Dnes se například všichni přou o jistý počet židovských obětí druhé světové války. To magické číslo známe všichni. A všichni také víme, že v celé lidské historii, prakticky od pravěku, je toto číslo jediným počtem obětí, o kterém by se v žádném případě nemělo pochybovat.
Pročpak? Něco není v pořádku? Špatně se počítalo? Je to číslo sporné? Pokud by bylo pravdivé, nikdo by přece nehrozil vězením každému, kdo si ho dovolí zpochybnit?!
Nemá tedy ono posvátné číslo v moderní historii jiný význam? Není vyvrcholením - hlavním esem vytaženým z rukávu - psychologického vydírání “vyvolenců” v touze získat svůj vlastní stát?
Nemá celá mašinerie průmyslu zvaného Holocaust™ se svým patentovaným počtem obětí pouze udržovat lidstvo v hanbě a strachu? Docílit morální nadvlády sebestředného etnika nad civilizovaným světem?
Pocit jakési viny a studu je nám vnucován už přes šedesát let. Proč? Aby se “katastrofa” neopakovala? Máme to brát vážně? Vždyť to samé etnikum, které po nás chce pokoru, humanitu a vynucenou lásku, nám skrze Hollywood posílá zábavu plnou zvrhlosti, násilí a krve. Paradox?!
Kdysi odvysílala ČT dokumentární trilogii - Mezi zaslepenými blázny. Autoři vyprávějí o skutečnostech, o kterých mluvit je pro vyvolené etnikum stejným tabu, jako pro bílého člověka hovořit pochybovačně o Holocaustu™.
To, co si nikdo ze soudruhů od Mrtvého moře nechce dnes přiznat, je naprostá lhostejnost amerických a britských soukmenovců k osudu jejich středo- a východoevropských bratří za druhé světové války.
Malá ukázka z článku autorů dokumentu:
..“Sežeňte originály válečných dopisů rabína Weissmandla. Určitě je schovávají v Izraeli, aby svět nevěděl, co se stalo”.. (…) Tyto dopisy byly intenzívně hledány zejména v padesátých letech, jelikož v nich jsou chronologicky zachycena jak jednání s Nacisty, tak i reakce židovských organizací na prosby o pomoc. Jsou to tyto dopisy, ve kterých Weissmandl obviňuje židy ve svobodném světě ze spoluúčasti na Holokaustu, a předpovídá, že jejich svědomí se s tímto faktem nikdy nevyrovná...
Hysterie sebelítosti a hanby, která po válce nastala, je těchto řádků důkazem. Civilizovaný svět musel poté sklidit to, co nadutost a přezíravost západní diaspory během války zasela.
Angažovanost těch, co nejprve o pomoci nechtěli ani slyšet, se odráží jak ve vzniku mýtu o Holocaustu™ a jeho magickém čísle, tak i ve vzniku státu Izrael. Vše završila nová, poválečná “public relation” vyvoleného národa.
Ta pro něj stvořila mocnou auru beztrestnosti a nadřazenosti, plynoucí ze silně mytizovaného utrpení. Vztah ostatních k tomuto etniku vymezila do naprosté podřízenosti, bezbřehé tolerance a přehnané lítosti.
To jsou pevně dané regule, které není radno překračovat...
Video je malým krůčkem k pravdě...
|Autor: P.O:|Zdroj: svobodnyodpor.info|7.8.2013|
