Otázka: Pane Priebke, před několika lety jste uvedl, že jste nikdy nezapřel svou minulost. Nyní Vám je 100 let, stále to tak cítíte?
Odpověď: Ano.
Otázka: Mohl byste mi to prosím vysvětlit?
Odpověď: Kdysi dávno jsem se rozhodl zůstat věrný sám sobě.
Otázka: Takže ještě jste národní socialista?
Odpověď: Věrnost naší minulosti určuje naše přesvědčení a náš charakter. To je způsob, jakým se dívám na svět a své ideály. To je to, co byl kdysi náš německý světonázor, jak vnímáme svět. To je to, co stále určuje smysl pro čest a sebeúctu. Politika je něco jiného. Národní socialismus té doby zahynul porážkou Německa a dnes již neexistuje vyhlídka na jeho pokračování.
Otázka: Znamená to, že světonázor, který jste zmínil zahrnuje také antisemitismus?
Odpověď: Pokud chcete Vašimi otázkami zjistit pravdu, musíte přestat používat určité klišé a nemít předsudky, protože kritizovat neznamená vyhlazovat. Od počátku 20. století bylo chování Židů široce kritizováno v celém Německu. Skutečnost, že Židé využili svou obrovskou ekonomickou a politickou moc, i když tvořili jen malou populace, bylo nespravedlivé. V současné době je stále faktem, že pokud vezmeme v úvahu tisíc nejbohatších a nejmocnějších mužů na světě, musíme uznat, že velký počet z nich jsou Židé, židovští bankéři a židovští majitelé nadnárodních korporací. Zejména po porážce Německa v první světové válce a pod jhem diktátu Versailles, židovská imigrace z východní Evropy vedla ke katastrofě v Německu. To způsobilo jejich náhle obrovské hromadění kapitálu v době, kdy drtivá většina Němců trpěla těžkou chudobou ve Výmarské republice. V tomto zoufalém prostředí lichváři výrazně zvýšili své bohatství, což způsobilo pocity frustrace a odpor k Židům.
Otázka: Jaký je váš názor na starý příběh, že Židé mají povoleno svým náboženstvím praktikovat lichvářství, když je zakázáno pro křesťany?
Odpověď: To rozhodně není moje myšlenka. Když budete číst jen Shakespeara nebo Dostojevského, tak si uvědomíte, že v historické perspektivě byly problémy s Židy od Benátek po Petrohrad. To neznamená, že Židé byli jedinými lichváři, samozřejmě. Souhlasím s básníkem Ezra Poundem, který řekl: "Nevidím žádný rozdíl mezi židovskými lichváři a árijskými lichváři."
Otázka: Takže všechny tyto věci odůvodňují antisemitismus?
Odpověď: Ne, židovské lichvářství neznamená, že neexistují žádní vzpřímení a čestní Židé. Opakuji to, co jsem právě řekl - antisemitismus znamená bezpodmínečnou nenávist. Dokonce i během dlouhých let mého pronásledování jsem já, starý muž zbaven své svobody, vždy odmítl nenávist. ... Chtěl bych také poukázat na to, že kvůli svému jedinečnému náboženství se mnoho Židů považuje za lepší než jiné národy. Oni se ztotožňují s "Bohem vyvoleného lidu", jak je uvedeno v Bibli.
Otázka: Copak Hitler také nemluvil o nadřazenosti árijské rasy?
Odpověď: Ano, Hitler také podlehl myšlence rasové nadřazenosti a to způsobilo určité chyby z nichž nebylo návratu. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že rasismus byl standardem po celém světě. Nebyla to jen oblíbená víra, bylo to zakotveno v zákoně či vládě. I po tom, co Američané přestali obchodovat s otroky a importovat Afričany, pokračovali velmi rasisticky a stále oficiálně pokračovali v diskriminaci černochů. Hitlerův první "rasový zákon" neměl omezit práva Židů o nic víc než Američané omezovali práva černochů v mnoha státech USA. Totéž platí o anglické diskriminaci asiatů. Francouzi se zase nechovali jinak ke svým podřízeným ve svých koloniích. Nebudeme ani zmiňovat zacházení s etnickými menšinami ve starém Sovětském svazu.
Otázka: Co podle vašeho názoru přineslo vystupňování diskriminace Židů v Německu?
