Na 22. leden připadá 80. výročí narození Matta Koehla, jednoho z hlavních myslitelů národního socialismu naší doby. Na počest této příležitosti proto přinášíme následující text, jenž se poprvé objevil v NS Bulletin č. 10 (říjen 1967). Komentářem a poznámkami opatřil James Harting. Převzato ze stránek New Order.
Stejně jako existuje hnusácké[1] vystupování, existuje také protikladné národně socialistické vystupování. Jedno představuje dekadenci a degeneraci cizáckého židovského Systému; druhé představuje heroický životní postoj a revoluční světonázor árijského člověka.
Vnitřní smýšlení a filosofie člověka má tendenci se projevovat i navenek: v tom jak vypadá, stojí, chodí. Hnusácký přístup k těmto věcem je zřejmý v jejich beatlsáckých účesech, špinavých vousech, dlouhých a huňatých kotletách; zženštilém a nafintěném oblečení; v hrbení a šourání — prostě věci, které můžeme vidět na každé „mírové“ demonstraci. Všechny tyto znaky jsou vnějšími symboly dekadence, vůči které nekompromisně stojí v protikladu přístup národního socialismu. Je kategoricky nemožné, aby člověk byl skutečný národní socialista, a zároveň choval přízeň těmto zdegenerovaným stylům a módním výstřelkům dneška.
V protikladu k tomuto přístupu můžeme vidět přístup národního socialismu s jeho hladce oholenými tvářemi a vojenským sestřihem; osobní čistotou a střídmým oblečením; vzpřímeným držením těla a rázným krokem — ideálně ztělesněný muži tvořícími elitní útvary národně socialistického Německa.
Každý národní socialista musí pochopit, že je představitelem celého tohoto hnutí. Ostatní lidé soudí Národně socialistické hnutí podle toho, jaký na ně uděláš osobní dojem. Je tudíž fundamentální povinností a závazkem každého soukmenovce a každého národního socialisty, aby se svému nejbližšímu okolí a obecně veřejnosti prezentoval v co nejlepším obraze.
Pokud my — jakožto národní socialisté — pro sebe nárokujeme árijskou nadřazenost, potom musí naše vlastní životy tento nárok ospravedlňovat. Pokud my — jakožto národní socialisté — chceme slušný a disciplinovaný svět, pak musíme nejprve sami dokázat, že jsme slušní a disciplinovaní. Pokud my — jakožto národní socialisté — plánujeme vybudovat na tomto světě Nový řád, pak ho nejprve musíme vybudovat v našich vlastních životech — a nejlepším možným důkazem toho řádu v nás se stane naše vystupování.
Matt Koehl,
Národní vůdce[2]
Komentář Jamese Hartinga:
O národním socialismu se většinou mluví v souvislosti s jeho ideologickým, politickým, duchovním nebo ekonomickým obsahem; nebo v obecném uplatnění těchto aspektů. V tomto krátkém článku Velitel Koehl rozšířil rozsah národně socialistického světonázoru i do oblasti osobního vystupování a chování jednotlivých přívrženců národního socialismu.
Hlavní zásadou Koehlova chápání národního socialismu, tedy i toho být skutečným národním socialistou, bylo, že člověk musí skutečně něco dělat, a ne jen mluvit. Aby člověk byl skutečným národním socialistou, musí se chovat a vystupovat v souladu s národně socialistickým světonázorem; nestačí pouze národně socialistickému světonázoru vyjádřit intelektuální podporu.
Dovolte mi na tomto místě ocitovat jeden z prvních kusů národně socialistické literatury, kterou jsem měl možnost ve svém mládí v roce 1966 číst. Byl to úvodní dopis Národně socialistickému hnutí mládeže, mládežnické organizaci Americké nacistické strany.[3] Tento dopis obsahoval následující odstavec napsaný Mattem Koehlem:
„Jsme svědky formování mládeže, která na svých ramenou ponese ty nejlepší tradice Hitlerovy mládeže — mládeže, která je Führerovými slovy „rychlá jako chrt, houževnatá jako kůže a tvrdá jako Kruppova ocel“; mládež čestná, věrná a disciplinovaná; mládež zdravá, silná a hrdá; idealistická, morální a zodpovědná mládež ochotná sebeobětování; mládež požadující znamenitost a odmítající všechny formy malosti a dekadence, jedno jestli v podobě černošské „hudby“, beatleasáckých účesů, vyfintěného oblečení, sprosté mluvy, LSD, cigaret, alkoholového jedu, „kultury“ Coca-Coly, zženštilosti nebo punku, mládež revoltující proti každému projevu demokratického úpadku, materialismu a ohavnosti.“
Některá slova užitá v tomto textu jsou obrazem své doby: „beatlsácký účes“ už třeba nadále není žádnou naléhavou společenskou starostí Hnutí. Jádro poselství Matta Koehla je však zcela jasné: každý národní socialista by měl být živou manifestací Nového řadu, který se snaží vybudovat — nikoli odrazem zvrácených hodnot umírající civilizace, hrozící stáhnout celou naši Rasu sebou do hrobu!
[1] Slovo „hnusácké“ [Creep] je zde užito coby zkrácená forma „mírový hnusák,“ [peace creep] což bylo hanlivé označení levicových, prokomunistických oponentů války ve Vietnamu.
