V tomto okamžiku je už známá spoušť, jenž zvedla vlnu nevole. Započalo to v podstatě známým scénářem, který se bude do budoucna pravděpodobně mnohokrát opakovat. Především v lokalitách, kde je dlouhodobé napětí mezi minoritou a majoritou. To je zejména zapříčiněné postupem policie vůči Romům a neschopnosti města vyslyšet nespokojené hlasy ne-romských obyvatel, kteří mají to výsostné privilegium, vedle kulturních obohacovačů žít.
Na sídlišti Máj, kde je koncentrována většina romské populace z Českých Budějovic, došlo k "drobnému incidentu", vlastně k takové malé šarvátce, jak některé noviny vychrchli na své čtenáře. Na dětském hřišti bylo jedno z cikánských dětí okřiknuto matkou jiného dítěte, které bylo cikánětem napadeno kopanci. Člověk nemusí mít bujnou fantazii, aby si dokázal v hlavě vymodelovat, co následovalo. Samozřejmě, že na místo nepřiběhla matka malého násilníka a nezačala se druhé mamince omlouvat. Místo toho se samozřejmě udál pravý opak, což by "etno-byznysmen" vykreslil, jako ukázkový příklad živelného romského temperamentu. Ti, jenž jsou nuceni s cikány koexistovat, by to popsali asi přímočařeji, jako ukázku hulvátství, sprostoty a asociálnosti. V tomto bodě mohlo ještě vše skončit etnickým smírem po výměně ostřejších frází typu "ty hlavo bílá, co řveš na mýho haranta...". Jak už to tak ale u našich spoluobčanů bývá, matka-cikánka, na místě nebyla sama a tak netrvalo dlouho, než došlo k fyzickému napadení. Jinak poklidní Romové, kteří se jinak starají jen o páchání "drobné" kriminality, od útoku neodradila ani zcela zřejmá skutečnost, že jejich oběť byla těhotná. Bylo by ale neférové, napsat, že to naprosto ignorovali. Jakmile opovážlivou "gadžovku" obohatili (pokud by to probíhalo opačně, nemusel bych se já a ani novináři bát použít termín zlynčovali), neodpustili si hlasitě poznamenat: "Dítě nedonosíš, bílá mrdko!". To už se na místo seběhlo několik desítek Romů a přítel napadené matky, který byl jediný, kdo těhotnou ženu bránil (to znamená, že byl taky "drobně" zbit a pořezán sklem).
"JEDEN INCIDENT NA PÍSKOVIŠTI BY TĚŽKO SPUSTIL TAKOVÝ VÝBUCH NÁSILÍ," JURAJ THOMA
Pokud bych teď napsal, že na místo bleskově dorazila policie, zadržela útočníky, odvezla je na služebnu a případ začala vyšetřovat jako pokus o těžké ublížení na zdraví s vyhrožováním smrtí, tak by tím článek mohl končit. Pravděpodobně by se všichni rozešli domů a na celou událost po čase snad zapomněli. Je pozoruhodné, jak málo stačilo, aby se předešlo vyhrocení situace.
Ale zpátky do zaplivané reality Kocourkova. Policie totiž samozřejmě bleskově nedorazila, i přestože byla výslovně upozorněna, že napadeným je těhotná žena. Policisté totiž čekali čtvrt hodiny na posily. Proč to? Snad tím nechtěli nešikovně naznačit, že zvládnutí davu rozběsněných cikánů je rizikovější záležitost, kde nestačí pevný postoj a hrubý hlas? Po příjezdu nebyla policie zdaleka tak razantní, jak se ukázala později při pacifikování "extrémistů" během následných veřejných protestů. Žádné akční strhávání útočníků na zem. Žádné rozbíjení hlav teleskopickými obušky a už vůbec ne nějaké masové zatýkání. Tady se muselo postupovat jinak. Však přece znáte ten pověstný ohnivý temperament cikánů a jejich úctu k autoritám.
Přístup sdělovacích prostředků
Jako při každém podobném incidentu mě především zaujme práce sdělovacích prostředků, jmenovitě přístup samotných novinářů. Zdá se, že má několik stále se opakujících fází, pokud jde o mezi-etnické konflikty.
První je takzvaná ignorace, která trvá do doby, než se událost dostatečně rozšíří po sociálních sítích (díky Bohu za ně). Pokud tam dostatečně dlouho dané informace rezonují, nastoupí lokální deníky, které událost "volky nevolky" potvrdí (čtenost rozhoduje a takové informace jsou virální záležitost).