Odpověď: Situace se radikalizovala a stále intenzívněla. Ukázalo se, že Američané a Britové byli vůči německým Židům a globálnímu židovství na straně jedné a Německo na straně druhé. Situace dostala německé Židy do složité situace. Rozhodnutí o omezení vlivu Židů v Německu jim ztížilo život. V listopadu 1938 Žid jménem Grünspan zabil člena našeho konzulátu ve Francii, Ernsta von Ratha, jako protest proti Německu. Výsledkem byla Křišťálová noc, v níž skupiny demonstrantů po celé Říši rozbili okna židovských obchodů. Pak bylo s Židy zacházeno přísně, jako s nepřáteli. Po nástupu Hitlera k moci řada Židů opustila Německo. Nakonec, v prostředí velké a stále rostoucí nedůvěře vůči Židům způsobené válkou, vznikl bojkot a otevřený konflikt s globálními židovskými organizacemi, a důsledku toho Židé v Německu byli internováni v táborech jako nepřátelská populace. To byla samozřejmě katastrofa pro mnoho nevinných rodin.
Otázka: Takže podle Vašeho názoru bylo židovské utrpení jejich vlastní chyba?
Odpověď: Utrpení Židů bylo neoddělitelně spojeno s válkou a byla vina na obou stranách. Tam byla vina na straně spojenců, kteří rozpoutali druhou světovou válku proti Německu po rozdělení nebo oddělení Polska. Jednalo se o oblast, v níž žilo mnoho německého obyvatelstva vystaveného neustálému drancování v regionech, které byly pod kontrolou nově vzkříšeného polského státu podle diktátu Versailles. Nikdo nezvedl prst proti Stalinovu Rusku nebo kvůli rozdělení. [ ... ]
Otázka: Na rozdíl od politického revizionismu, sympatizujete s historickým revizionismem?
Odpověď: Nejsem si jistý, co "revizionismus" znamená. Pokud hovoříme o Norimberském tribunálu , mohu jen říci, že to bylo politické divadlo. Bylo to fantasticky zinscenované představení, které mělo za účel zobrazení německého národa a jeho vůdců jako nelidských tvorů. Jeho cílem a účelem bylo pomlouvat náš poražený národ, který byl úplně neschopný se bránit.
Otázka: Jaký je váš podklad pro toto tvrzení?
Odpověď: Co jiného mohu říci o samozvaném "soudu", který stíhá jen zločiny poražených, zatímco ignoruje ty vítězů? Co můžete říci o "soudu", ve kterém vítězové jsou zároveň žalobci, prokurátoři a soudci a ukládají nové jedinečné trestní zákony ex post facto jen aby odsoudili? Dokonce i americký prezident Kennedy nazýval Noriberské procesy "nechutnými". Podle jeho slov "porušili americkou ústavu tak, aby potrestali poraženého nepřítele."
Otázka: I když, jak tvrdíte, "zločiny proti lidskosti", ve kterém byli němečtí představitelé odsouzeni v Norimberku dříve neexistovaly jako takové, ale byly prvně určeny mezinárodním soudem, nemůžete říci, že rozsudky byly uloženy za hrozné zločiny neprávem?
Odpověď: Domnívám se, že v Norimberku byli Němci stíháni za katyňský masakr. Pak, v roce 1990, ruský prezident Gorbačov přiznal, že titíž žalobci nařídili vraždu dvacet tisíc polských důstojníků v Katyňském lese. V roce 1992 Jelcin vydal původní dokument objednávky popravy, která byla podepsána Stalinem. Němci byli dokonce obviněni z toho, že dělali mýdlo z mrtvol Židů. Ono "mýdlo ze Židů" bylo vystaveno v muzeích v Izraeli, USA a dalších zemích. To bylo do roku 1990, zatímco profesor na univerzitě v Jeruzalémě konečně přiznal že "mýdlo ze Židů" byl podvod.
Otázka: Ano, ale koncentrační tábory nebyly vynálezem Norimberského tribunálu, nebo byly?
Odpověď: V těch hrozných válečných letech bylo přirozené a účelné internovat civilní obyvatelstvo, které bylo považováno za hrozbu pro národní bezpečnost. Každá země to dělala. Ve Spojených státech byly osoby asijského původu, jejichž předkové se přistěhovali před generacemi taktéž internováni. Německo tedy také internovalo i civilní obyvatelstvo, které považovalo za hrozbu.
Otázka: Ale v amerických koncentračních táborech nebyly žádné plynové komory.
