Bohužel však pociťuji, protože jsem zvyklý se vůči těmto psychoteroristickým a protopolitickým nátlakovým akcím nejrůznějších menšin vymezovat, pozvolné vrůstání těchto struktur do politického a veřejného života. Ale k naší domácí scéně…
Žádná z politických elit se nezastává otevřeně rodinných hodnot. Prezident Zeman bojuje proti neexistujícím neonacistům, demoralizovaná ODS neví kudy kam a nechává některé své pokrokové členy podporovat tuto hovadinu, TOP 09 jako kultivovanější nástupce Strany zelených se chová hezky neomarxisticky – nakonec, co bychom mohli čekat. Věci veřejné to neřeší – mají jiné starosti, totiž co budou dělat, až nebudou ve sněmovně, ČSSD a její levičácká mládež jsou very gay friendly. KSČM, zejména její vedení, si nechce zavřít dveře u novolevicového křídla, takže buď mlčí, nebo si někdo individuálně z řad tzv. reformistů poví proč se také nezastat novodobého lumpenproletariátu. Naproti tomu klasicky alibisticky postupuje KDU-ČSL, kde pouze její mládež má odvahu otevřeně kontrovat tuto oplzlost vlastní akcí Pochod pro rodinu. Akce D.O.S.T. neúnavně bojuje, avšak nemá v konzervativním táboře takový vliv, jaký by mohla mít – čím je to dáno nechci spekulovat. Bývalý prezident Klaus se vyjádřil, že reagovat na tyto akce je potřebné – sám jsem však zvědav jestli se Pochodu pro rodinu zúčastní… Alespoň kardinál Duka převzal nad akcí Mladých křesťanských demokratů záštitu, za což mu chci tímto upřímně poděkovat.
Zkrátka necítím žádnou větší a širší společensko-politickou podporu protihomosexualistických aktivit. Mám pocit, že političtí teplouši se postupně a za minimálního zájmu širší veřejnosti „prokousají“ ke svým politickým cílům – zničit a devalvovat zdravou českou rodinu prostřednictvím své nátlakové lobby, jejímž cílem není nic jiného než získat zákonodárce pro podporu absurdních návrhů zákonů, které umožní stejnopohlavním párům sezdávání a následné zcela regulérní právo na adopci nevinných sirotků… Chce se mi zvracet. Francouzští jakobíni jsou pochopitelně velkým vzorem, neboť v této zemi jsou již první lidé za své prorodinné názory „napravováni“ různými sankcemi. A to se samozřejmě, stejně jako bývalým komunistům, politickým teploušům nesmírně líbí, protože tak je to správně a tak to má být. Přeci nemůžeme ty rigidní rednecky nechat jen tak chodit po světě a šířit svoje reakční názory, že…
Přátelé a příznivci, prosím, nikdy se s těmito aktivitami homosexuální lobby nesmiřujte a vyjádřete svůj maximální odpor v mezích zákona. Bojujme slovem i perem, bojujme aktivismem v ulicích, vysvětlujme svým nejbližším a přátelům jakáže to hrozba celospolečenského rozsahu nejen u nás, ale do celé „pokrokové“ západní Evropy pomalu a celkem potichu přichází. Nevěřte, že je to projevem pouze „okurkové sezóny“, nevěřte sdělovacím prostředkům, které ve vás vyvolají dojem zastaralého a nemoderního myšlení. V lepším případě máte pouze následek v podobě vytvoření si autocenzorského uvažování, které je rovněž jedním z jejich cílů.
Oswald Spengler se na začátku minulého století nechal slyšet, že optimismus je zbabělost. Když do hloubky pochopíme význam toho citátu, tak musíme souhlasit, a proto buďme realisté a zvedněme zadky a dejme realitu bez naivity na jedné straně a bez ochromující skepse na straně druhé do pořádku. Je to jen na nás, neboť nepřítel udělá pouze to, co mu dovolíme…
|Autor: Lavr|Zdroj: cervenobili.cz|14.8.2013|
