Žádná velká idea se neobejde bez mučedníků. Jednou z nejznámějších ikon nacionálně socialistického boje byl Horst Wessel. Následující řádky připomenou jeho bohatý život mladého aktivisty i smutný konec rukou komunistického bandity. Následující řádky však nejsou jen poklonou tomuto muži, ale i všem ostatním, často neznámým nacionálním socialistům, kteří v letech 1919 až 1933 padli na německých ulicích v boji s komunisty a reakcí.
Horst Wessel se narodil 9. října 1907 v německém městě Bielefeld protestantským rodičům. Jeho otec byl dokonce pastorem a když v roce 1913 přijal nabídku na ministrování v nejstarším berlínském kostele sv. Mikuláše, celá rodina se do Berlína přestěhovala. Horstův otec byl velmi aktivní v konzervativních a nacionalistických kruzích a když v roce 1923 zemřel, mladý Horst byl jeho názory již velmi ovlivněn.
Horst Wessel navštěvoval osmiletou základní školu, ze které v roce 1922 nastoupil na Luisenstadtské gymnázium, které v roce 1926 ukončil s vyznamenáním. V té době však už byl politicky aktivní. Nejdříve v patnácti letech vstoupil do řad Bismarckovy mládeže, která byla mládežnickým hnutím Německé národní strany. Ve svých sedmnácti letech zakládá vlastní “Selbschutz”, skupinu stejně zapálených mladíků, kteří fungovali jako ochranka srazů strany. A tehdy prodělává své první střety s komunisty a získává zkušenosti jako vůdce skupiny.
Levice a Židé Horsta později často označovali jako tupého rváče. Jenže jako vždy, opak byl pravdou. V roce 1926 se totiž osmnáctiletý Horst zapsal na berlínskou Friedrich-Wilhelmovu univerzitu jako student práv a zde vstoupil i do studentského spolku Corps Normannia.
A konečně 7. prosince 1926 vstupuje do NSDAP s členským číslem 48434 a v té samé době do SA, s působností ve čtvrti Prenzlauer Berg. Jeho náplní bylo především zajišťování bezpečnosti na mítincích a pochodech strany, stejně jako distribuce letáků apod.
Berlínská stranická pobočka byla do té doby poměrně malá a neaktivní. Místní SA se scházely v zadní místnosti jedné hospody, která byla nazývána “opiovým doupětem”. Celý Berlín měl pak přezdívku “rudý”. V prosinci 1926 vysílá Adolf Hitler do Berlína mladého doktora filozofie, Josefa Goebbelse, kterého jmenoval místním župním vedoucím, s cílem Rudý Berlín dobýt. Goebbels se okamžitě vrhá do boje a organizuje provokativní mítinky a pochody, během kterých dochází k ostrým střetům s komunisty a policií. Za pět měsíců zběsilých pouličních bojů dochází k zákazu NSDAP, který je zrušen až v březnu 1928.
V této době zákazu byl nadějný Horst Wessel na půl roku vyslán do Vídně, aby zde studoval organizační strukturu místní národně-socialistické strany, s důrazem na Hitlerovu mládež, kdy měl tyto poznatky později využít pro lepší organizaci berlínské Hitlerjugend.
Když v březnu 1928 skončil zákaz strany, měly berlínské SA osm set mužů. Horst Wessel byl přidělen ke Sturmu 1 v oblasti Alexanderplatz. Prvního května 1929 přebírá vedení SA-Trupp 34, jehož název se o tři dny později mění na Trupp 5 a o rok později se mění na Sturm 5 (během necelých dvou let počet členů skupiny pod Horstovým velením dramaticky vzrostl, ze 30 na 250 mužů).
V srpnu 1929 Horst základá v rámci SA vlastní kapelu, která poté doprovázela jejich pochody a srazy. Někdy v té době také skládá text písně, která se po jeho smrti stane hymnou všech nacionálních socialistů – Die Fahne hoch.
Do náplně Horstovy činnosti, jako velitele SA, patřilo obcházení barů a kaváren v okolí Alexanderplatz, kde se pouštěl do diskusí s osazenstvem a snažil se tak získat nové členy. Při jedné takové návštěvě potkal osmnáctiletou prostitutku Ernu Jaenicke. Jejich vztah brzy přerostl v lásku a Horst mladou Ernu vytáhl z bahna ulice a začal s ní žít.
Na začátku zimního semestru 1929 Horst přerušuje své studium na univerzitě a naplno se věnuje svým aktivitám v SA. 22. prosince mu na lyžařském výletě zahynul bratr a zdrcený Horst se na čas stěhuje zpátky k matce, kde zůstává až do 14.ledna 1930.