Odpověď: Jak jsem řekl, bylo vyrobeno velmi mnoho falešných obvinění za účelem propagandy. Co se týče plynových komor v německých táborech, stále čekáme na důkazy těchto obvinění. Internováni samozřejmě museli pracovat. Mnozí z nich pracovali během dne mimo tábory a vraceli se ve večerních hodinách. Závažný nedostatek pracovních sil během války je neslučitelný s tvrzením, že internovaní stáli v řadě, aby byli zavražděni v plynových komorách. Nebezpečí plynových komor představuje nebezpečí v jeho bezprostřední blízkosti, takže by bylo nebezpečné pro každého v táboře, včetně stráží. Je absurdní, že by byly miliony lidí posíláni na smrt tímto způsobem, na stejném místě, kde velké množství lidí žilo a pracovalo. Z praktického hlediska to není možné.
Otázka: Kdy jste se poprvé dozvěděli o plánu zničit Židy v plynových komorách?
Odpověď: Byl jsem vězněn spolu s Walterem Rauffem v anglickém táboře, kde jsem poprvé slyšel o něčem takovém Oba jsme byli ohromeni. Nemohli jsme uvěřit takovému hroznému příběhu: plynové komory vraždí muže, ženy a děti! I tuto záležitost jsme prodiskutovali s plukovníkem Rauffem a ostatními vězni v posledních dnech. Všichni jsme patřili k SS a všichni jsme byli členy strany, která se zabývala různými věcmi, ale nikdo nikdy neslyšel o něčem takovém. Jen si to představte: O mnoho let později jsem se dozvěděl, že Rauff, který se mnou sdílel tvrdý chléb ve vězení, byl obviněn z vynalezení tajemných "pojízdných plynových komor". Nikdo, kdo ho znal věděl, že Walter Rauff nemohl přijít s takovým nápadem.
Otázka: A co očití svědci existence plynových komor?
Odpověď: Ne, plynové komory nebyly nalezeny, až na jednu v Dachau, kterou postavili Američané po válce. Soudní nebo historické důkazy prostě neexistují. Prohlášení a přiznání táborových velitelů, z nichž nejznámější je přiznání Rudolfa Hösse z Osvětimi, by byly nepřijatelné u jakéhokoliv skutečného soudu. Jeho řízení si velmi protiřečí. Byl na naléhání Rusů těžce mučen v Norimberku. Při absenci důkazů bylo pro prokurátory přiznání obžalovaných a prohlášení svědků životně důležité. Spoléhali se na donucování v případech, kdy obžalovaní nebo svědci odmítli vypovídat nebo se přiznat, a to včetně hrozby vůči rodinným příslušníkům. Z mých vlastních zkušeností jako válečného zajatce, jakož i od přátel, jsem se seznámil s metodami používanými k vynucení přiznání od německých zajatců, kteří často nerozuměli anglicky a nemohli si přečíst, co podepsali. Léčba německých zajatců v ruských táborech je všeobecně známá: vězni byli prostě nuceni podepsat, co před ně bylo dáno.
Otázka: Myslíte si, že miliony mrtvých v koncentračních táborech není nic než jen vynález vítězů?
Odpověď: Byl jsem osobně obeznámen s německými tábory. Naposledy jsem navštívil tábor Mauthausen, to bylo v květnu 1944, abych vyslechl Badogliova syna. Strávil jsem tam dva celé dny a viděl jsem obrovské kuchyně v provozu, které krmily vězně. Mauthausen měl dokonce bordel - měl všechno, kromě plynových komor. Bohužel mnoho lidí zemřelo v těchto táborech na konci války, ale nebylo to proto, že byli zavražděni. Drsné podmínky, hlad a nedostatek péče na konci války způsobil jejich zkázu. Nicméně civilní tragédie se neomezují jen na vězně koncentračních táborů. Byly na denním pořádku v celém Německu a to především kvůli spojeneckému bombardování měst.
Otázka: Zlehčujete tedy tragédii Židů během holocaustu?
