První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Nejtemnější období českého národa

Po delším období absence mi to nedalo, abych se neseznámil s obsahem několika dalších epizod dokumentárního seriálu České televize „Heydrich – konečné řešení: Noc nad protektorátem“. Zklamání se následně nedostavilo, jelikož již obsah první epizody ukázal a sestava tendenčně zaujatých historiků, „odborníků“ a účelově vybraných pamětníků jasně hned na začátku prozradila, o co v seriálu půjde. Tvůrci se poctivě drží konceptu, který byl prozrazen již zahájením cyklu: málo historických faktů a poskrovnu skutečně nových a zajímavých informací, zato příliš mnoho omáčky v teatrálním a patetickém podání herce Tomáše Töpfera.

To vše je okořeněno příležitostným prezentováním vyložených nepravd a lží, překrucováním skutečností, a v momentech, kdy by se snad mohlo zdát, že v období existence Protektorátu se snad vyskytly snad i chvíle či oblasti z každodenního života, které by se navenek nemusely jevit dostatečně „temně“, plácne Töpfer pokaždé něco o transportech Židů opouštějících českomoravský prostor, ačkoliv to nemá momentálně žádnou souvislost s probíranou tématikou.

Namátkově několik postřehů z 15. dílu seriálu, který ukázkově ilustruje odbornou úroveň a objektivitu producentů. V pořadu se pojednává o poměrech v Protektorátu v letech 1940-1942, což ale „odborníkům“ stojícím za „Nocí nad Protektorátem“ nebránilo v tom, aby Töpferovi vložili do úst lež ve formě tvrzení, že zatímco oficiální protektorátní propaganda idylicky líčila život sedláků v českomoravském prostoru, psal o Češích ve stejné době (!) „Der Stürmer“ jako o méněcenných lidech s mongoloidními rysy. Ve skutečnosti se v inkriminovaném článku, který je – naprosto nepravdivě – uváděn jako reprezentativní případ toho, jak o Češích referoval říšský tisk, jedná o stať rasového výzkumného pracovníka Ernsta Wagnera „Die rassische Herkunft der Tschechen“ (Rasový původ Čechů) z listopadu 1938! Radikální protičeská tendence obsahu tohoto konkrétního textu z plátku „Der Stürmer“ odpovídala dobovému čerstvému vyostření vztahů mezi ČSR a Německem, a proto byl v článku Čech pojat jako negativní antipod Němce. Češi byli v článku vylíčeni jako národ rasově smíšený. Většina Čechů má prý mongolskou krev, část Čechů má i krev germánskou. Wagnerovy závěry odpovídaly celkové úrovni tiskoviny, ve které byla jeho stať otištěna, a především náladám v období sudetské krize a Mnichova. S Protektorátem a s obdobím, o kterém seriál pojednává, nemá tento text nic společného. Závěry uznávaného sociologa a antropologa Karla Valentina Müllera z období Protektorátu, stejně jako skutečné výsledky rasových výzkumů českého národa naproti tomu tvůrce seriálu v této chvíli očividně nezajímaly. Stejně tak jako skutečnost, že „Němci“ v žádném případě neoslavovali „faktický návrat ke středověkým poměrům v zemědělství jako své vítězství“, jak nesmyslně tvrdí tvůrci v 15. epizodě. Ve skutečnosti dobová propaganda vyzdvihovala maximální organizační schopnost, produktivitu a efektivitu říšského hospodářství, tedy i hospodářství protektorátního, za extrémně těžkých podmínek válečného zatížení – daná omezení a dané poměry v žádném případě neoslavovala „jako vítězství nacistické politiky“, ale pochvalovala maximálně možnou funkčnost hospodářství za daných tíživých okolností, prostě schopnost využití všech dostupných zdrojů k maximální produktivitě. A tento úspěch tehdejší německé organizace nelze popřít. Autoři seriálu také lživě uvádějí, že „německá mašinérie měnila ukrajinská pole ve spáleniště a ještě se tím chlubila ve zpravodajských žurnálech“ – ve skutečnosti se žádné vydání německé „Wochenschau“ nekochalo nad ničením kulturních a hospodářských statků na území, které bylo zachváceno válkou. To jsou jen ubohé lži producentů povedeného seriálu. 