Večer toho dne, okolo desáté hodiny, někdo zaklepal na dveře a Horst šel otevřít. Za dveřmi stál jistý Ali Hoehler, který Horsta z bezprostřední blízkosti střelil do obličeje. Ten byl okamžitě převezen do nemocnice a ačkoliv celý měsíc a půl bojuje o svůj život, tento boj nakonec 23.února prohrává.
Ačkoliv komunisté dlouhá léta Horsta označovali za pasáka a jeho smrt za vyřizování účtů mezi podsvětím, a nacionální-socialisté vinili z útoku komunistickou stranu, známa jsou následující fakta. Paní Salm, která Horstovi pronajímala byt, kde bydlel se svou dívkou, byla žena aktivního komunisty. Toho večera, kdy byl Horst napaden, došla do nedaleké hospody, kde se scházeli komunisté, aby vyhledala jejich pomoc při své neshodě s Horstem ohledně placení nájmu. Hoehler, spolu s dalšími, kteří měli s Horstem na ulici časté zkušenosti, této záminky nadšeně využili a nechali se dovést až před dveře bytu.
Nebyla pravda, že by se Horst zůčastnil útoku na komunistický bar ten samý večer, při kterém zahynul sedmnáctiletý komunista Camillo Ross. Ani nebyla pravda, že by byl Hoehler nějak spojený s Horstovou dívkou a rovněž se nikdy neprokázalo, že by byl Horst Wessel pasák. Pravdou je jen to, že byl studentem, aktivistou a nadšeným nacionálním socialistou. A snad proto, že stál vždy v první řadě, si ho smrt vzala tak mladého.
Jeho pohřeb se proměnil v ohromnou manifestaci síly SA. U jeho hrobu se sešlo 30 000 truchlících včetně Hermanna Goeringa a pruského prince Augusta Viléma. Smuteční řeč pak pronesl Josef Goebbels a když na konci zavolal Horstovo jméno, tisíce SA mannů jako jeden muž zvolaly: “Zde!”
Po válce byl náhrobek rozbit a Horstovy ostatky vyjmuty a zničeny komunisty. Ačkoliv naše tělesné schránky pominou a rozpadnou se v prach, duše zemřelých a jejich činy tu zůstanou navždy. Vzpomínáme na nacionálního socialistu Horsta Wessela a budeme bojovat s každým, kdo bude hanět jeho jméno.
Heil Horst Wessel!
|Autor: Gofrik|Zdroj: svobodnyodpor.info|24.02.2014|
Horst Wessel se narodil 9. října 1907 v německém městě Bielefeld protestantským rodičům. Jeho otec byl dokonce pastorem a když v roce 1913 přijal nabídku na ministrování v nejstarším berlínském kostele sv. Mikuláše, celá rodina se do Berlína přestěhovala. Horstův otec byl velmi aktivní v konzervativních a nacionalistických kruzích a když v roce 1923 zemřel, mladý Horst byl jeho názory již velmi ovlivněn.
Horst Wessel navštěvoval osmiletou základní školu, ze které v roce 1922 nastoupil na Luisenstadtské gymnázium, které v roce 1926 ukončil s vyznamenáním. V té době však už byl politicky aktivní. Nejdříve v patnácti letech vstoupil do řad Bismarckovy mládeže, která byla mládežnickým hnutím Německé národní strany. Ve svých sedmnácti letech zakládá vlastní “Selbschutz”, skupinu stejně zapálených mladíků, kteří fungovali jako ochranka srazů strany. A tehdy prodělává své první střety s komunisty a získává zkušenosti jako vůdce skupiny.
Levice a Židé Horsta později často označovali jako tupého rváče. Jenže jako vždy, opak byl pravdou. V roce 1926 se totiž osmnáctiletý Horst zapsal na berlínskou Friedrich-Wilhelmovu univerzitu jako student práv a zde vstoupil i do studentského spolku Corps Normannia.
A konečně 7. prosince 1926 vstupuje do NSDAP s členským číslem 48434 a v té samé době do SA, s působností ve čtvrti Prenzlauer Berg. Jeho náplní bylo především zajišťování bezpečnosti na mítincích a pochodech strany, stejně jako distribuce letáků apod.
Berlínská stranická pobočka byla do té doby poměrně malá a neaktivní. Místní SA se scházely v zadní místnosti jedné hospody, která byla nazývána “opiovým doupětem”. Celý Berlín měl pak přezdívku “rudý”. V prosinci 1926 vysílá Adolf Hitler do Berlína mladého doktora filozofie, Josefa Goebbelse, kterého jmenoval místním župním vedoucím, s cílem Rudý Berlín dobýt. Goebbels se okamžitě vrhá do boje a organizuje provokativní mítinky a pochody, během kterých dochází k ostrým střetům s komunisty a policií. Za pět měsíců zběsilých pouličních bojů dochází k zákazu NSDAP, který je zrušen až v březnu 1928.