V druhé fázi větší mainstreamové internetové servery sledují, jestli vlna rozhořčení dále roste a zda se objevují další skutečnosti. Pokud dojdou k závěru, že ano, tak vydají svůj popis událostí, kde se snaží celou událost bagatelizovat.
V třetí fázi už se dává prostor k vyjadřování. Především pak Romům, cikánským elitám, etno-byznysmenům a nakonec vedení města. Veřejnosti se začne tvrdit, že jde o ojedinělý exces. Cikáni vyjadřují nad svými činy lítost, etno-byznysmeni svalují vinu na sociální prostředí nebohých Romů a starostové vyzývají k uklidnění vášní (jejich dítě ani těhotná manželka to nebyla. Není třeba se příliš znepokojovat).
U čtvrté fáze je médiím už jasné, že se chystají demonstrace. V tomto kroku se už nepokrytě lže a fakta se překrucují jako holubí krky. Započne to tvrzením, že akce se účastní hromada extrémistů. V tomhle směru jsou schopní tvrdit, že dokonce dorazí neonacisti z Německa. Teď se stali dost "trendy" i neonacisté z Polska a Ruska. Co by tu dělali sice netuším, ale rozhodně z toho jde hrůza a zděšení.
Pátá fáze je finální. Novináři vyhodnocují průběh demonstrace. Obhajují nebo kritizují policii podle jejich mírnosti. Důvod demonstrace je v podstatě nezajímá a nevěnuje se mu příliš pozornosti. Naproti tomu se zdůrazňuje chování cikánů, kteří si udělali svojí poklidnou sešlost, kde si zpívají, veselí se, pěstují folklór a sledují iracionálně rozzuřené bílé hlavy. Nevím, jestli je tak pozoruhodné, že v tomto okamžiku Romové nevyvolávají konflikty s policií, když ona tam je od toho, aby je ochránila před hněvem zoufalých lidí zahnaných do kouta. Přesto docházelo k situacím, kdy se části cikánských tlup utrhly a s klacky hledaly "rasisty". Takové situace už ale novináři nezaznamenali. Místo toho vydávali články, v nichž neuměle líčí své zážitky z návštěv bytů, kde se rozplývají nad vůní guláše paní Silvie, která nejhůř snáší skutečnost, že ji gadžové přestali zdravit.
Docela by mě zajímalo, jestli tenhle postup probíhá u novinářů nevědomky, nebo jsou na zpracování veřejnosti u takto citlivých případů speciálně školeni. Možné je samozřejmě obojí.
K zásahu policie
Při druhé demonstraci už bylo jasné, že ostří hoši svolaní ze všech koutů naší republiky, budou na celou akci tentokrát mnohem lépe připraveni. Plamenná vyjádření primátora Thomy a kritika ze strany pro-cikánských organizací, připravila půdu a doslova promasírovala svaly udatných mužů v krunýřích tak, že se bez nadsázky jednalo jeden z nejrazantnějších zásahů za 23 roků života našeho křehkého kvaziprávního státu. Sjela se policejní technika, povolaly se speciální jednotky cvičené na potlačování davů, psi se vytlačili z kotců, vrtulníky pružně brázdily vzdušný prostor a hlavně, byly povolaní tajní policisté. Nejen že jejich počet byl bezprecedentní (o jejich počtu svědčí i to, že se skoro ani nerozeznali mezi sebou), ale dokonce dostali požehnání k tomu, aby si údajně pečlivě vybrané oběti (takzvané startéry, jak říkají), mohli bez skrupulí podat dle svého uvážení.
Na místě je i poukázat, že část takzvaných tajných byla pravděpodobně narychlo vytvořená z řad SPJ (Speciální pořádková jednotka). To by vysvětlovalo jejich nepříliš profesionální pacifikace vyhlídnutých cílů u nichž si museli vypomáhat teleskopickými obušky. Stejná příčina mohla být za neschopností oznámit zadržovanému, že je právě mlácen policistou. Takovým pomyslným vrcholem, byly okamžiky, které vypukly v momentě zmatku, kdy se tajní začali napadat navzájem.
