Věčné a bolestné téma národně sociálního prostředí, které neustále rozmíchává debaty mezi aktivisty. Argumentační boj neustále vstupuje mezi naše řady a nedá se říci, že by měl plodné výsledky do budoucnosti, spíše naopak. Jedni se kloní k názoru, že Hip hop je čistě černošská forma prezentace, která v národním socialismu prostě nemá a nikdy nebude mít své místo a druzí ho v rámci mezí tolerují, nebo se dokonce nebrání v jeho začlenění a nedělá jim problém se s ním ztotožnit. Každá ze skupin ve sporech vidí a hájí své osobní zájmy, které hodlá za každou cenu prosazovat, ale už nehledí dopředu na následky a možné přínosy. Přitom by se mělo hledět ne na zájmy jednotlivců, ale na zájmy ideového proudu národního socialismu (NS). Doporučujeme tedy, aby ti co v sobě uchovávají nějaké předsudky vůči tomuto hudebnímu stylu, je alespoň na okamžik zahodili a přečetli si článek až do konce.
Častým argumentem proč vyčlenit hip hop z našich řad je, že pochází od černochů, nemá evropské kořeny, tradici a nabourává evropskou civilizaci a její kulturu, kterou se národní socialismus bez pochyb snaží ubránit před nepříznivými vlivy. Kupříkladu tyto argumenty jsou zcela pochopitelné a logické, ale kdybychom měli skutečně takto uvažovat, nemohli by jsme dělat mnoho věcí, protože podíváme-li se na ony argumenty z druhé strany, nemohli bychom ani poslouchat své jiné oblíbené kapely, jelikož v nich se hraje na bicí a ty jsou jednoznačným a tradičním nástrojem afrických černochů. Samozřejmě, že ne v takové podobě v jaké nyní jsou, ale jejich kořeny a především princip stavby hudebního nástroje a způsob hraní je naprosto totožný s africkými bubny. Dokonce by musela být z našich řad vyčleněna i subkultura Skinheads, jelikož i ta má černošské kořeny, protože původní skupinky skinheadů, než se rozdělily na různé odnože, byly složeny jak z anglické nespokojené mládeže, tak z mládeže přistěhovalců, kterými např. byli i kubánští černoši a další a z nich se poté vyvinuly stávající odnože skinheadské subkultury. Tudíž není možné tyto hlediska brát příliš vážně, jelikož by člověk nemohl dělat opravdu mnoho věcí. Kdybychom chtěli odmítat hip hop na základě jeho původu, museli bychom zákonitě odmítat i skinheadskou subkulturu také na základě jejího původu a to přeci neděláme. Proč tomu tedy tak dělat u jiných směrů? Otázkou nezodpovězenou však zůstává, co nám hip hop může přinést a proč bychom ho vlastně měli, nebo neměli podporovat.
Je namístě uvědomit si, že národní socialismus, stejně jako jiné ideové proudy, potřebuje cílenou a smysluplnou propagaci, která osloví rozsáhlou část veřejnosti a pokud možno objasní i základní prvek myšlenky daného směru. Propagace myšlenky musí být rozdělená, nemůže se používat stejný způsob propagace na generaci středního věku, stejný způsob na mládež a stejný způsob na obyvatele důchodového věku. Právě onu diferenciovanou (zaměřenou) propagaci nám nabízí hip hop. Je to styl, který nám dává velmi slušný prostor k vyjádření názoru. Pravdou je, že jiné hudební styly jsou povětšinou svou tvorbou atraktivnější, mají větší „uměleckou“ váhu, avšak nedávají nám takový prostor k vyjádření svého názoru. Když si vezmeme na paškál nějakou metalovou, nebo hardcorovou skladbu, je sice pěkná hudebně, může být dobrá i textově, ale nikdy v ní během jedné skladby neřekneme tolik jako například v jedné skladbě hip hopu. Je to dáno tím, že v jiných hudebních žánrech je zapotřebí, aby se text rýmoval a seděl do vytvořené hudby, protože základem je dobrá hudba a text je až vedlejší produkt. Zatímco u hip hopu je to obráceně. Důležitý je nejprve text a až potom hudba. Hip hop není ani tak o tom nabídnout posluchači kvalitní umělecký zážitek, je spíš o tom, nabídnout posluchači určitý pohled na danou věc. Během jedné skladby pomocí příběhu je možné vyjádřit mnoho pocitů a názorů tak, aby posluchač se do problému vcítil, snadno mu porozuměl a zanechal v něm určitou myšlenku. Hip hop dává opravdu velký prostor k vyjádření názoru, který u jiných hudebních žánrů v takové míře rozhodně nezískáme. Můžeme to dohnat hudebním provedením, ale nikdy to nebude textově na takové úrovni, jaké můžeme dosáhnout u dobře provedené hip hopové skladby. Během jedné skladby máme možnost posluchači sdělit prakticky vše a otevřít mu oči. Navíc mezi mládeží, která je dnes zaslepena televizí, počítačovými hrami a jinými výdobytky společnosti, je tento hudební styl oblíbený a žádaný. Proč nevyužít něco, co nám dává takový prostor k vyjádření názoru? Proč takto zaměřené mládeži nenabídnout alternativu, která se jim líbí, při troše štěstí jim otevře oči a ještě se z ní něco duchaplného dozvědí? Proč se neposunout o kousek blíže k veřejnosti, která by měla šanci zas o kousek blíže k pochopení, akceptování a ztotožněním se s našimi myšlenkami? Necháme snad mládež stále upadat do rukou našeho kapitalisticko-multikulturního nepřítele, nebo se ji pokusíme otevřít oči a získat ji na svou stranu? Zahoďme předsudky, nebo je snad pro národní socialismus potřebnější vkus jedinců o dobré hudbě, než možnost propagace naší společné myšlenky?
V rámci tohoto článku jsme nejen pro ty, kteří do tohoto hudebního žánru ještě tolik nepronikli, připravili menší výčet toho nejlepšího z české hip hopové scény. Nutno podotknout, že se nejedná přímo o žádné NS interprety, ale o jedince, kteří se alespoň z části s NS myšlenkami ztotožňují, resp. jsou jim blízké, ať už jsou si toho vědomi, nebo ne. Zveřejnili jsme jen ty, kteří se nijak nevymykají NS myšlenkám, nepodporují antifu, nebo multikulturu, jako je tomu např. u Revolty, který svým klipem vyzdvihuje např. multikulturu. Jelikož mnoho textů je na opravdu dobré úrovni a takřka v ideové rovině s NS, není důvod propagaci těchto výtvorů nepodpořit, ale naopak šířit tvorbu dál mezi lidi. Je nám jasné, že ne všichni jsou příznivci tohoto žánru, nebylo by ale na škodu, odseknout se na chvilku od Facebooku, zahodit alespoň na okamžik předsudky, vyslechnout si některé skladby a poté zvážit, zda je tento styl a jeho texty pro budoucnost národního socialismu v ukotvení mezi veřejností opravdu takovým zlem, nebo spíše přínosem v podobě dobré šance na propagaci našich myšlenek. Lidé si nikdy nenajdou cestu k nám sami, my jim ji musíme ukázat, stejně jako jim ji ukazuje kapitalismus pomocí svého materialismu a své dokonalé propagandy. Pokud jim nepůjdeme naproti my, oni nepůjdou naproti nám a my to přeci děláme pro lidi, ne pro sebe!
|Autor: Redakce|Zdroj: odpor.info|28.5.2012|
Kladivo na dvounohý hmyz - Rudolf Jičín
před 8 lety