Odpověď: Je to malé zlehčování. Tragédie jako tragédie. Měli bychom se soustředit na historické skutečnosti, než na "zlehčování". Bylo samozřejmě v zájmu vítězných mocností, aby se vyhnuli odpovědnosti za zvěrstva, kterých se dopustily. Totálně zničily celá města v Německu, ve kterých nebyl jediný německý voják, zabily hodně dětí, žen a starých lidí, jak je to možné? Jejich záměrem bylo prolomit naši vůli bojovat. To byl osud Drážďan, Hamburku, Lübeku, Berlína a mnoha dalších míst. Naši nepřátelé využili výhodu svých těžkých bombardérů a ve vražedném šílenství se zaměřili na civilisty. Stejný osud postihl obyvatele Tokia a poté atomovou bombou svrženou na Nagasaki a Hirošimu. Vzhledem k těmto nepřekonatelným zvěrstvům vůči civilnímu obyvatelstvu, bylo nutné, aby vítězové vymysleli bizarní příběhy o zvěrstvech, které byly údajně spáchány v Německu. Zobrazují Němce jako stvoření satana v hororových příbězích, které Hollywood dává do svých filmů. Málo se změnilo v propagandě globální mocenské síly od druhé světové války: ti se stále vidí jako "vývozci demokracie" s "mírovou misí" proti "sebrance". V rámci tohoto procesu vytvářejí obraz o svých nepřátelích jako o "teroristech" usilujících o spáchání ještě obludnejších krutostí. Ve skutečnosti napadají každého, kdo nezapadá do jejich představ, a to především svými vzdušnými silami. Mají radost z kostí civilistů a vojáků, kteří se nemohou bránit. V průběhu "vývozu demokracie" do jedné země za druhou se stává, že výsledkem "humanitární intervence" je vytvoření loutkové vlády, která slouží jejich ekonomickým a politickým zájmům.
Otázka: Jak si vysvětlujete jednoznačné důkazy o zvěrstvech jako jsou fotografie a filmy o koncentračních táborech?
Odpověď: Tyto filmy jsou ve skutečnosti další důkazy o padělání. Téměř všechny fotky z "německých táborů smrti" jsou z Bergen Belsenu. To byl tábor, který byl vytvořen pro vězně z ostatních táborů, kteří nebyli schopni pracovat. Bylo to velké rekonvalescenční zařízení, které hodně mluví o záměrech Němců. Bylo by velmi zvláštní zkonstruovat toto zařízení pro odsouzené, kteří jdou do plynu. V roce 1945 spojenecké bombardování přerušilo dodávky jídla, vody, léků a dalších potřeb pro boj proti zuřící epidemii tyfu a úplavice, která zabila tisíce vězňů. Tento strašný film byl vytvořen v dubnu 1945 poté, co byl Bergen Belsen zpustošen epidemií. Film byl vyroben speciálně pro účely propagandy Alfredem Hitchcockem, anglickým mistrem hororových filmů. Cynismus a úplná absence lidského citu ve filmu jsou opravdu děsivé. Po mnoho let byl Hitchcockův film vysílán v televizi spolu s pochmurnou hudbou v pozadí. Bez zábran lže veřejnost tím, že spojuje hrozné scény s plynovými komorami, které neexistovaly. Čisté falšování!
Otázka: Takže podle Vás důvodem tohoto podvodu bylo skrýt nebo bagatelizovat zvěrstva vítězů?
Odpověď: Ano, je to pravda, jako na začátku. Generál MacArthur následoval scénář Norimberku s Tokijským soudem v Japonsku. V tomto případě vítězové znovu vymysleli nové zločiny a zvěrstva, která skončila smrtí obviněných za účelem kriminalizace Japonců, kteří již trpěli ničivými atomovými zbraněmi. Spojenci dokonce obvinili Japonce z kanibalismu!
Otázka: Proč říkáte "jako na začátku", že vítězné mocnosti používají podvody na pokrytí vlastních zvěrstev?
Odpověď: Protože potom sionistický stát Izrael začal používat příběh "holocaustu" ve svůj prospěch. První způsob je vysvětlen velmi dobře profesorem Normanem Finkelstein, syn Židů, kteří byli internováni v Osvětimi. Ve své knize "Holocaust Industry" vysvětluje jako holocaust jako biznis, který přinesl Židům, Izraeli a sionistickým organizacím mnoho miliard dolarů jako náhradu škody. Označuje to jako "pravidelně pořádané vydírání." Druhý způsob, jak Izrael těží z "holocaustu", je vysvětlen Sergiem Romanem, kterého nikdo nepovažuje za revizionistu. Po válce v Libanonu si Izrael uvědomil, že zveličuje a akcentuje dramatické prvky "holocaustu" a získává tím výhodu ve svých územních sporech s arabskými zeměmi. To dává Izraeli jakousi diplomatickou imunitu.
