Nedávno jsme ve formě článku představili náš pohled na protiislámské nálady, který se zdá být událostmi posledních dnů zcela potvrzen. Nebudeme tu pokrytecky předstírat skromnost: dle nás se nastalá situace vyvíjí zcela špatným směrem. V souladu s předešlým článkem zde navrhneme bezprostřední řešení nastalé situace, pomyslný „akční plán“, chcete-li. Nedoufáme ovšem naivně v možnost jeho realizování – spíše budeme rádi, když alespoň někoho přinutí uvažovat o této věci jinak.
Vyvraždění redakce pokleslého francouzského bulvárního dreku způsobilo vzedmutí vlny emocionálního rozhořčení a solidarity s „obětmi“ napříč celou západní Evropou. Výbuchy takovýchto těkavých sil, zcela subracionálních, slepých a nekonstruktivních, tedy v zásadě člověka ponižujících[1], jsou patrně antropologickou konstantou „běžného člověka“[2], a tak přestože s nimi nesouhlasíme, nebudeme je odsuzovat, raději s nimi budeme počítat jako s pevným a neměnným faktem – s nímž je eventuálně možné i dále pracovat.
Předešle jsme se podívali na podstatu těchto protiislámských nálad, nyní však vyvstává na světlo další, dříve nezmíněná rovina tohoto problému: je jí role současných vládců, tj. čelních politiků.
Běžní lidé se nad chováním politiků nechápavě podivují. Domnívají se, že tito politikové „jsou hloupí“, že „jsou odstřiženi od reality“, „zaslepení“, že „jednají nesmyslně“ atp. Realita situace je nicméně zcela opačná: politikové (čelní) jsou nepochybně značně inteligentní, jednají s jasným plánem a informací mají neporovnatelně víc než prostý lid. Abychom došli k tomuto závěru, stačí si pouze uvědomit, jaká je jejich pozice a co vše je nezbytně třeba, aby ji získali.
Proto zastáváme názor, že soustavné „ignorování problému“ ze strany politiků, jeho omlouvání a v důsledku i jeho prohlubování je plně uvědomělým, poučeným a racionálním chováním. Jeho zřejmá jednota dává znát, že jde o kolektivní strategii, která zákonitě musí vycházet z jasně definované, ovšem nám neznámé ideologie. Jistou indicii však můžeme hledat kupř. zde. Jinak řečeno: politikové moc dobře vědí, proč dělají to, co dělají!
Bouřit se proti „islamismu“ v Evropě tedy ve skutečnosti znamená bouřit se proti následkům, nikoli proti bezprostředním příčinám (natožpak proti jeho podstatě). Jediné, co by dnes mělo smysl, by bylo zcela spravedlivě svalit vinu na současné politiky a na systém, který představují, a směřovat rozhořčení davů především na ně. To oni jsou ztělesněním skutečné příčiny akutní fáze tohoto problému.
Realita je ovšem taková, že toto se nikdy nestane: nejsou struktury, které by soustavnou agitací v potřebném rozsahu mohly těžiště přesunout a rozhořčení nasměrovat potřebným směrem. Situace se nejpravděpodobněji vyvine tak, že se objeví nějaký oportunista, který s ovacemi a velkým jásotem lidu projevy problému částečně utlumí a zavedený systém tak bude fungovat bez skutečné změny dál.
[1] Koho takovéto vlivy ovládají, ten je srážen na nízkou úroveň prostého zvířete.
[2] Též u nás zavedený termín „nízký člověk“, který se ovšem soustavně střetává s nepochopením na straně čtenářů.
|Autor: orkyniosdrymos|Zdroj: hrdost.net|17.1.2015|
Vyvraždění redakce pokleslého francouzského bulvárního dreku způsobilo vzedmutí vlny emocionálního rozhořčení a solidarity s „obětmi“ napříč celou západní Evropou. Výbuchy takovýchto těkavých sil, zcela subracionálních, slepých a nekonstruktivních, tedy v zásadě člověka ponižujících[1], jsou patrně antropologickou konstantou „běžného člověka“[2], a tak přestože s nimi nesouhlasíme, nebudeme je odsuzovat, raději s nimi budeme počítat jako s pevným a neměnným faktem – s nímž je eventuálně možné i dále pracovat.
Předešle jsme se podívali na podstatu těchto protiislámských nálad, nyní však vyvstává na světlo další, dříve nezmíněná rovina tohoto problému: je jí role současných vládců, tj. čelních politiků.
Běžní lidé se nad chováním politiků nechápavě podivují. Domnívají se, že tito politikové „jsou hloupí“, že „jsou odstřiženi od reality“, „zaslepení“, že „jednají nesmyslně“ atp. Realita situace je nicméně zcela opačná: politikové (čelní) jsou nepochybně značně inteligentní, jednají s jasným plánem a informací mají neporovnatelně víc než prostý lid. Abychom došli k tomuto závěru, stačí si pouze uvědomit, jaká je jejich pozice a co vše je nezbytně třeba, aby ji získali.
Proto zastáváme názor, že soustavné „ignorování problému“ ze strany politiků, jeho omlouvání a v důsledku i jeho prohlubování je plně uvědomělým, poučeným a racionálním chováním. Jeho zřejmá jednota dává znát, že jde o kolektivní strategii, která zákonitě musí vycházet z jasně definované, ovšem nám neznámé ideologie. Jistou indicii však můžeme hledat kupř. zde. Jinak řečeno: politikové moc dobře vědí, proč dělají to, co dělají!
Bouřit se proti „islamismu“ v Evropě tedy ve skutečnosti znamená bouřit se proti následkům, nikoli proti bezprostředním příčinám (natožpak proti jeho podstatě). Jediné, co by dnes mělo smysl, by bylo zcela spravedlivě svalit vinu na současné politiky a na systém, který představují, a směřovat rozhořčení davů především na ně. To oni jsou ztělesněním skutečné příčiny akutní fáze tohoto problému.
Realita je ovšem taková, že toto se nikdy nestane: nejsou struktury, které by soustavnou agitací v potřebném rozsahu mohly těžiště přesunout a rozhořčení nasměrovat potřebným směrem. Situace se nejpravděpodobněji vyvine tak, že se objeví nějaký oportunista, který s ovacemi a velkým jásotem lidu projevy problému částečně utlumí a zavedený systém tak bude fungovat bez skutečné změny dál.
[1] Koho takovéto vlivy ovládají, ten je srážen na nízkou úroveň prostého zvířete.
[2] Též u nás zavedený termín „nízký člověk“, který se ovšem soustavně střetává s nepochopením na straně čtenářů.
|Autor: orkyniosdrymos|Zdroj: hrdost.net|17.1.2015|
