Osvěta osmdesátosm

Staré téma, zbytečný článek, ztracený čas. Všichni, kdo jste měli tu čest osobně se setkat s magickou číslicí "88" a dopady její veřejné propagace na váš další život, přestaňte číst tento text hned teď a běžte se věnovat něčemu smysluplnějšímu, čemu se, alespoň podle policejních expertů, obvykle věnujete - přípravě státního převratu, plánování občanské války nebo podobným záležitostem. Pokud čtete dále, znamená to, že jste se s cenzurou "závadných číselných kombinací" zatím nesetkali, nebo možná ano, ale nejspíš jí nerozumíte. Právě pro vás jsou určeny následující řádky.

Nedávno jsem vedl rozhovor s mou známou, témata se točila kolem jejich pracovních záležitostí a jednou z nich byly změny v předpisech pro nošení firemních oděvů. Mezi řečí se zmínila, že se ve výčtu nevhodných oděvních doplňků objevila číslice "88" a ona sama nechápala, co to znamená, proč zrovna tohle číslo a z jakého důvodu. Když učinila dotaz, zda je problém v tom, že se jí číslice může líbit a bude ji na svém oděvu mít, dozvěděla se, že se bude zkoumat, zda je členkou nějaké "organizované skupiny" (!) a některé další záležitosti, podle toho se buď celá věc uzavře, nebo naopak předá orgánům činným v trestním řízení. Zasmála se tomu, protože to považovala za vtip a dál se tím nezabývala.

S ohledem na své více než bohaté zkušenosti v podobných věcech, jsem jí opatrně vysvětlil, že na této záležitosti není vůbec nic k smíchu a že pokud se někdy dostane do situace, kdy bude onu tajemnou číselnou kombinaci mít na svém oděvu zobrazenou, všimne si jí některý z uvědomělých novodobých demokratistů a spustí patřičný povyk, může to pro ni skončit i mnohaletou dovolenou na státní náklady. Nejprve tomu odmítala věřit, ale po přečtení několika článků, popisujících soudní přelíčení s ideovými "zločinci", kteří za nošení této číslice byli souzeni, odsouzeni a nakonec nastoupili k nepodmíněným výkonům trestu odnětí svobody, ji optimismus velmi rychle opustil. Znechuceně debatu uzavřela slovy, že přece "máme demokracii" a tohle by se dít nemělo.

Historie naší monstrózní číselné "šifry" sahá snad do počátků devadesátých let, konkrétní období si netroufám odhadovat. Poprvé se stává známou v souvislosti s hnutím naziskinheads, kde podle názorů novodobých cenzorů zastává funkci "zástupného symbolu" pro vyjádření nacistického pozdravu, konkrétně provolávání slávy Führerovi. Příliš paranoidní? Ani omylem! Její "skrytý význam" hodně rychle přeskočil hranice holohlavé subkultury a během několika let se z číslice stal fenomén, žijící vlastním životem. Hokejista s číslicí na dresu bude všemi přehlížen, náctiletý puberťák na náměstí s totožným hokejovým dresem skončí na dlouhém policejním výslechu. Cikánský "hiphoper" s číslicí na triku zůstane mimo veškerou pozornost, Bílý kluk se stejným trikem už tolik štěstí mít nebude. Podobných příkladů existuje celá řada.

V právním státě, kterému je Česká republika na hony vzdálená, existují zákony, platící pro všechny stejně. Pokud dva různí lidé spáchají stejný trestný čin, měří se jim stejným metrem. Politická objednávka, na jejímž základě funguje celý represivní aparát státu, je ryze českým specifikem. Koneckonců máme v tom bohatou tradici, udavačství, kolaborace, prodejnost, zapírání sebe samých a  rozbíjení budoucnosti následujících generací výměnou za svůj vlastní dosavadní (a dočasný) klid jsou jen některé z mnoha atribut, kterými je český národ pověstný.

Osobně zastávám názor, že na nošení dvou osmiček není vůbec nic špatného. Ať mají pro svého nositele význam jakýkoli, vždy se jedná o subjektivní záležitost. Bohužel je zapotřebí mít na paměti, že nežijete ve svobodné zemi a tak se i z obyčejné, bezvýznamné číslice, v rukou ideologicky indoktrinovaného vyšetřovatele nebo soudního znalce stane jasný symbol příslušnosti k hnutí nebo skupině, o kterých jste třeba nikdy neslyšeli.

Svobodný člověk si své hranice a mantinely stanovuje sám, čímž dříve nebo později nutně musí porušit některý ze zákonů, sofistikovaně omezujících základní lidská práva, daná Ústavou. Karel Kryl kdysi složil píseň Veličenstvo kat, z níž pochází známý text "byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat, jak zakázali psát a zakázali zpívat..". Kdyby se dožil dnešních dní, byla by jeho píseň o poznání obsáhlejší.


|Autor: Southside|Zdroj: radicalboys.com|5.6.2013|