Dvacet dva let od vraždy Aleš Martinů (1974 – 25. 03. 1991)

Již 22 let uplynulo od smrti kamaráda Aleše Martinů, který se dostal do potyčky s chodci před restaurací Pod Bělkou v Praze. Do konfliktu se vmísil tehdejší prominent režimu sochař Pavel Opočenský, který chladnokrevně bezbranného Aleše bodl nožem. Ten následkům zranění podlehl. Opočenský byl odsouzen na 3 roky podmíněně, následně však byl nejvyšším soudem osvobozen.


První krutou vlaštovkou v hnutí Skinheads v České republice byla vražda tehdy sedmnáctiletého Aleše Martinů z Prahy, který se stal obětí nepotrestané a zákeřné vraždy. Bylo 25. 3. 1991 a v pražské restauraci Pod Bělkou seděla skupinka mladých přívrženců hnutí Skinheads, kteří netrpělivě čekali na koncert tehdy první Oi kapely v republice - Orlík. V té době panovala dobrá nálada a kamarádi z Rakouska, kteří přijeli na koncert, si po cestě zpívali své písně, když naproti nim šel jistý 35letý muž, který je okřiknul, aby byli zticha. Ti však na okřiknutí muže nijak nereagovali a pokračovali dál v cestě k tramvaji. Muž ušel asi sto metrů, kde narazil na Aleše s jeho kamarádem Janem a bez jakéhokoliv varování je surově napadl.

Janovi se podařilo vytáhnout slzný plyn a nastříkat ho útočícímu muži do tváře. Náhle nastala osudová chvíle, která změnila celou situaci mnoha lidem, anděl smrti si přišel pro svou oběť… S velkým křikem přiběhnul další muž, který vytáhl lovecký nůž a vrhl se na stále ležícího Jana, který v panice před útočníkem strhával odpadkové koše. Aleš v tu dobu stál opřený u zdi a už v tu chvíli na něj dýchala smrt, krutá a chladná si přišla vybrat svou daň. Aleš nevnímal dění okolo, byl mimo hru, ale to pro vraha nehrálo žádnou roli, otočil se k Alešovi a zaútočil na něho nožem. Bodnul ho tak nešťastně, že Aleš po chvíli umírá na chodníku.

Na pohřeb tehdy přišlo přes 200 skinheadů, aby se poklonili a vzdali hold svému mrtvému kamarádovi, který se stal první tragickou obětí v hnutí. V té chvilce nikdo neskrýval svůj pláč, v té době nikdo netušil, že vrah Pavel Opočenský nebude za brutální útok na bezbranného Aleše nikdy řádně potrestán! Smuteční hudbu na pohřbu na přání otce hrál živě Orlík, na který Aleš již nedošel a který se stal osudným pro jeho život. Za prosklenou vitrínou u rakve bylo mnoho květů a Aleš měl na sobě to, co rád nosil - černého bombra, těžké vojenské boty.

Soud s Pavlem Opočenským trval nevídaně dlouho a vždy za přísných bezpečnostních podmínek ze strany justice a policie, jelikož Alešovi kamarádi slibovali vrahovy pomstu! Soud nakonec Opočenského omilostnil. Jedním z důvodů byl i tlak ze strany prezidentské kanceláře na popud Václava Havla, který chtěl omilostnit vraha Pavla Opočenského…

Odpočívej v pokoji Aleši – My nezapomínáme!



|Autor: Přišlo e-mailem|Zdroj: svobodnyodpor.info|26.3.2013|