Otázka: Lidé po celém světě pohlížejí na holocaust jako na "vyhlazování". Popíráte to nebo máte pochybnosti?
Odpověď: Propaganda globální mocenské elity je skutečně ohromující. Historická subkultura manipuluje světové svědomí tím, že hraje na naše lidské emoce. Mladší generaci především ve školách zahlcuje hroznými příběhy, které potlačují schopnost kritického myšlení nebo vytváření vlastních názorů. Jak jsem již uvedl dříve, svět čekal 70 let na důkazy o zvěrstvech, za které jsme my Němci obviňováni. Historici nenašli jediný důkaz podporující existenci plynových komor. Ani jediný písemný důkaz, instrukce, zprávy vládní agentury nebo komunikace ze strany personálu. Není absolutně nic. Úplnou absenci dokumentace soudci v Norimberku trefně předpokládali, proto německý program "konečné řešení židovské otázky", který se staral o deportaci na Madagaskar nebo na jiná místa na východě, presentovali jako tajná kódová slova pro "vyhlazení". Tak absurdní! V roce 1941, kdy byla válka v plném proudu a my jsme vyhrávali v Africe i v Rusku, Židé byli vyzýváni k odchodu z Německa dobrovolně. Teprve poté, co válka probíhala již více než dva roky, zavedlo Německo opatření k omezení jejich svobody.
Otázka: Pokud by byl důkaz, jak jste zmiňoval - to znamená, dokument podepsaný Hitlerem nebo někým jiným v hierarchii - nalezen, jaká by byla Vaše reakce?
Odpověď: V tom případě bych navrhoval přísné vyšetřování uvedených trestných činů. Jakékoliv použití síly proti skupinám, které neberou v úvahu osobní odpovědnost, je nepřijatelné a je třeba ho odsoudit, absolutně a bez výjimky. Vyhlazení je to, co se stalo s Indiány v Americe, gulagy v Rusku, italskými Foibe oběťmi v Istrii a Armény v Turecku. To je to, co se stalo německým zajatcům v amerických koncentračních táborech v Německu a ve Francii, stejně jako v ruských táborech. Někteří zemřeli na příkaz generála Eisenhowera, jiní na příkaz Stalina. Oba, Eisenhower a Stalin, vědomě ignorovali Ženevský protokol při objednávce těchto zvěrstev. Všechny zločiny proti lidskosti musí být jednoznačně odsouzeny a to včetně pronásledování Židů. Mám na mysli skutečné pronásledování, ne falešné a nenávistné obvinění, vymyšlené za účelem propagandy.
Otázka: Připouštíte možnost, že důkazy o německém vyhlazování na konci války můžou unikat historikům a mohly by jednoho dne vyjít na světlo?
Odpověď: Jen jsem uvedl, že některé trestné činy musejí být odsouzeny bezpodmínečně. Ve velmi nepravděpodobném případě, že bychom měli najít skutečné důkazy o použití plynových komor v německých koncentračních táborech, pak závažné trestní stíhání kohokoliv, kdo plánuje a implementuje takové trestné činy, bude jednoznačné. Ve svém dlouhém životě jsem se dozvěděl, že překvapení nikdy neskončí, ale v případě plynových komor se cítím naprosto bezpečně jistý v mém závěru. Téměř 70 let byly německé dokumenty zabavené vítěznými mocnostmi, podrobeny vyčerpávajícímu prozkoumání stovkami profesionálních historiků, a proto je velmi nepravděpodobné, že takové důkazy budou v budoucnu nalezené. Je to nepravděpodobné i z jiného důvodu: když byla válka ještě v plném proudu, nepřátelé Německa začali šířit zvěsti o masovém vraždění v našich koncentračních táborech. Mám na mysli spojeneckou deklaraci z prosince roku 1942, v níž se hovoří o "barbarských krutostech" proti Židům v Německu a poptávky po potrestání odpovědných osob. Do konce roku 1943 tak spojenci pokračovali ve své obvyklé propagandě a vyráběli padělané důkazy zvěrstev. První novinku jsem měl od mého kamaráda majora Paula Reinickeho, který sloužil jako náčelník Říšského maršála Göringa, tehdy muže čísla dvě v naší vládě. Když jsem ho viděl naposledy informoval mě o spojeneckých plánech systematického