Staré kroniky nám vyprávějí, že roku 332 př. n. l. Alexandr Veliký sám vytyčil hranice města Alexandrie. V průběhu století Alexandrie vyrostla v největší řecké město své doby. Vprostřed něj pozoruhodná architektura a široké ulice, lemované sochami árijských řeckých bohů. Alexandrie se záhy stala domovem jednoho ze sedmi divů světa, jímž byl Pharos, gigantický stodvacetimetrový maják, jemuž nebylo rovno v žádném období celých našich dějin.
Alexandrie však získala proslulost zejména jako hlavní centrum vědění, umění a vědy, a sídlila v ní jedna z nejvelkolepějších a nejvýznamnějších knihoven v zaznamenaných dějinách. Tato proslulá knihovna o více než půl milionu starověkých svitků navíc obsahovala neocenitelné posvátné knihy gnostické ariosofie, datované, jak se tvrdilo, až do dob Atlantidy. Říkalo se, že učenci a kněží z celého světa přicházeli do Alexandrie studovat dávné papyry starých. Knihovna byla úmyslně zničena požárem roku 47 př. n. l., pro západní svět to znamenalo obrovskou ztrátu.
Po tajemném árijském vědění, jež přežilo zub času, prahly rozmanité tajné společnosti, gnostické řády a náboženské sekty východu i západu. Něco z tohoto mystického vědění se vetkalo do teutonské a keltské mytologie, ság, edd, esoterického symbolismu a run (runám se také říká reginnkunnar, což znamená „zrozeny z bohů“). Gnostické je vědění, ale gnose je hnutí původní myšlenky, vystupující ze staršího snažení lidstva. Kořeny gnose se zrodily ve vzdálených vyspělých civilizacích Atlantidy a Hyperborey a do naší historie ji zachovala řecká filosofie a posvátná věda Egypta. Víc než cokoliv jiného se jedná o postoj k životu a záležitostem, které se, dle svého výkladu světa, vyčleňuje od ostatních linií náboženské myšlenky.
Podstata árijské gnostické moudrosti se po tisíciletí proplétá celou spoustou bohů a bohyní. Wotan a vysoká božstva Ásové za všech okolností zůstávají soudržná v jádru árijské psýché. Příčiny toho se více ozřejmí při důkladném studiu wotanismu. Wotan symbolicky představuje vesmírnou životní sílu a věčně zrcadlený obraz prvotních duchovních sil a ne omezených na nějakou konkrétní historickou éru. Wotan slouží jako mohutný bůh bojovník i jako duchovní vůdce, symbol síly, vědění a jednoty lidu pro celé árijstvo.
V minulosti dovedl Wotan teutonské kmeny severní Evropy k mnoha vítězstvím, dokonce porážce římských legií. K poslednímu zaznamenanému zjevu Wotana před celou armádou došlo při bitvě mezi Skandinávci a Dány. Etymologie slova Teuton či teutonský, jež se obě odvozují od základu teuta (vyslovováno tej-ú-tej), se přesně shoduje s egyptským písařem bohů jménem Tahuti, kterého Řekové poznali jako Thotha a je rovněž znám jako Hermés. Tahuti se v egyptské mytologii a dějinách zmiňuje jako stavitel Velké pyramidy v Gíze (Iesu). Ještě je třeba vyvrátit, že Hermés a Wotan nejsou jednou a touž osobou. Velké pyramidy Mayů také zapadají do skládanky. Osvícenec, který naučil Maye vyspělé technologii k navržení a vybudování jejich pyramid, byl tehdy popsán jako bůh, se světlou kůží, zlatými vlasy a modrýma očima, kterého nazývali Quetzalcoatal jakož i Votan.
Ve středověku byla skupina známá jako Templářští rytíři považována za jakousi obrněnou stráž ariosofie, než je roku 1308 potlačila křesťanská církev. Ariosofie je slovo, jež se používá k označení duchovní moudrosti árijské rasy. Na přelomu 19. století si velkou oblibu získaly ariosofické skupiny v Evropě ve snaze lépe pochopit dávnou teutonskou gnostickou moudrost a rituální praxi velkou oblibu. Rovněž se vyvíjelo ohromné úsilí na obnovu nových velechrámů učenosti, zasvěcené a esoterické kněžství se vynořilo v Německu pod jménem „Armanenschaft“.