V této době zákazu byl nadějný Horst Wessel na půl roku vyslán do Vídně, aby zde studoval organizační strukturu místní národně-socialistické strany, s důrazem na Hitlerovu mládež, kdy měl tyto poznatky později využít pro lepší organizaci berlínské Hitlerjugend.
Když v březnu 1928 skončil zákaz strany, měly berlínské SA osm set mužů. Horst Wessel byl přidělen ke Sturmu 1 v oblasti Alexanderplatz. Prvního května 1929 přebírá vedení SA-Trupp 34, jehož název se o tři dny později mění na Trupp 5 a o rok později se mění na Sturm 5 (během necelých dvou let počet členů skupiny pod Horstovým velením dramaticky vzrostl, ze 30 na 250 mužů).
V srpnu 1929 Horst základá v rámci SA vlastní kapelu, která poté doprovázela jejich pochody a srazy. Někdy v té době také skládá text písně, která se po jeho smrti stane hymnou všech nacionálních socialistů – Die Fahne hoch.
Do náplně Horstovy činnosti, jako velitele SA, patřilo obcházení barů a kaváren v okolí Alexanderplatz, kde se pouštěl do diskusí s osazenstvem a snažil se tak získat nové členy. Při jedné takové návštěvě potkal osmnáctiletou prostitutku Ernu Jaenicke. Jejich vztah brzy přerostl v lásku a Horst mladou Ernu vytáhl z bahna ulice a začal s ní žít.
Na začátku zimního semestru 1929 Horst přerušuje své studium na univerzitě a naplno se věnuje svým aktivitám v SA. 22. prosince mu na lyžařském výletě zahynul bratr a zdrcený Horst se na čas stěhuje zpátky k matce, kde zůstává až do 14.ledna 1930.
Večer toho dne, okolo desáté hodiny, někdo zaklepal na dveře a Horst šel otevřít. Za dveřmi stál jistý Ali Hoehler, který Horsta z bezprostřední blízkosti střelil do obličeje. Ten byl okamžitě převezen do nemocnice a ačkoliv celý měsíc a půl bojuje o svůj život, tento boj nakonec 23.února prohrává.
Ačkoliv komunisté dlouhá léta Horsta označovali za pasáka a jeho smrt za vyřizování účtů mezi podsvětím, a nacionální-socialisté vinili z útoku komunistickou stranu, známa jsou následující fakta. Paní Salm, která Horstovi pronajímala byt, kde bydlel se svou dívkou, byla žena aktivního komunisty. Toho večera, kdy byl Horst napaden, došla do nedaleké hospody, kde se scházeli komunisté, aby vyhledala jejich pomoc při své neshodě s Horstem ohledně placení nájmu. Hoehler, spolu s dalšími, kteří měli s Horstem na ulici časté zkušenosti, této záminky nadšeně využili a nechali se dovést až před dveře bytu.
Nebyla pravda, že by se Horst zůčastnil útoku na komunistický bar ten samý večer, při kterém zahynul sedmnáctiletý komunista Camillo Ross. Ani nebyla pravda, že by byl Hoehler nějak spojený s Horstovou dívkou a rovněž se nikdy neprokázalo, že by byl Horst Wessel pasák. Pravdou je jen to, že byl studentem, aktivistou a nadšeným nacionálním socialistou. A snad proto, že stál vždy v první řadě, si ho smrt vzala tak mladého.
Jeho pohřeb se proměnil v ohromnou manifestaci síly SA. U jeho hrobu se sešlo 30 000 truchlících včetně Hermanna Goeringa a pruského prince Augusta Viléma. Smuteční řeč pak pronesl Josef Goebbels a když na konci zavolal Horstovo jméno, tisíce SA mannů jako jeden muž zvolaly: “Zde!”
Po válce byl náhrobek rozbit a Horstovy ostatky vyjmuty a zničeny komunisty. Ačkoliv naše tělesné schránky pominou a rozpadnou se v prach, duše zemřelých a jejich činy tu zůstanou navždy. Vzpomínáme na nacionálního socialistu Horsta Wessela a budeme bojovat s každým, kdo bude hanět jeho jméno.
Heil Horst Wessel!
|Autor: Gofrik|Zdroj: svobodnyodpor.info|24.02.2014|
