První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Před rokem zemřel Rochus Misch

Dne 5. 9. 2014 uplynul přesně jeden rok, co nás navždy opustil Rochus Misch, který sloužil jako osobní strážce Adolfa Hitlera po většinu druhé světové války a byl posledním zbývajícím svědkem posledních hodin Adolfa Hitlera v jeho bunkru v Berlíně. Dožil se 96 let.


"Misch zůstal hrdý, že byl na konci s Hitlerem, kterého láskyplně nazýval "šéf". V roce 2005, v rozhovoru pro The Assiociated Press, Misch vzpomíná na Hitlera jako "velmi normálního člověka".

"Nebyl hovado. Nebyl monstrum. Nebyl superman."

Rochus Misch se narodil 29. července 1917 v malém slezském městečku Alt Schalkowitz, v dnešním Polsku, kde osiřel v raném věku. Ve 20 letech se rozhodl vstoupit do SS - organizace, kterou viděl jako protiváhu k rostoucí levici. Přihlásil se do Liebstandarte SS Adolf Hitler, aby sloužil jako Hitlerův osobní strážce.

"Bylo to protikomunistické, proti Stalinovi - pro ochránění Evropy," řekl Misch. "Přihlásil jsem se do války proti bolševismu, ne kvůli Adofu Hitlerovi."

Ale když nacistické Německo napadlo 1. září 1939 Polsko, Misch se ocitl v čele, když jeho divize SS byla připojena k bleskovému útoku.

Misch byl postřelen a téměř zabit, když se pokoušel vyjednat kapitulaci pevnosti nedaleko Varšavy, po té byl poslán do Německa na zotavení. Tam byl v květnu 1940 vybrán jako jeden ze dvou mužů z SS, aby sloužili jako Hitlerovi strážci a osobní asistenti při vyřizování telefonátů a vítání hostů.

Misch a jeho kolega Johannes Hentschel provázeli Hitlera skoro všude - včetně jeho alpského útočiště v Berchtesgadenu a v jeho "Vlčím doupěti".

Žil s Vůdcem v apartmánech v Novém Říšském kancléřství a v domově v dělnické čtvrti Berlína, který vlastnil až do své smrti.

"Byl to skvělý šéf," řekl Misch. "Žil jsem s ním po dobu pěti let. Byli jsme nejbližší lidé, kteří s ním pracovali... byli jsme vždy k dispozici. Hitler nebyl nikdy bez nás, dnem i nocí."

Misch žil s Hitlerem během posledních dnů jeho života, v Fuehrerbunker za železobetonovými stropy a stěnami.

"Hentschek provozoval světla, vzduch a vodu a já jsem spravoval telefony - nebyl nikdo jiný," řekl. "Když někdo přišel dolů, tak jsme nemohli ani nabídnout místo k sezení. Bylo tam málo místa."

Po tom, co začal sovětský útok, Misch vzpomíná na generály jak přicházeli a odcházeli, jak se zoufale snažili slepit obranu hlavního města ze zbytků německé armády.

Připomněl si, jak 22. dubna, dva dny před dokončením obklíčení města, Hitler řekl: "Válka je prohraná. Každý může jít."

"Všichni kromě těch, kteří zde ještě měli práci - my jsme museli zůstat," řekl Misch. "Světla, voda, telefon... to muselo fungovat dál, ale všem ostatním bylo dovoleno jít a téměř všichni byli okamžitě pryč."

Nicméně Hitler dostal zprávy - falešné, jak se později ukázalo - že západní spojenci vyzvali Německo, aby drželo Berlín dva týdny proti Sovětům, aby mohli bojovat s komunismem dohromady.

"Stále věřil v unii mezi Západem a Východem," řekl Misch. "Hitler měl rád Anglii - s výjimkou ministerského předsedy Winstona Churchilla - a nemyslel si, že lidé jako Angličané by se spojovali s komunisty, jen aby rozdrtili Německo."