Pro vnější svět byly teutonský folklór a mytologie dále obohaceny soudobými vlivy skladatele Richarda Wagnera a filosofa Friedricha Nietzscheho. Wagner i Nietzsche fungovali jako virtuální mágové své doby, kteří vrhají nové světlo na dlouho potlačované vědomí árijského lidu a jeho slavnou minulost. Díla Arthura de Gobineau byla u panárijských nadšenců pozdního 19. století rovněž vysoce ceněna. Jak začínalo 20. století, stal se nesporným ‚veleknězem‘ wotanismu muž jménem Guido von List. Vedle detailů Guidova života, literárních děl a ideologie je nejlépe znám pro své ovládání run a hlupoké chápání wotanismu. List sebe považoval za posledního v dlouhé linii armanistických mágů, kteří za vzdálených dnů árijského Zlatého věku formálně třímali moc.
„V čase Zlatého věku, se bohové oděni vzduchem pohybovali mezi lidmi.“ Hésiod
Po Listovi druhý byl jeho dobrý přítel a teutonský spolubadatel Jörg Lanz von Liebenfels, mimořádně bystrý a nadšený adept teutonské ariosofie. Lanz byl rovněž zakladatelem gnostického a národoveckého časopisu „Ostara“, který získal velký ohlas v širokém okruhu podobně smýšlejících nadšenců. Lanz zakoupil středověký hrad a vytvořil svůj Ordo Novi Templi (ONT) se záměrem obnovit staré árijské gnostické řády. Jeho ústředí bylo zřízeno na hradě roku 1907. Roku 1915 Lanz poprvé použil název „ariosofie“.
Jména jako Karl Maria Wiligut, Rudolf Von Sebottendorf, Theodor Fritsch, Dietrich Eckhart mimo jiné hrála klíčovou roli při pokládání základů nového Armanenschaftu. Teutonské skupiny jako Společnost Thule, založená Eckhartem, si získávaly další podporu a přívržence ve vysoce postavených lidově uvědomělých kruzích v Německu.
Přežívající mýty a legendy severní Evropy, které se zachovaly, nejsou pověrou či primitivními představami, ale působivou ukázkou esoterické moudrosti, jež byla na svém počátku předána dávným Árijským bratrstvem, které sahá až do Zlatého věku. Pestrý panteon wotanistických bohů, symbolismu, run a alegorií dál slouží jako ideální nástroj pro hlubší pochopení gnostické wotanistické moudrosti, specificky a systematicky navržené našimi osvícenými praotci a duchovními staršími. Čistá duše a probuzené wotanské vědomí je projevem pravé árijské podstaty. Ta je a zůstává nejhlubší celistvostí naší rasové identity a my nikdy nesmíme bránit rozvoji této zkušenosti, bez níž nakonec zůstáváme odříznuti od našich etnických kořenů. Naše těla a duch pulsují emocemi a schopnostmi našich praotců. Etničtí bohové Ásgardu spočívají hluboko v DNA našeho bytí. Armanenschaft byl ustaven jako prostředek, jímž se árijci mohou v podstatě sjednotit v Pokrevní bratrstvo.
V mýtu o duši a duchu lidu, jehož se dosahuje prostřednictvím wotanismu, spočívá nové tvarování a formování, mystická syntéza; sloužit mu je povinností našich árijských lidí, hodných toho jména. Celá generace musí rozvinout vůli a instinktivní vymezení nutné k uvedení vyššího árijského člověka v novém věku. Bude to vyžadovat urychlení našeho Vědomí lidu k nezbytné rasové soudržnosti a jednotě, které naopak budou manifestovat návrat našeho společného osudu jakožto lidu. Primárním cílem Armanenschaftu i wotanismu je zachovat lidovou společnost, dávnou moudrost, rodné náboženství a zvyky árijské rasy, vitálně propojených s historií a mýty svého lidu. Náš etnický mýtus je především kostrou, vitální strukturou, na níž naše jedinečnost lidu může růst a rozvíjet se. Slovo ‚Armanen‘ znamená Dědicové krále Slunce a kněžství je kněžství Wotana, známé jako ‚Armanenschaft‘.