[2] Matt Koehl ihned po zavraždění Velitele George Lincolna Rockwella převzal otěže Národně socialistické strany bílých lidí, ale hodnost, či titul „Velitel“ začal používat až o dva roky později. Během této doby byl znám jako „Národní vůdce.“
[3] „Drahá bílá mládeži“ (Dear White Youth), nedatovaný dopis, pravděpodobně publikovaný roku 1965 nebo 1966.
|Autor: Midilird|Zdroj: radicalrevival.wordpress.com|24.1.2015|
Stejně jako existuje hnusácké[1] vystupování, existuje také protikladné národně socialistické vystupování. Jedno představuje dekadenci a degeneraci cizáckého židovského Systému; druhé představuje heroický životní postoj a revoluční světonázor árijského člověka.
Vnitřní smýšlení a filosofie člověka má tendenci se projevovat i navenek: v tom jak vypadá, stojí, chodí. Hnusácký přístup k těmto věcem je zřejmý v jejich beatlsáckých účesech, špinavých vousech, dlouhých a huňatých kotletách; zženštilém a nafintěném oblečení; v hrbení a šourání — prostě věci, které můžeme vidět na každé „mírové“ demonstraci. Všechny tyto znaky jsou vnějšími symboly dekadence, vůči které nekompromisně stojí v protikladu přístup národního socialismu. Je kategoricky nemožné, aby člověk byl skutečný národní socialista, a zároveň choval přízeň těmto zdegenerovaným stylům a módním výstřelkům dneška.
V protikladu k tomuto přístupu můžeme vidět přístup národního socialismu s jeho hladce oholenými tvářemi a vojenským sestřihem; osobní čistotou a střídmým oblečením; vzpřímeným držením těla a rázným krokem — ideálně ztělesněný muži tvořícími elitní útvary národně socialistického Německa.
Každý národní socialista musí pochopit, že je představitelem celého tohoto hnutí. Ostatní lidé soudí Národně socialistické hnutí podle toho, jaký na ně uděláš osobní dojem. Je tudíž fundamentální povinností a závazkem každého soukmenovce a každého národního socialisty, aby se svému nejbližšímu okolí a obecně veřejnosti prezentoval v co nejlepším obraze.
Pokud my — jakožto národní socialisté — pro sebe nárokujeme árijskou nadřazenost, potom musí naše vlastní životy tento nárok ospravedlňovat. Pokud my — jakožto národní socialisté — chceme slušný a disciplinovaný svět, pak musíme nejprve sami dokázat, že jsme slušní a disciplinovaní. Pokud my — jakožto národní socialisté — plánujeme vybudovat na tomto světě Nový řád, pak ho nejprve musíme vybudovat v našich vlastních životech — a nejlepším možným důkazem toho řádu v nás se stane naše vystupování.
Matt Koehl,
Národní vůdce[2]
Komentář Jamese Hartinga:
O národním socialismu se většinou mluví v souvislosti s jeho ideologickým, politickým, duchovním nebo ekonomickým obsahem; nebo v obecném uplatnění těchto aspektů. V tomto krátkém článku Velitel Koehl rozšířil rozsah národně socialistického světonázoru i do oblasti osobního vystupování a chování jednotlivých přívrženců národního socialismu.
Hlavní zásadou Koehlova chápání národního socialismu, tedy i toho být skutečným národním socialistou, bylo, že člověk musí skutečně něco dělat, a ne jen mluvit. Aby člověk byl skutečným národním socialistou, musí se chovat a vystupovat v souladu s národně socialistickým světonázorem; nestačí pouze národně socialistickému světonázoru vyjádřit intelektuální podporu.
Dovolte mi na tomto místě ocitovat jeden z prvních kusů národně socialistické literatury, kterou jsem měl možnost ve svém mládí v roce 1966 číst. Byl to úvodní dopis Národně socialistickému hnutí mládeže, mládežnické organizaci Americké nacistické strany.[3] Tento dopis obsahoval následující odstavec napsaný Mattem Koehlem:
„Jsme svědky formování mládeže, která na svých ramenou ponese ty nejlepší tradice Hitlerovy mládeže — mládeže, která je Führerovými slovy „rychlá jako chrt, houževnatá jako kůže a tvrdá jako Kruppova ocel“; mládež čestná, věrná a disciplinovaná; mládež zdravá, silná a hrdá; idealistická, morální a zodpovědná mládež ochotná sebeobětování; mládež požadující znamenitost a odmítající všechny formy malosti a dekadence, jedno jestli v podobě černošské „hudby“, beatleasáckých účesů, vyfintěného oblečení, sprosté mluvy, LSD, cigaret, alkoholového jedu, „kultury“ Coca-Coly, zženštilosti nebo punku, mládež revoltující proti každému projevu demokratického úpadku, materialismu a ohavnosti.“
Některá slova užitá v tomto textu jsou obrazem své doby: „beatlsácký účes“ už třeba nadále není žádnou naléhavou společenskou starostí Hnutí. Jádro poselství Matta Koehla je však zcela jasné: každý národní socialista by měl být živou manifestací Nového řadu, který se snaží vybudovat — nikoli odrazem zvrácených hodnot umírající civilizace, hrozící stáhnout celou naši Rasu sebou do hrobu!
[1] Slovo „hnusácké“ [Creep] je zde užito coby zkrácená forma „mírový hnusák,“ [peace creep] což bylo hanlivé označení levicových, prokomunistických oponentů války ve Vietnamu.
[2] Matt Koehl ihned po zavraždění Velitele George Lincolna Rockwella převzal otěže Národně socialistické strany bílých lidí, ale hodnost, či titul „Velitel“ začal používat až o dva roky později. Během této doby byl znám jako „Národní vůdce.“
[3] „Drahá bílá mládeži“ (Dear White Youth), nedatovaný dopis, pravděpodobně publikovaný roku 1965 nebo 1966.
|Autor: Midilird|Zdroj: radicalrevival.wordpress.com|24.1.2015|
