Hollywood nás neustále zaplavuje fantastickými historickými eposy a nezdráhá se při tom přepsat učebnice dějepisu. Například existují různá historická období, která jsou podávána silně černobíle. Proto mě potěšilo, když jsem objevil krátký dopis veterána Waffen SS Hanse Schmidta o Spielbergově filmu Zachraňte vojína Ryana. Hans Schmidt sloužil během války jako desátník v divizi SS Leibstandarte Adolf Hitler. Po válce emigroval do Spojených států, kde založil dvě organizace věnující se nacionalistické osvětě a zlepšení vztahů mezi Státy a Německem.
Dovolte mi, dvakrát raněnému veteránovi jednotek Waffen-SS a účastníkovi tří kampaní (Bitvy o Ardeny, Maďarsko a Rakousko) vyjádřit se o snímku “Zachraňte vojína Ryana.”
Po přečtení mnoha poct o tomto nepochybně úspěšném, a dalo by se říci, že i “impozantním” filmu, doufám, že nebude vadit trochu kritiky z německého a německoamerického úhlu pohledu.
Krom masakru hned na začátku filmu, zachycující invazi na pláž Omaha, kde jsem nebyl a tak se k tomu nemůžu vyjádřit; se většina bojových scén zdá až nereálná.
Tvůrci vynaložili chválihodné úsilí k zdání opravdovosti použitím několika kusů německé techniky, například Schützenpanzerwagen (SPW), kulomet MG 42 a Kettenkrad.
A zatímco vzhled německé pěchoty regulérní armády v bunkrech v Normandii nebyl zrovna nejlépe zobrazený, Waffen SS bojujících na konci filmu v ulicích byly vybaveny poměrně správně.
Můj komentář o nerealističnosti bojových scén se týká skutečnosti, že Waffen SS by nejednaly tak jak je ve filmu zachyceno.
Zatímco americkou či ruskou pěchotu bylo zcela běžné vidět shromažďovat se kolem vlastních tanků při přibližování se střetové linii, u Waffen SS něco takového bylo vidět jen velmi zřídka, pokud vůbec.
(První Američané, které jsem v Bitvě o Ardeny viděl, byl tucet ohořelých těl kolem zničené samohybné houfnice.)
Mimoto, snad všichni němečtí vojáci ve filmu mají vyholené hlavy, či velmi na krátko ostříhané vlasy, což je zcela v rozporu s realitou. Možná si někdo spletl německé vojáky s ruskými.
Či spíše snaha židovských tvůrců, kteří chtěli udělat jakési pojítko dnešních skinheadů k tehdejším Waffen SS a jiným vojákům Třetí říše.
Také by bylo lepší pro moji jednotku použít 18 či 19leté chlapce, namísto starších. Průměrný věk, včetně generálských hodností hrdinské divize Hitlerjugend u Caen, byl 19 let!
Scéna, kdy americký voják ukazuje svůj židovský medailon s “Davidovou hvězdou” německému zajatci a přitom mu říká: “Ich Jude, ich Jude!” je tak urážlivá až je směšná.
Kdyby se něco takového skutečně stalo, dokážu si přesně domyslet, co by si němečtí vojáci mezi sebou říkali: “Ten chlap je blázen!”
Zdá se, jakoby tvůrci vůbec netušili, že pro průměrného německého vojáka jakékoliv jednotky ve druhé světové válce, nehrála rasa, barva pleti či “víra” nepřítele naprosto žádnou roli. Prostě ho to nezajímalo.
Navíc se tvůrci dopustili vážné chyby v úsudku, kdy hned v otevírací scéně na začátku filmu kamera zabírá hrob s židovskou hvězdou na hřbitově, kde jsou naprosto všude kříže.
Vím o co se tvůrci snažili, ale jsem si jist, že jsem nebyl jediný, kdo se okamžitě začal dívat po všech těch stovkách křížů, jestli náhodou někde vzádu neobjeví další Davidovu hvězdu.
