Vláda USA si už delší dobu brousí zuby na jednoho z dlouhodobých a nevzdávajících se spojenců Íránu - asadovskou Sýrii. V posledních týdnech se americká administrativa třese nedočkavostí, s vidinou možnosti dalšího agresivního útoku. Vyřadila Irák, Lybii, nedávno nechala odstavit egyptského prezidenta Mursího, který Spojeným státům vítězstvím Muslimského bratrstva v demokratických volbách a návrhem na spolupráci s Íránem celkem slušně narušil plány. Zbývá už jen Asad v Sýrii a hnutí Hizballáh v Libanonu. Cesta do Íránu pak bude otevřená a Izrael se svým jaderným arzenálem dostane možnost stát se regionálním diktátorem.
I když by člověk přeci jen u nejagresivnějšího impéria dnešního světa, Spojených států, čekal nějakou vytříbenější taktiku pro vyvolání záminky útoku, není tomu tak. Vláda USA se zatím cítí sebejistě a na další válku se chystá jako na divadelní odrhovačku začínajících ochotníků někde v zapadlé dědině. Stejně jako v předchozích konfliktech se spokojila s tou nejtrapnější a dokola se opakující záminkou: vládne nám tam krvežíznivý zloduch, který terorizuje a brutálně vraždí místní obyvatelstvo. Máme jasný důkaz!
V bývalé Jugoslávii stačil k bombardování země pod vládou Slobodana Miloševiče "jasný důkaz" kosovských teroristů, že je srbské ozbrojené síly vraždí stejně, jako měli nacisté vraždit Židy za války. V Afghánistánu byl důvodem "jasný důkaz" o účasti vládnoucího hnutí Taliban na přípravách útoku v New Yorku v září 2001. Pro napadení Iráku postačil "jasný důkaz" o zbraních hromadného ničení, kterými měly přetékat tamní vojenské sklady a které měl Sadám Husajn takřka denně používal proti vlastnímu obyvatelstvu. K zásahu v Lybii zase stačil "jasný důkaz", že Muamar Kaddáfí nechává střílet odstřelovači do demonstrujících občanů a nejméně několik desítek z nich zabil (když nedávno Američany podporovaná egyptská armáda během pár hodin přesvědčivě postřílela několik stovek neozbrojených, v sedě demonstrujících Egypťanů, američtí mírotvorci se dál v klidu dloubali v nose).
Pro zásah v Sýrii se USA po 10 letech vrací k osvědčeným "chemickým zbraním", které jim zajistily intervenci v Iráku. Můžou si to dovolit. Popravdě, americké impérium by tam vtrhlo pod jakoukoliv záminkou. Její armádní a zpravodajská generalita je však evidentně ortodoxně konzervativní a líná vymýšlet nějaké novější, logičtější, propracovanější zápletky.
Smutnou realitou a zároveň skutečným důkazem, že chemické zbraně jsou jen primitivní záminkou pro vojenský zásah USA, a že tato intervence se plánuje už velmi dlouhou dobu, jsou odkazy v závěru článku. V nich se dovíme, že útoky chemickými zbraněmi v Sýrii se prokázaly poměrně nedávno. Reakce USA? Nejprve obviňování Asada, bez důkazů v ruce. Po zjištění, že chemické zbraně použili žoldáci Spojených států bojující v Sýrii proti vládě Bašara Asada, nastalo z americké strany zlověstné ticho. Které obratem přešlo v další vyzbrojování povstalců. My můžeme jen tiše doufat, že novodobé Římské impérium se svým přisátým izraelským parazitem narazí už hodně brzy. Jejich politika je agresí non plus ultra. Bašaru Asadovi držím palce. USraelským křižákům to, co si právem zaslouží. Už jen za ty statisíce nevinných obětí, které v Afghánistánu, Iráku, Lybii, Sýrii a jinde ve světě musely za posledních 10 let pro zájmy USraele zemřít.
Mimochodem, jak pokračuje proces redemokratizace v Lybii? Ropa teče, tak asi úspěšně...
|Autor: Nácíček|Zdroj: radicalboys.com|26.8.2013|
Kladivo na dvounohý hmyz - Rudolf Jičín
před 7 lety




