůbec není o neustálém omílání toho, kolik zla může vláda napáchat, když se vymkne kontrole.
Lži, lži a zase lži
Stále více lidí si uvědomuje, že nám naše vlády systematicky lžou. Vědí, že za 11. září stojí americká vláda. Vědí, že za útok v londýnském metru 7. července je zodpovědná vláda britská. Stejně tak vědí, že Mossad a privátní izraelské podniky se na těchto útocích aktivně podílely. Jsou si vědomi toho, že Izraelci během šestidenní války svévolně zaútočili na loď USS Liberty a způsobili smrt desítek námořníků. Uvědomují si, že v Americe neexistuje právní základ pro vybírání daně z příjmu, jakož i to, že CIA spolu s Bushovic a Clintonovic klanem jsou valnou měrou zaangažováni v ilegálním prodeji drog jak v USA, tak i v zahraničí. Lidé vědí, že zbraně hromadného ničení nemají s iráckou invazí pranic společného. Vědí, že sta miliony dolarů a sta tisíce zbraní, které americká vojska „ztratila“ v Iráku, neskončily v rukou rozličných militantních frakcí aktivních v irácké občanské válce náhodou. Stejně tak vědí, že pravou motivací pro dopadení Usama Bin Ladina nebylo ovládnutí Afghánistánu, ale obnovení produkce opia. Vědí, že japonský útok na Pearl Harbor nebyl nevyprovokovanou agresí, ale plán, jak vtáhnout USA do války. Vědí dobře, že velká část vládnoucí elity v Anglii, Evropě i Americe se úzce podílela na financování a spolupráci s nacisty po celou dobu války. Vědí, že sionistické organizace šly ruku v ruce s nacisty, jednalo-li se o společný cíl zbavit Evropu Židů. Jsou si zkrátka vědomi toho, že skoro všechno, co nám kdy bylo řečeno o druhé světové válce nebo o jakémkoli historickém období s ní souvisejícím je klamné. Ovšem jakmile dojde na holocaust, z nějakého zvláštního důvodu se mnoho lidí rozhodne slepě důvěřovat oficiální verzi.
Komu to prospívá?
Zabýváme-li se jakoukoli složitou sociálně politickou problematikou, první, nač je třeba se ptát, je, kdo má z vzniklé situace prospěch. Je nutné odhlédnout od slov a avizovaných záměrů a zkoumat čistá fakta: „Kdo má ze vzniklé situace finanční a politický zisk?“
Je zcela evidentní, že nejvíce z oficiální verze pohádky o holocaustu těží sionistické hnutí. Otřesné výjevy na kost vyhublých vězňů a nahromaděných nahých mrtvol se dotkly snad úplně každého a spolu s vybájenými svědectvími a vynucenými přiznáními o zplynování milionů Židů ochromily jakýkoli nesouhlas vůči sionistickému vznesení nároku na vlastní stát ve Svaté zemi.
Dalšími nepochybnými beneficienty byli Spojenci. Monstróznost obvinění odvedla pozornost celého světa od nezměrných válečných zločinů Spojenců: Zmasakrování sta tisíců civilistů hledajících útočiště v Drážďanech. Smrt milionu německých civilistů při „strategickém bombardování“. Úmyslné vyhladovění milionu Eisenhowerových válečných zajatců. Vyvraždění 1,5 milionu německých civilistů ruskými vojáky. Znásilňování stovek tisíců německých žen. Etnické vyvražďování milionů Němců v Československu a východní Evropě. Zničení 90 % německého civilního průmyslu. Vzpomínky na všechny tyto zločiny byly mohutně potlačovány soustředěním veškeré pozornosti na mýtus o systematickém vyvraždění 6 milionů Židů a masovém užívání plynových komor.
Třetím očividně ziskovým subjektem byl komunismus. Vládnoucí elitě dominují dva hlavní myšlenkové proudy: fašismus a komunismus. Oběma jde o totéž: sjednotit svět pod svou diktaturou. To, že byl fašismus obviněn z židovského holocaustu, představovalo z hlediska vnímání veřejnosti vážný neúspěch, který nahrál komunistické straně vedené Davidem Rockefellerem.
Nejméně viditelným beneficientem je vládnoucí elita jako celek. Židé vždy představovali oblíbený prostředek, skrze něj může tato uskutečňovat své nekalé plány. Spojuje je lhostejnost vůči všem „Goyům“(i.e. příslušníkům jiného než židovského národa). Mýtus o holocaustu poskytuje jejím židovským volavkám ochranný štít. Nejen, že z ní byla v mnoha případech sňata zodpovědnost za spáchané zločiny, ale také se její členové mohli spolehnout na základnu svých židovských přátel, kteří by jim víc než ochotně pomohli prchnout do Izraele, odkud by nebyli moci být vydáni. To také vysvětluje nepoměrnou účast Židů na organizovaném zločinu, zejména na nelegálním obchodu s drogami a lidmi. Stejně tak lze vysvětlit vysoké procento Židů na mocenských postech v těch zemích, které se na cestě k Novému světovému řádu dostaly zatím nejdále - například ve Spojených státech nebo v Kanadě.
