První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Koncept

Filozofie národního socialismu

Národní socialismus je ideologie směřující ve prospěch společnosti. Jakýkoliv vývoj ve prospěch nebo k dosažení pozdějšího úspěchu společnosti je plně v souladu s myšlenkovým proudem národně socialistického světonázoru. Národní socialismus není dogma, které se drží určité formy či stylu, které by se nevyvíjelo a zůstávalo stát na jednom místě. Takto by se společnost nikdy nikam neposunula a naše civilizace by zůstala zakrnělá. Národní socialismus je ideologický směr pozvedávání hodnot a pokroku člověka, nejen materiálního, vědeckého, uměleckého atd., ale především duchovního. Národní socialismus je směr, který se neustále vyvíjí a je na nás, aby se vyvíjel tím nejlepším možným směrem.

Národní socialismus tedy rozhodně není konzervativní ideologií, naopak se snaží otevřít a hledat nové cesty k vytyčenému cíli. V úvahu je třeba brát různé společenské a politické poměry např. v dnešní době oproti době předválečné a válečné, kdy hodnoty a poměry ve společnosti byly naprosto rozdílné. Proto je nutné neustrnout ve vývoji a stále hledat další cesty k dosažení vytyčeného cíle, kterým je nastolení národně socialistické politiky, uvedení národně socialistické ideologie v praxi a převedení národně socialistického světonázoru do celospolečenské šíře. Za největší výhodu národního socialismu považujeme jeho nadčasovost, neboť idea národního socialismu vychází z přírodních zákonů a je tedy nesmrtelná. Je jen na nás poznat a pochopit myšlenku národního socialismu a znovu jí umožnit zvítězit. Vycházíme z předpokladu, že ideál, který se projeví skrze politiku a filosofii národního socialismu, je ideálem správným. Jeho absolutní dokonalost a životaschopnost dokazuje i po více než šedesáti letech neuvěřitelná míra hysterie Židů vůči všemu, co by mohlo mít jen nepatrnou souvislost s národním socialismem jako protipólem stádního  „třídního“ zločineckého komunismu, či kořistnického zločineckého kapitalismu. Světové Židovstvo a jeho sionistické spolky se tak proti národnímu socialismu staví jako vůči konkurenci v boji o světovou moc.

Národně socialistický ideál však musíme chápat správně a nezkresleně. To je základním předpokladem pro jednotu, jež je pro nás tak důležitá. Usilování o naplnění ideálu má být každému národnímu socialistovi vlastní. Projevuje-li se idea v individualitě, znamená to pro ni určitou transformaci osobnosti. To vede ke zdůraznění určitých charakterových vlastností, mezi které patří především čest, věrnost a smysl pro spravedlnost. Tyto termíny jsou pro nás základní a zcela nezbytné. Národní socialismus má tedy za úkol to nejhumánnější řešení, které nejlépe zajistí kvalitativní rozvoj a budoucnost lidské společnosti – vytvořit v organizaci státu takové podmínky, aby ti nejnadanější a nejschopnější získali do budoucna v národně socialistickém státě zasloužený vliv.

Neméně důležitá je i rasová příslušnost. Národní socialista musí patřit k árijskému, tedy indoevropskému typu. Důvodem je již zmiňovaná jednota, ať už ideová či kulturní, bez které by nebylo pro naše hnutí možné dosažení vytyčených cílů. Jedná se o ideu postavenou na pokrevním poutě lidské společnosti, nerozdělené třídami, vzděláním ani majetkem, společnosti nesobecké, pracující pro blaho celku a imunní proti všem vnějším i vnitřním škodlivým vlivům, které by lid mohly oslabit. Právě rasa je nositelem jak národa, tak i kultury a následně také pravé identity. Kdo hledá identitu v pouze v národu nebo kultuře, ten ať si uvědomí, že pouze a jedině rasa umožňuje realizaci předchozího. Mluvit třeba o kultuře a nezdůraznit význam rasy znamená absolutní vytrhnutí termínu kultury ze širšího kontextu a příčinu jeho nedostatečného pochopení. Odmítáme tedy multikulturalismus, neboť každou kulturu (popř. rasu) hodnotíme a vnímáme jako vlastní, odlišnou a samostatnou jednotku světového celku.