Předchozí zamyšlení nad odbornou úrovní seriálu mne přivedlo k následující úvaze. Probudíte-li průměrného Čecha ve dvě v noci a vychrlíte-li na něj otázku „Které období považujete za nejtemnější kapitolu v českých dějinách?“ nebo „Kdy byl český národ ve svých dějinách nejvíce existenčně ohrožen?“, dostane se Vám poctivé odpovědi odpovídající znění „No přeci za nacistické okupace“ nebo „za Protektorátu“. 

Položíte-li průměrnému Čechovi poněkud neobvyklou otázku „Domníváte se, že dnešní doba liberálního-kapitalismu prezentuje a vštěpuje Čechům vyšší morální a etické hodnoty nežli tomu činila oficiální propaganda a výchova dětí a mládeže tehdejšího totalitního nacistického zřízení?“, bude na Vás zřejmě nechápavě civět. Můžete se jej ještě doplňkově zeptat na to, zda se tehdejší režim dokázal ve svém důsledku a v praxi hůře či lépe než dnešní český stát postarat a blaho a soudržnost české rodiny, o morální a fyzickou zdatnost české mládeže (tedy o morální, fyzickou a vůbec biologickou zdatnost a sílu českého národa), o důstojnost české ženy a o zdravý a uctivý vztah k poctivé lidské práci, k plodnému přínosu ostatních příslušníků českého národa, k odpovědnosti a úctě vůči ostatním produktivně činným jedincům ve svém okolí apod. Výsledkem bude zřejmě to, že dotazovaný si směrem k Vám pohrdavě poklepe ukazováčkem na čelo a bude nad Vámi kroutit hlavou.

Jak se vede českému národu dnes? Český národ má svůj samostatný, nyní již skutečně ryze český národní stát. Český jazyk neomezeně vzkvétá, navíc okrášlen několika anglicismy. Český národ vzvkétá v konzumním přesycení a v materiálním blahobytu. Z hlediska „národovství“ a vlasteneckého vnímání tradičně chápaného českého národního uvědomění se tedy musí českému národu vést v současné tak dobře jako nikdy předtím ve svých dosavadních dějinách - odhlédneme-li od dnešní "německé hrozby" a nadvlády „německé“ EU, před kterými varují dnešní čeští "pronárodní politici". Má snad někdo námitek?

Ulice českých velkoměst dnes sice v nočních i denních hodinách lemují zástupy narkomanů, zapáchajících bezdomovců a prostitutek, rodina je mladým lidem prezentována jako jedna z alternativ k životu v homosexuálním svazku a vnímána jako téměř přežitá záležitost, kterou si průměrný Čech z materiálních důvodů nemůže dovolit, sexualita mediálním světem prodávána a sugerována jako forma uspokojení ryze egoistických požitkových potřeb, kterou je radno nejlépe praktikovat s co největším počtem sexuálních partnerů a ve všech možných podobách, všude kolem se vyzdvihuje hédonismus, konzumní život, nejryzejší materialismus, individuální egoismus, požitkářství, hnus, zvrácenost a stupidita, „tržně“ se útočí na nejnižší lidské pudy, holduje se agresivitě a vulgarismu, bagatelizuje kriminalita včetně té hospodářské, kulturní život je zavšiven takovým odpadem, jako ještě nikdy v dosavadních českých dějinách - ve skutečnosti český národ v současnosti prožívá nejhorší kulturní úpadek všech dob. I ve srovnání s předchozí komunistickou totalitou se mnohé povrchově nedá nazvat jinak než "morální žumpou". Dnešní česká mládež je fundamentem bilologické budoucnosti českého národa. A právě dnešní česká mládež je vystavena nebývalým destruktivním a rozkladným tlakům jako nikdy předtím. Smysl života příslušníka českého národa spočívá v životě pro tržní hospodářství a je posuzován z hlediska konzumní síly jedince. Otázka: jsou to skutečně optimální okolnostní a formující předpoklady k tomu, aby český národ v budoucnu vzkvétal co do počtu, tak i z hlediska duchovní a morální kvality jeho příslušníků, aby jeho budoucnost byla co nejlépe zaručena i co do biologické síly a zdatnosti? A to tu není řeč o masírování multi-kulti-propagandou a jejími důsledky. Dopad těchto vlivů na autochtonní národy vidíme na západě od našich hranic.

Není snad dnes budoucnost českého národa ohrožena jako nikdy předtím? Kam se na to hrabe Protektorát. Stojí to přinejmenším za zdravou polemiku.


|Autor: Redakce | Zdroj: nassmer.blogspot.com |25.02.2012|