Světská víra
Židovský holocaust ve své moderní podobě není jen politickou zbraní, ale představuje i jakousi formu světské víry. V průběhu let vytlačil a nahradil talmudismus coby jednotící víru všech Židů. Disponuje vysoce postavenými knězi jako je Elie Wiesel, svatými knihami typu „Deník Anny Frankové“, chrámy v podobě muzeí a dokonce má i svou svatou inkvizici - ADL (Ligu proti hanobení) a její četné sesterské organizace. Od zahraničních podniků a vlád vybírá poplatky ve formě kompenzací. Má církevní svátky jako „Den Osvětimi“ a v neposlední řadě má svá dogmata - neotřesitelnou víru v úmysl vyvraždit všechny evropské Židy, v plynové komory a v 6 milionů obětí.
Vyjádření sebemenší pochybnosti nad některým z těchto dogmat se rovná svatokrádeži a následky jsou kruté. Ztráta zaměstnání, zamezení kariérního postupu, finanční vyčerpání, společenská izolace, dokonce i vězení - to jsou standardní opatření. Holocaust představuje pro vládnoucí elitu tak silný prostředek právě proto, že nás učí smířit se s tím, že svoboda vyjadřování je omezena a že jsou určité „pravdy“, které nelze zpochybňovat.
Je třeba si uvědomit, že pro naši vládnoucí elitu je v sázce mnohé. Pokud by se veřejné mínění přiklonilo na stranu revizionistů a pokud by dostatečně velké množství lidí uvěřilo, že jim tato elita celou dobu tak nehorázně lže, naprosto by to zničilo i poslední zbytky důvěry a legitimity. Také by zmizel strach z nařknutí z antisemitismu v případě kritizování židovských zločinů a nadvlády či nepatřičného vlivu sionistických Židů na západní společnosti. Jednotlivé země by se pak mohly rozhoupat k činům, což by vládnoucí elitě rozhodně neprospělo.
Boj proti Novému světovému řádu
Odhalování pravé tváře holocaustového mýtu zbavuje volavky Nového světového řádu jejich ochranného štítu. Boj za svobodu slova revizionistů holocaustu a prokazování skutečných faktů nacistické éry představují jedny z nejefektivnějších cest, jak se zbavit vládnoucí elity a Nového světového řádu.
|Autor: M.R.|Zdroj: svobodnyodpor.info|15.12.2014|
„Bitva o holocaust“ - jak příhodně pojmenovala stanice British Channel 4 svůj dokument - není o uctívání památky Židů, kteří zemřeli za druhé světové války. Není o stále se opakujícím židovském zaklínadlu stávajícím ze dvou slůvek - „Nikdy víc“. A už vůbec není o neustálém omílání toho, kolik zla může vláda napáchat, když se vymkne kontrole.
Lži, lži a zase lži
Stále více lidí si uvědomuje, že nám naše vlády systematicky lžou. Vědí, že za 11. září stojí americká vláda. Vědí, že za útok v londýnském metru 7. července je zodpovědná vláda britská. Stejně tak vědí, že Mossad a privátní izraelské podniky se na těchto útocích aktivně podílely. Jsou si vědomi toho, že Izraelci během šestidenní války svévolně zaútočili na loď USS Liberty a způsobili smrt desítek námořníků. Uvědomují si, že v Americe neexistuje právní základ pro vybírání daně z příjmu, jakož i to, že CIA spolu s Bushovic a Clintonovic klanem jsou valnou měrou zaangažováni v ilegálním prodeji drog jak v USA, tak i v zahraničí. Lidé vědí, že zbraně hromadného ničení nemají s iráckou invazí pranic společného. Vědí, že sta miliony dolarů a sta tisíce zbraní, které americká vojska „ztratila“ v Iráku, neskončily v rukou rozličných militantních frakcí aktivních v irácké občanské válce náhodou. Stejně tak vědí, že pravou motivací pro dopadení Usama Bin Ladina nebylo ovládnutí Afghánistánu, ale obnovení produkce opia. Vědí, že japonský útok na Pearl Harbor nebyl nevyprovokovanou agresí, ale plán, jak vtáhnout USA do války. Vědí dobře, že velká část vládnoucí elity v Anglii, Evropě i Americe se úzce podílela na financování a spolupráci s nacisty po celou dobu války. Vědí, že sionistické organizace šly ruku v ruce s nacisty, jednalo-li se o společný cíl zbavit Evropu Židů. Jsou si zkrátka vědomi toho, že skoro všechno, co nám kdy bylo řečeno o druhé světové válce nebo o jakémkoli historickém období s ní souvisejícím je klamné. Ovšem jakmile dojde na holocaust, z nějakého zvláštního důvodu se mnoho lidí rozhodne slepě důvěřovat oficiální verzi.
Komu to prospívá?
