Do února 1920 do května 1945 bylo konání německé strany národně socialistické určováno proslulými pětadvaceti body jejího programu. Jejich veřejné vydání z roku 1922 bylo první tiskovou publikací strany vůbec. Všech pětadvacet bodů bylo Desaterem, zavazujícího každého národního socialistu, programem národním a zároveň státním. Jeho původcem, textátorem a oficiálním mluvčím byl Alfred Rosenberg.
Do základů slavnostní sjezdové síně NSDAP byly zazděny dvě knihy, aby svým duchem prodchly a posvětily prostor, z něhož rok co rok vycházela hesla na věčné časy (A to doslova a do písmene. Současnost je tomu svědkem). První knihou byl Hitlerův Mein Kampf a druhou Rosenbergova kniha Der Mythus des 20. Jahrhunderts (Mýtus 20. století).
Další poctou pro Rosenberga bylo udělení Hitlerovy národní ceny za zvláštní výkony a zásluhy duchovní, kterou Adolf Hitler založil 30. ledna 1937. Rosenberg byl oficiálním kulturním myslitelem Třetí říše a jejím representativním ideologem. Rosenberga, stejně jako Hitlera, lidé zbožňovali. Jeho spisy byly vydávány ve statisícových nákladech. Jeho přednáškovým zájezdům holdovala celá města. Od první světové války zplodilo Německo vedle Adolfa Hitlera člověka pro všechny osudového.
Alfred Rosenberg se narodil 12. ledna 1893 v Tallinu, hlavním městě Estonska. Estonsko bylo od r. 1346 po dvě staletí kolonizační državou řádu Německých rytířů, roku 1591 připadlo Švédsku a poté roku 1721 Rusku.
Jako teenager se začetl do knihy Angličana Stewarta Chamberlaina – „Základy 19. století“. Tak se zrodil jeho zájem o podlosti židovstva a jeho bádání směřovalo právě tímto směrem. Vystudoval tallinskou reálku a poté začal studovat architekturu na technice v Rize. Rosenberg právě zde vyzrával ve filozofii lidstva. Ačkoli studoval architekturu, maloval a kreslil, byl členem spolku „Rubonia“, zároveň také přednášel ostatním členům o indické filosofii a otázce židovské. Fenomenální velikost ducha projevila se již u osmnáctiletého mladíka: architekt, malíř, indolog a odborník v dějinách lidstva.
Po získání inženýrského titulu chvíli vyučoval na tallinském gymnáziu kreslení. V té době končí první světová válka. Po kapitulaci Německa reaguje Rosenberg prvními veřejnými přednáškami. Vůbec první přednáška se uskutečnila 30. listopadu v jednom talinském domě a přednášející hovořil k německým důstojníkům a vojákům o marxismu a židovské otázce. Měl velký úspěch. Pár dní na to cestuje do Mnichova a u sloupu na Mariánském náměstí mluví k davu na stéjné téma. Svá slova také převedl na papír a plakáty, které rozlepoval a rozdával na demonstracích s heslem: „Proti bolševismu, pro německého dělníka“.
Také se seznámí s Hitlerovým důvěrníkem Ditrichem Eckartem, jenž se pak stal prvním šéfredaktorem listu Völkische Beobachter. Roku 1919, po Hitlerově přednášce v mnichovské pivnici, jež se jmenovala „Zum deutschen Reich“, se poprvé setkává s budoucím Vůdcem. Dali se spolu do rozhovoru o dějinných otázkách a tak poznali svou duchovní stejnosměrnost a shodu svých cílů. Od toho okamžiku je mladý Rosenberg nejbližším spolupracovníkem Adolfa Hitlera.
Je při pouličních bojích v Koburgu, kde se národní socialisté r. 1922 pokusili o první velkou manifestaci. Je 8. listopadu 1923 v jiné světodějné mnichovské pivnici Bürgerbräukeller- s revolverem v ruce doprovází Hitlera do sálu. Je příštího dne při pokusu o krvavý puč u vojenského pomníku Feldhernhalle. Dělí se s Eckartem o redakci listu Völkische Beobachter. V únoru se stává šefredatorem a z týdeníků vzniká deník.
Po zákazu strany a Hitlerově uvěznění je zakázán i tento deník a tak Rosemberg píše do jiných listů „Der Weltkampf“ a „Grossdeutsche Zeitung“. Přitom stále bádá v oborech filozofie, indické literatury, židovské otázky a svobodného zednářstva, též o bolševismu a mnohých dalších.
Napsal první propagandistický spis strany „Wesen, Grundsätze und Ziele der NSDAP. Roku 1929 založil „Kampf für deutche Kultur“ (Bojový svaz pro německou kulturu), protiváhu „kulturnímu liberalismu, marxismu a židobolševismu.“ V letech 1927 – 28 je na antisemitských sjezdech v Budapešti a nedaleko Lucernu, r. 1931 je Londýně a přednáší jakožto host římské královské akademie o krizi a obrození Evropy. Od r. 1930 je také říšským poslancem a zasedá v zahraničním výboru. Prvního dubna 1933 se stává ředitelem zahraničně politického úřadu strany (Aussenpolitisches Amt, A.P.A.).
A.P.A. má za poslání zvát hosty ze zahraničí a seznamovat je s národně socialistickou ideologií. První rok měla A.P.A. přes 10 000 zahraničních návštěvníků. Kromě toho měl Rosenberg na starost Nordische Gesellschaft (eserskou společnost). Roku 1934 jej Vůdce pověřil dohledem nad školením a výchovou národně socialistického hnutí a za všechnu práci pro stranu získává cenu za kulturní výkon.
„Alfred Rosemberg pomohl svými spisy měrou nadmíru vědecky a intuitivně založit a zpevnit světový názor národního socialismu. V neúnavném boji o zachování čistoty národně socialistického světového názoru získal si zásluh zcela zvláštních. Teprv budoucnost bude sto, aby plně zvážila, jak hluboký je vliv tohoto muže na názorové utváření národně socialistické říše.“ Píše se v odůvodnění udělení této pocty.
Po celou dobu vznikaly a vycházely od r. 1922 Rosenbergovy knihy. „Pest in Russland“, spis ostře vyjadřující Rosenbergův vztah k ruskému moru, tj. bolševismu. „Das Verbrechen er Freinaurerei“, kniha věnovaná jedné z idejí národního socialismu, totiž svobodnému zednářstvu jakožto uchvatiteli světové moci. „Der Zukunfsweg einer deutschen Aussenpolitik“, spis o kolonizaci. „Houston Stewart Chamberlain als Verkünder und Begründer einer deutschen Zukunft“, kniha díků tomuto Angličanovi, jehož spisy otevřely Rosenbergovi pohled do svobodného německého lidství. „Ditrich Eckart, ein Vermächtnis“, oslava příznivci jeho politických začátků. „Die Protokole der Weiden von Zion und die jüdische Weltpolitik“, „Der staasfeindliche Sionismus, „Unmoral im Talmud“, kniha o záměrech židovstva a jejich světové politice. Toto však není celý výčet jeho knih a spisů, existuje jich mnohem více.
Alfred Rosemberg byl jedním z nejpřínosnějších filosofů, díky nimž máme možnost poznat blíže to, co nám je dnes zamlčováno. Málo které dílo však vyšlo v češtině, nezbývá nám tedy nic jiného, než překládat jeho spisy z dostupných zdrojů.
|Autor: Fixis|Zdroj: svobodnyodpor.info|13.10.2013|