Národní socialista by se měl také vyznačovat láskou k poznání, obětavostí a silnou vůlí. Vůle musí být směřována k ušlechtilým cílům povznášejícím ideál skrze čin. ŘÁD, VŮLE a ÚCTA K HODNOTÁM. To jsou atributy doslova vlastní nacionálním silám a sociálnímu hnutí v bílé Evropě.

Jak můžeme vidět, neexistuje žádná jiná idea, která by dokázala lépe podchytit lidský potenciál a zorganizovat jej pro dobro lidského pokroku, pro přežití a další rozvoj lidské civilizace. Ano, jediný systém, který by dokázal (a dokázal) zachránit kulturně vyspělého člověka a dále rozvíjel jeho schopnosti, je národní socialismus Adolfa Hitlera. Pokud se znovu nevzkřísí tyto myšlenky, evropský člověk a s ním i vyspělá civilizace beze zbytku zahyne, tak jako antické Řecko a starý Řím.


Základní představa národně socialistické společnosti

Národně socialistická společnost je založena na poutu krve a půdy, namísto soudobých umělých pokusů o vznik multietnického lidského guláše. Jako důležitý argument pro tuto politiku nám může být fakt, že koncepce tzv. “demokratické” společnosti, prosazované různými zaslepenci, se ukázala pro přežití Evropy natolik slabá, že ji všichni její přirození nepřátelé bez sebemenších problémů okupují a stravují, plně podle zákonů Přírody. Neexistuje na světě jiná lidská rasa, národ, či etnikum, jejichž vedení by nechalo svůj lid s tak flegmatickým klidem napospas vetřelcům.

Soudržnost. Tak jako všude v Přírodě je soudržnost savců dána krví – rodinou a smečkou, stejně tak tomu musí být i v národně socialistické společnosti. Soudržnost, tedy národní a rasová pospolitost, je základním kamenem národně socialistické ideje.

Národ a rasa, skupina pokrevně spřízněných lidí, se musí zbavit okovů pozůstatků feudálního systému a otroctví. Každá bytost, každý člen národa musí mít v národním společenství své místo. Nejsme marxisté, nestavíme na proletariátu. Nejsme kapitalisté, nestavíme na bankéřích. Nejsme feudalisté, nestavíme na šlechtě. Nejsme židokraté, nestavíme na Židech. Jsme národní socialisté – stavíme na národu, stavíme na krvi.

Každý charakterově vyzrálý jedinec, který byl někdy odloučen od své rodiny, ví, co znamená cítit ono pokrevní pouto, které nás s ní pojí. Stejně tak by měl každý člen národa pocítit ono pokrevní pouto, které ho pojí k národu a zavazuje ho k sebeobětování se pro své soukmenovce, pro svou širokou rodinu. K práci pro celek, kdy osobní blaho jedince musí jít stranou, kdy bude podřízeno blahu národního společenství. Sobeckost a závist jsou nejodpornějšími produkty kapitalismu a komunismu. Úplně potlačit tyto vlastnosti je jedním z cílů národního socialismu a jeho úmorné, mravenčí práce.

Žádná část národa nebude protežována, žádná část národa nebude diskriminována. Komunismus vytvořil odpor k majetným vrstvám, kapitalismus vytvořil odpor k vrstvám nemajetným. Úkolem národního socialismu je začlenit všechny vrstvy obyvatelstva do jednoho jediného celku – národního společenství – a odbourat hranice mezi sociálními konstrukty posledních staletí. Každý uvědomělý národní socialista ví, že nemůže existovat kreativní člověk bez pomoci dělníka, stejně jako nemůže existovat dělník bez pomoci kreativního člověka.