Zabýváme-li se jakoukoli složitou sociálně politickou problematikou, první, nač je třeba se ptát, je, kdo má z vzniklé situace prospěch. Je nutné odhlédnout od slov a avizovaných záměrů a zkoumat čistá fakta: „Kdo má ze vzniklé situace finanční a politický zisk?“
Je zcela evidentní, že nejvíce z oficiální verze pohádky o holocaustu těží sionistické hnutí. Otřesné výjevy na kost vyhublých vězňů a nahromaděných nahých mrtvol se dotkly snad úplně každého a spolu s vybájenými svědectvími a vynucenými přiznáními o zplynování milionů Židů ochromily jakýkoli nesouhlas vůči sionistickému vznesení nároku na vlastní stát ve Svaté zemi.
Dalšími nepochybnými beneficienty byli Spojenci. Monstróznost obvinění odvedla pozornost celého světa od nezměrných válečných zločinů Spojenců: Zmasakrování sta tisíců civilistů hledajících útočiště v Drážďanech. Smrt milionu německých civilistů při „strategickém bombardování“. Úmyslné vyhladovění milionu Eisenhowerových válečných zajatců. Vyvraždění 1,5 milionu německých civilistů ruskými vojáky. Znásilňování stovek tisíců německých žen. Etnické vyvražďování milionů Němců v Československu a východní Evropě. Zničení 90 % německého civilního průmyslu. Vzpomínky na všechny tyto zločiny byly mohutně potlačovány soustředěním veškeré pozornosti na mýtus o systematickém vyvraždění 6 milionů Židů a masovém užívání plynových komor.
Třetím očividně ziskovým subjektem byl komunismus. Vládnoucí elitě dominují dva hlavní myšlenkové proudy: fašismus a komunismus. Oběma jde o totéž: sjednotit svět pod svou diktaturou. To, že byl fašismus obviněn z židovského holocaustu, představovalo z hlediska vnímání veřejnosti vážný neúspěch, který nahrál komunistické straně vedené Davidem Rockefellerem.
Nejméně viditelným beneficientem je vládnoucí elita jako celek. Židé vždy představovali oblíbený prostředek, skrze něj může tato uskutečňovat své nekalé plány. Spojuje je lhostejnost vůči všem „Goyům“(i.e. příslušníkům jiného než židovského národa). Mýtus o holocaustu poskytuje jejím židovským volavkám ochranný štít. Nejen, že z ní byla v mnoha případech sňata zodpovědnost za spáchané zločiny, ale také se její členové mohli spolehnout na základnu svých židovských přátel, kteří by jim víc než ochotně pomohli prchnout do Izraele, odkud by nebyli moci být vydáni. To také vysvětluje nepoměrnou účast Židů na organizovaném zločinu, zejména na nelegálním obchodu s drogami a lidmi. Stejně tak lze vysvětlit vysoké procento Židů na mocenských postech v těch zemích, které se na cestě k Novému světovému řádu dostaly zatím nejdále - například ve Spojených státech nebo v Kanadě.
Světská víra
Židovský holocaust ve své moderní podobě není jen politickou zbraní, ale představuje i jakousi formu světské víry. V průběhu let vytlačil a nahradil talmudismus coby jednotící víru všech Židů. Disponuje vysoce postavenými knězi jako je Elie Wiesel, svatými knihami typu „Deník Anny Frankové“, chrámy v podobě muzeí a dokonce má i svou svatou inkvizici - ADL (Ligu proti hanobení) a její četné sesterské organizace. Od zahraničních podniků a vlád vybírá poplatky ve formě kompenzací. Má církevní svátky jako „Den Osvětimi“ a v neposlední řadě má svá dogmata - neotřesitelnou víru v úmysl vyvraždit všechny evropské Židy, v plynové komory a v 6 milionů obětí.
Vyjádření sebemenší pochybnosti nad některým z těchto dogmat se rovná svatokrádeži a následky jsou kruté. Ztráta zaměstnání, zamezení kariérního postupu, finanční vyčerpání, společenská izolace, dokonce i vězení - to jsou standardní opatření. Holocaust představuje pro vládnoucí elitu tak silný prostředek právě proto, že nás učí smířit se s tím, že svoboda vyjadřování je omezena a že jsou určité „pravdy“, které nelze zpochybňovat.
Je třeba si uvědomit, že pro naši vládnoucí elitu je v sázce mnohé. Pokud by se veřejné mínění přiklonilo na stranu revizionistů a pokud by dostatečně velké množství lidí uvěřilo, že jim tato elita celou dobu tak nehorázně lže, naprosto by to zničilo i poslední zbytky důvěry a legitimity. Také by zmizel strach z nařknutí z antisemitismu v případě kritizování židovských zločinů a nadvlády či nepatřičného vlivu sionistických Židů na západní společnosti. Jednotlivé země by se pak mohly rozhoupat k činům, což by vládnoucí elitě rozhodně neprospělo.
Boj proti Novému světovému řádu
Odhalování pravé tváře holocaustového mýtu zbavuje volavky Nového světového řádu jejich ochranného štítu. Boj za svobodu slova revizionistů holocaustu a prokazování skutečných faktů nacistické éry představují jedny z nejefektivnějších cest, jak se zbavit vládnoucí elity a Nového světového řádu.
|Autor: M.R.|Zdroj: svobodnyodpor.info|15.12.2014|