padělání. Göring byl vzteky bez sebe, protože považoval padělky za vulgární a pobuřující. Předtím než spáchal sebevraždu, tak nejdůrazněji odsoudil falšování před tribunálem v Norimberku. Později jsem dostal další informace o spojeneckém padělání podkladů, a to od šéfa policie Ernsta Kaltenbrunner, který pozici přebral po Heydrichově smrti. Kaltenbrunner byl poslán na pracoviště [ ... ] Navštívil jsem ho krátce před koncem války, abych mu dal důkazy o zprávě týkající se zrady krále Viktora Emanuela. Kaltenbrunner mě informoval, že nepřátelská propaganda usilovně vyrábí padělané důkazy zvěrstev a hrůzostrašných příběhů koncentračních táborů a o německé brutalitě. Řekl, že nepřátelská propaganda se dohodla o podrobnostech unikátního postupu řešení poražené strany. Nejvýznamnější setkání jsem měl s blízkým spolupracovníkem generála Kaltenbrunnera, s šéfem gestapa Heinrichem Muellerem, v srpnu 1944. Na jeho doporučení jsem byl přijat do důstojnické školy, proto jsem mu byl velmi zavázán a on mě měl také rád. Byl jsem poslán do Říma, abych pomohl s osobním problémem mého velitele, plukovníka Herberta Kapplera. V té době pátá americká armáda prorazila v Cassine a Rusové vstupovali do Německa. Válka už byla prohraná. Mueller mě pozval do svého hotelu, kde na základě vzájemné důvěry jsem se odvážil si poslechnout další podrobnosti o spojeneckých plánech pro Moskevskou show. Mueller mě informoval, že prostřednictvím naší špionáže jsme dostali výslovné označení, že spojenci čekají vítězství a vyrábějí důkazy o německých zvěrstvech... Účelem těchto věcí bylo kriminalizovat Německo. Věděl hodně přesných údajů a byl vážně znepokojen. Řekl, že naši nepřátelé jsou zcela bez zábran a nemají vůbec žádnou představu o cti. Byl jsem ještě dost mladý a nevládal jsem tolik důvěry do jeho slov, jakou by si zasloužil, ale vše dopadlo přesně tak, jak generál Mueller řekl. Znal jména nepřátelských propagandistů, kteří, jak víme dnes, vymysleli historky o zabíjení Židů v plynových komorách. Považoval bych to vše za směšné a smál bych se, kdyby výsledky nebyly tak tragické. Když Američané přišli v roce 2003 do Iráku pod záminkou, že Sadám Hussain je posedlý "zbraněmi hromadného ničení", ministr zahraničí Colin Powell přednesl očividně falešnou přísahu v Radě bezpečnosti OSN, řekl: "Není to nic nového pod sluncem!" Jediní imperialisté používají tyto zbraně ve válce, ale obviňují malé země.
Otázka: Jste si vědom toho, že některé zákony v Německu, Rakousku, Francii a Švýcarsku ukládají trest odnětí svobody pro ty, kteří popírají holocaust?
Odpověď: Ano. Globální mocenská elita navrhuje takové zákony a brzy budou také v Itáli. Cílem těchto zákonů je, aby lidé věřili, že ti, kteří se staví proti sionismu a izraelské kolonizaci v Palestině jsou antisemité. Každý, kdo se odváží kritizovat sionismus je nazýván antisemitou. Každý, kdo se odváží požádat o důkaz o existenci plynových komor se automaticky stává pronásledovaným jako obhájce vyhlazení Židů. Je to ďábelská manipulace, ale tyto zákony ukazují obavu světové elity, že pravda se blíží na povrch. Elita je vyděšená, že i přes jejich obrovskou propagandistickou kampaň, budou historici požadovat důkazy a vědci odhalí padělky. Samotná existence těchto drakonických zákonů otevře oči těch, kteří stále věří ve svobodu projevu a nezbytnost nezávislého výzkumu. Samozřejmě, že jsem si vědom, že mohu být stíhán za to, co jsem právě řekl. Moje situace se stane ještě tíživější, ale musím tyto věci říct, protože jsou pravdivé. Pro mě je důležité říci pravdu, je to povinnost vůči lidem. Je to výraz vděčnosti za sto let života, které mi byly uděleny. Je to můj příspěvek k důstojnosti mého lidu.
|Autor: Redakce|Zdroj: rodobrana.wordpress.com|10.11.2013|