Tato provázanost členů národa je rovna legendárním Svatoplukovým prutům, kdy pouze jejich vzájemná soudržnost jim zajistí nezlomnou pevnost. Stejně pevného propojení všech složek/prutů národního celku zajistí pokrevně spřízněné společnosti dostatečně silný základ pro její šťastný rozvoj kulturní, sociální, rasový. Rozvoj národní.

Parazitování jedné části národního celku na druhé, jak ho známe z komunismu nebo kapitalismu, je v národním socialismu nepřípustné. Nacionální socialismus ctí obyčejného člověka a chce odstranit struktury sociálně nespravedlivé společnosti, která stojí na neomezené moci semitských elit a prosazuje neomezenou plutokracii (vládu nejbohatších). Zejm. v čekých podmínkách je nasnadě, že vládnoucí kasta nepřišla ke svým majetkům poctivou prací, ale zločinem. Rovněž je nepřípustné nadřazovat jednu skupinu lidí nad druhé. Pro národní společenství je důležitý obyčejný dělník, právě tak jako řemeslník, či jaderný technik. Jeden jako druhý jsou spojenými články pevného řetězu národní pospolitosti, která pouze takto nerozdělena může nejlépe a nejúčinněji čelit veškerému nebezpečenství, vyplývajícího z věčného zápasu Přírody.

Věříme, že národ dojde k jednotě teprve tehdy, když neexistují páni a otroci a vládne sociální spravedlnost. Tak jako je tomu v Přírodě. Nacionální socialismus striktně odmítá nadnárodní společnosti a jakékoliv větší kapitalistické uspořádání, díky kterému by došlo k ovládání trhu, neboť kapitalismus v podání nadnárodních společností ve svém důsledku zcela likviduje volný trh a především drobné živnostníky. Zhoubné důsledky neregulovaného bujení nadnárodních společností vidíme v Čechách a na Moravě, kde se vylidňují centra měst a společenský život se přesouvá za město do nákupních center.

Nacionální socialismus uznává pouze část tržního systému ve formě volného podnikání, a to hlavně v podobě drobných podnikatelů a jejich přirozené konkurence (řeznictví, pekařství, kadeřnictví apod., která jsou ovšem pod státním živnostenským dohledem, aby nedocházelo k „nekalé“ soutěži), kteří jsou zdravou hybnou silou ekonomiky daného státu, a to do té doby, než výrazně ovlivňují ekonomickou situaci na trhu formou spekulací, kartelových dohod a likvidací drobného podnikání v podobě nadnárodních společností, popřípadě snahou o monopolizaci podnikatelské činnosti v podobě velkovýroby za účelem pohlcení drobných živnostníků.

Znárodnění velkých podniků a továren, jež výrazně ovlivňují situaci na trhu v neprospěch drobných podnikatelů a živnostníků, popřípadě spojují-li se tyto firmy s dalšími podobnými subjekty na mezinárodním trhu či obchodují v nesouladu s ideály nacionálního socialismu, je ve prospěch prosperity národně socialistického státu samozřejmostí.

Z výše uvedeného tak zřetelně vyplývá, že NS uznává tržní hospodářství jen v podobě drobných podnikatelů a živnostníků, nikoliv v podobě velkých podniků, firem a továren, které hýbou ekonomikou daného státu a ovlivňují tržní hospodářství do té míry, která by mohla poškodit drobné podnikání, které je jednou z hnacích sil ekonomiky státu. Tyto velké podniky by tedy v takovém případě měly být v rukou státu, nebo samosprávy.

Aby však národ mohl přežít, potřebuje ke svému národnímu životu i půdu. Pokud půdu definujeme politicky, máme z ní politický útvar, politické teritorium. V moderní době, řekněme, stát. Stát je tedy užíván pokrevně spřízněným společenstvím ke svému přežití tak, jako savci používají v Přírodě ohraničená teritoria ke svému životu. Aby moderní stát zajistil národnímu společenství vše potřebné k přežití a ke kvalitnímu rozvoji všech jeho členů, je bezpodmínečně nutná naprostá koexistence – tedy spolupráce – mezi ním a jeho občany. Tato spolupráce zajistí přežití a dokonalý rozvoj jak národa, tak i zároveň tohoto státu. Udržením rovnováhy mezi požadavky a potřebami národa a státu dosáhneme nejlepšího výsledku v jejich vzájemném soužití. Zrodí se permanentně fungující, spravedlivý a progresivní systém, zaručující všem občanům a jejich zastřešujícímu politickému útvaru, zdravou a důstojnou budoucnost.