Svůj odstavec si zaslouží i postup těžkooděnců. Ti v návaznosti na akce policistů v civilu začali rozhánět takzvané "čumily", jak neaktivní účastníky demonstrace trefně definoval náměstek krajského policejního ředitele Bohmil Kotas. Většinu ze 136 zadržených tvořili právě oni. K jejich zadržení došlo většinou takto: Určitá policejní jednotka začala postupovat a "čumily" vyzývala k opuštění místa zásahu. Ti se tedy začali přesunovat pryč a právě v tom okamžiku je zastihla jiná policejní jednotka těžkooděnců, která je obklíčila a zadržela za neuposlechnutí výzvy. Kocourkov jak vyšitý a policie za tuhle taktiku sklidila ovace. Teď už si pravděpodobně všichni dokážeme představit, jakému krveprolití bylo zabráněno, díky zadržení tak vysokého počtu extrémistů.
Závěr
Rozhořčení obyvatelé Českých Budějovic měli 9. července možnost diskutovat jak se zástupci policistů, tak i se samotným starostou. Sešlo se jich kolem sedmi stovek a prakticky všichni se shodli nad nepřiměřeností zásahu policie připomínající praktiky StB. Další hlasitá stížnost mířila k novinářům a televizním zpravodajům, kteří nepravdivě informovali o tom, že většinu demonstrantů tvořili extrémisté. Skutečnost, že většinu demonstrantů naopak tvořili především místní obyvatelé, nakonec potvrdil vedoucí odboru jihočeské pořádkové policie Martin Souček. Juraj Thoma si změny atmosféry v sálu samozřejmě všiml a vyjádřil udivení, že o tak závažných problémech v soužití s Romy doposud netušil, což je odvážné přiznání od člověka, který spravuje město již několik let.
Rétoriku změnil také extrémistický zpravodajský web romea.cz, který tvrdohlavě informoval o Českobudějovických demonstrantech jako o pogromu-chtivých neonacistech (všimněte si, že jim nedělá problémy kohokoliv házet do jednoho pytle). S ohledem na proběhlou diskuzi vydal svoje prohlášení, kde apeluje na "neextrémistické" obyvatele, aby se připojili ke snaze navrhnout řešení dané situace. Řešení je samozřejmě naprosto prosté, stačilo by, aby cikáni žijící na sídlišti Máj přestali s každodenním terorem okolních obyvatel, pácháním "drobné" kriminality, asociálním chováním a s napadáním lidí, kteří se jim odváží vytknout jejich chování. Tato podmínka je ovšem naprosto nereálná a pro cikány nesplnitelná. Jedná se tedy jen o jakousi pózu, která má za cíl aspoň na nějaký čas dosáhnout znovu statusu quo, který jim mimo jiné přinese další peníze od státu, aby v tomto úsilí mohli být maximálně efektivní. Ve městech, kde se policie snaží razantně zasahovat vůči Romům, aby předešla eskalaci konfliktů, naráží na odpor právě pro-cikánských aktivistů z romea.cz. Takové chování police na svém informačním webu označuje za šikanu, jako v případě Janova. Řešení se tedy obyvatelé nedočkají, jen se koupí čas a bude se čekat na další "ojedinělý" exces našich nepochopených spoluobčanů, kterým se stále nedostává dostatek podnětů a prostředků pro jejich úspěšné zařazení do společnosti. Na závěr už jen budu citovat slova Otty Chaloupky, které pronesl na plenárním zasedání Rady Evropy ve Štrasburku:
"ČESKÁ REPUBLIKA INVESTUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ PENĚZ DO ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ROMŮ A DO SNAHY O JEJICH ZAŘAZENÍ DO SPOLEČNOSTI, ZATÍMCO PENZE PRO DŮCHODCE, KTEŘÍ CELÝ ŽIVOT PRACOVALI, JSOU SNIŽOVÁNY AŽ NA NEJNIŽŠÍ PŘEŽITELNOU ÚROVEŇ. NA DRUHÉ STRANĚ VÍCE A VÍCE PENĚZ SE INVESTUJE DO PROGRAMŮ PODPORUJÍCÍCH ROMY. ALE TO NEFUNGUJE, JAK BYCHOM SI PŘÁLI."
Juraj Thoma: Juraj Thoma byl ve středu 5. září 2012 obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnost při správě cizího majetku. Jako primátor měl v červnu 2010 podepsat dodatek ke smlouvě o dodávce počítačového zařízení v hodnotě 37 milionů korun bez vědomí rady města. Podle expertů tak firma bez výběrového řízení vydělala navíc pět milionů korun.
Videa ze zásahu najdete zde.
|Autor: Piškot|Zdroj: radicalboys.com|11.7.2013|