Odpověď znáte sami. Ve skutečnosti jste dosáhli přesně opačného efektu, než o který jste se snažili. Tvůrci touto scénou zcela podkopávají lež, kterou se nyní snaží protlačit různé židovské organizace, tedy že během druhé světové války se velká procenta židovské populace hlásila jako dobrovolníci do služby, a tedy že jejich krvavá oběť byla také větší.
Navštívil jsem velký lucemburský vojenský hřbitov, kde je pochován generál Patton, a spočítal všechny židovské hvězdy na náhrobcích. Byl jsem šokován jejich naprostou absencí.
Po první světové válce někteří němečtí židovští vůdci nasadili stejnou lest: Tvrdili, a tvrdí tak dodnes, že “12 000 Židů obětovalo své životy pro otčinu,” tedy dělali židovskou účast větší než ve skutečnosti byla. Ale možná je “12 000″ cifra symbol říkající “z našeho úhlu pohledu jsme udělali dost.”
Během druhé světové, stejně jako nyní, se čtvrtina americké populace sama identifikovala jako Američané německého původu. Když víme o vlasteneckém nadšení těchto Američanů, můžeme si být jisti, že jejich počet v ozbrojených silách byl podobný, či snad i vyšší.
Přesto v filmu “Zachraňte vojína Ryana” ani jeden z Američanů nemá německé jméno.
Zapoměli tvůrci na Nimitze, Arnolda, Spaatze či dokonce Eisenhowera? Dobrá, snad kméno kapitána Millera z Pennsylvanie je poangličtěná obdoba německého jména. Pro vynechání Američanů německého původu se tvůrci zřejmě inspirovali v Bílém domě, kde v dnešní době během státních večeří také vzácně vidíme někoho s německým jménem.
No, třeba si někdo myslí, že množství německy znějících jmen, jako Goldberg, Rosenthal, Silverstein a Spielberg uspokojí potřebu po “Američanech německého” původu.
Můj poslední komentář se bude týkat zobrazení střílení německých zajatců ihned po skončení boje. Pročtení americké literatury o druhé světové válce naznačuje, že to bylo běžnější, než se připouští a taktéž jsou více omlouvány hříchy proti zákonům války a rytířství, “protože voják se nasral na Němce, kteří mu před chvílí zabili jednoho z kamarádů.”
Jinými slovy, hněv a válečné zločiny jsou pochopitelné a ipso facto omluvitelné. Ve filmu “Zachraňte vojína Ryana” s tímto tvrzením zřejmě tvůrci souhlasí, když se pouze jeden z vojáků, jmenovitě známý zbabělec, postaví proti střílení vojáků, kteří složili své zbraně.
Jakožto bývalý německý voják vás mohu ujistit, že mezi námi neexistovalo to, co bych sám pojmenoval jako neárijské myšlení.
Dobře si pamatuji, když jsme si v lednu 1945 sedli k našim deseti zajatým Američanům po dlouhé bitvě, a ti byli značně překvapeni, když jsme s nimi jednali téměř jako s kamarády, bez jakékoliv zášti.
Jestli chcete vědět proč, tak vám to rád řeknu. Nebyli jsme poznamenáni několikaletou antinepřátelskou propagandou, tak jako američtí či britští vojáci, jejichž základní smysl pro rytířství byl často (ale ne vždy) otupěn sledováním antiněmeckých válečných snímků, často dělaných krajany tvůrců filmu “Zachraňte vojína Ryana”.
“Pro vaši informaci: Nikdy jsem neviděl ani jeden antiamerický válečný snímek – ve studiích UFA už totiž nebyli žádní židovští režiséři.)
Hans Schmidt
|Autor: Midilird|Zdroj: radicalrevival.wordpress.com|12.9.2013|
Kladivo na dvounohý hmyz - Rudolf Jičín
před 7 lety