Všechny výše uvedené teze byly jasně dané a úspěšně praktikované již v národně socialistickém Německu, které o tyto pilíře opíralo svou prosperující ekonomiku.


Biologické aspekty národně socialistického světonázoru

Příroda je nedílnou a neodmyslitelnou součástí našeho světa. Jediný vzájemně provázaný systém, který je i přes vnější vlivy schopen do značné míry zachovat rovnováhu a harmonii. Ojedinělý systém, který je schopen za jakýchkoliv okolností zachovávat své magické zákony, stejné od prvopočátku až do samotného konce. Proto jsou přírodní jevy jednou ze základních podstat ideologie národního socialismu.

Pravidelné, neměnné tendence, směřující postupně vstříc vývoji, se schopností přizpůsobit se okolí, ale i přesto si zachovat svou tvář, řád a půvab. Jak jsme se zmínili už výše, národní socialismus je směr, který vychází ze základních principů přírody. Řídí se základními jevy přírody, z nichž vychází. V národním socialismu je příroda stavěna na vrchol. Rostlinstvo a zvířectvo bylo odjakživa součástí a pomocníkem člověka. Bylo jeho ukazatelem, vzorem, potravou, jeho předpovědí, přítelem, pracovním nástrojem atd. Pouto k přírodě, její zachování a starání se o ní je stejně důležité jako pouto k rodné půdě, krvi a tradicím.

Nejvyšším zákonem přírody je souboj v darwinovském smyslu – přirozený výběr, který však židovská propaganda zavrhla jako něco barbarského a bestiálního. Byli to právě nacionální socialisté, kdo opět obnovil jeho význam a spojil s tím úsilí o obranu čistoty vlastní krve - krve biologicky chápané a svázané s půdou. Proto nacionální socialismus klade důraz na genetickou eugeniku, snahu o zvýšení porodnosti, výchovu dětí, obranu čistoty krve bílé rasy (jakožto nositelky nejvyšších lidských kvalit) a boj proti rasovému míšení na jedné straně a na podporu zemědělství, ekologii, boj za práva zvířat a politiku obrany a získávání životního prostoru na straně druhé.

Národní socialismus věří, že příroda má na duši člověka očistný, ozdravný a blahodárný vliv. Působí na něj harmonicky, prospívá jeho životu a zdraví. Když prosperuje příroda, prosperuje duše i tělo. Nebýt dokonalé přírody, nebyl by tu ani člověk. Ideologický směr, který by neměl ve svém konceptu zahrnutou ochranu přírody, by za chvíli zanikl, jelikož ať chceme nebo ne, je zdrojem našeho života a bytí. Proto je nesmírně důležité přírodu neopomíjet, brát ji jako chlebodárce a starat se o ni v maximální možné míře.

Vzhledem ke všemu výše uvedenému zastáváme tezi, že národní socialismus tak, jak jej inicioval Adolf Hitler, byl v novodobé historii tím nejfunkčnějším možným systémem vycházející právě z kolektivní zkušenosti indoevropské rasy a tudíž byl také iniciátorem kulturní a národnostní obrody Evropy. Byl masovým hnutím více či méně uvědomělých jednotlivců schopných přinášet větší či menší oběti. Vzhledem k výše popsanému a s přihlédnutím na konkrétní historický projevu národního socialismu se z idealistického hlediska jeví tato idea jako životaschopná i v dnešní době, pouze hledá vhodnou formu ke svému projevu a také vhodné nositele této myšlenky.