28. dubna Misch viděl ministra propagandy Josepha Goebbelse a Hitlerova důvěrníka Martina Bormanna vstoupit do bunkru s mužem, kterého ještě neviděl.

"Ptal jsem se, kdo to je a oni řekli, že je to civilní soudce, který přišel vykonat Hitlerův sňatek," řekl Misch. V tu noc se Hitler a Eva Braunová vzali během krátkého obřadu.

O dva dny později Misch viděl Goebbelse a Bormanna mluvit s Hitlerem a jeho pobočníkem Ottou Guenschem na chodbě v bunkru.

"Viděl jsem ho jít do jeho pokoje... a ještě někoho, Guensche řekl, že by neměl být rušen," řekl Misch. "Všichni jsme věděli, co se to stalo. Říkal, že neměl v úmyslu opustit Berlín, měl by zůstat tady."

"Neslyšeli jsme žádnou ránu, neslyšeli jsme nic, ale jeden z těch, který byl na chodbě, už si nepamatuji, zda to byl Guensche nebo Bormann, řekl: "Linge, Linge, myslím, že to udělal...", řekl Misch s odkazem na Hitlerova komorníka Heinze Linga.

"Pak zůstalo všude ticho... kdo otevřel dveře si nepamatuji, Guenshe nebo Linge. Přirozeně jsem se do otevřených dveří podíval, nastala krátká pauza a druhé dveře se otevřely a... viděl jsem jak Hitler leží na stole," řekl Misch, položil hlavu do rukou na svůj stůl.

"A Eva ležela na pohovce s koleny nahoru, hlavou k němu."

Misch běžel do kanceláře oznámit to svému nadřízenému a pak zase dolů, kde už bylo Hitlerovo tělo přikryté na podlaze.

"Pak zavázali Hitlera a řekli: "Co budeme teď dělat?" řekl Misch. "Když nesli Hitlera ven... šli se mnou asi tři nebo čtyři metry. Viděl jsem jak jeho boty trčí z pytle."

Stráž SS běžela dolů po schodech a šli za Mischem, neboť těla měla být polita benzínem a zapálena. On řekl: "Šéf bude spálen. Pojďte ven." Ale místo toho Misch ustoupil hlouběji do bunkru popovídat si s kolegou Hentschelom.

"Řekl jsem - viděl jsem nahoře gestapo v kanceláři a může se stát, že nás budou chtít jako svědky zabít". Ale Misch zůstal přilepený na svém místě v bunkru - který popsal jako "betonovou rakev " - přijímal a řídil telefonické hovory s Goebbelsem, jako jeho novým šéfem do 2. května, když mu bylo povoleno uprchnout.

Goebbels sestoupil dolů a řekl: "Máte šanci žít, nemusíte zde zůstat a zemřít." Misch popadl batoh, který si zabalil a s několika dalšími uprchl z trosek Berlína.

Utíkali přes sklepy a podchody, ale Misch se rozhodl utéct po povrchu poté, co slyšel německy mluvící hlasy přes šachtu pro přívod vzduchu. Ale hlasy pocházely od přibližně 300 vojáků, kteří byli zajati sovětskou armádou, a ta ho tedy zajala také.

Po kapitulaci Německa 7. května, byl Misch odvezen do Sovětského svazu, kde strávil následujících 9 let v zajateckém táboře, než se mohl vrátit zpět do Berlína, to bylo až v roce 1954. Setkal se s manželkou Gerdou, se kterou se oženil v roce 1942. Ta zemřela v roce 1997.

Ve věku 87 let, když Misch mluvil s Assiociated Press, vypadal stále jako voják SS - s pevným postojem, širokými rameny a úhledně učesanými bílými vlasy. Dostal otázku, zda cítí vinu nebo odpovědnost za "holocaust" , řekl, že nevěděl nic o "vraždě 6 milionů Židů."



|Autor: Redakce|Zdroj: svobodnyodpor.info|7.9.2014|