Probudit wotanské vědomí v našem současném životě znamená rozpoznat jeho nejvyšší hodnotu a pod jeho vedením rovněž přidělit dalším hodnotám jejich oprávněné a organické místo, ať už jde o přírodu, stát, umění, vědu či náboženství. Úkolem nového století je vyvolat vyšší evoluci árijstva. Toto lze výborně vyjádřit velice výmluvnou a sjednocující zkratkou O.R.I.O.N. (Our Race Is Our Nation) (Naše rasa je náš národ).
"Musíme plně pochopit slávu a velikost našeho procitnutí (Aufbruch), kdy v sobě neseme ono hluboké a širé zrcadlení; vše, co je velké, zůstává za bouře stát." Martin Heidegger
Současná éra kulturního a duchovního chaosu je vedlejším produktem staletí. Povinností nás jakožto rasy je dnes pohlížet na sebe s nejvyšší jasností a uznat naše nejvyšší hodnoty a ideály, které slouží jako podpora našeho přežití jako druh. Pro plné dokončení tohoto úkolu na nás spočívá vždy a za všech okolností ‚myslet naší krví‘ a zachovávat živoucí wotanské vědomí, které dál zůstává naší pevnou posvátnou skálou árijské hrdosti. Wotanismus obstál ve zkoušce časem a bude dál zdrojem nezbytného sjednocování vůle a odhodlání čelit životním výzvám celého árijstva dnes i v budoucnosti.
|Autor: Wolf|Zdroj: sarmatia.wordpress.com|7.12.2014|
Alexandrie však získala proslulost zejména jako hlavní centrum vědění, umění a vědy, a sídlila v ní jedna z nejvelkolepějších a nejvýznamnějších knihoven v zaznamenaných dějinách. Tato proslulá knihovna o více než půl milionu starověkých svitků navíc obsahovala neocenitelné posvátné knihy gnostické ariosofie, datované, jak se tvrdilo, až do dob Atlantidy. Říkalo se, že učenci a kněží z celého světa přicházeli do Alexandrie studovat dávné papyry starých. Knihovna byla úmyslně zničena požárem roku 47 př. n. l., pro západní svět to znamenalo obrovskou ztrátu.
Po tajemném árijském vědění, jež přežilo zub času, prahly rozmanité tajné společnosti, gnostické řády a náboženské sekty východu i západu. Něco z tohoto mystického vědění se vetkalo do teutonské a keltské mytologie, ság, edd, esoterického symbolismu a run (runám se také říká reginnkunnar, což znamená „zrozeny z bohů“). Gnostické je vědění, ale gnose je hnutí původní myšlenky, vystupující ze staršího snažení lidstva. Kořeny gnose se zrodily ve vzdálených vyspělých civilizacích Atlantidy a Hyperborey a do naší historie ji zachovala řecká filosofie a posvátná věda Egypta. Víc než cokoliv jiného se jedná o postoj k životu a záležitostem, které se, dle svého výkladu světa, vyčleňuje od ostatních linií náboženské myšlenky.
Podstata árijské gnostické moudrosti se po tisíciletí proplétá celou spoustou bohů a bohyní. Wotan a vysoká božstva Ásové za všech okolností zůstávají soudržná v jádru árijské psýché. Příčiny toho se více ozřejmí při důkladném studiu wotanismu. Wotan symbolicky představuje vesmírnou životní sílu a věčně zrcadlený obraz prvotních duchovních sil a ne omezených na nějakou konkrétní historickou éru. Wotan slouží jako mohutný bůh bojovník i jako duchovní vůdce, symbol síly, vědění a jednoty lidu pro celé árijstvo.
V minulosti dovedl Wotan teutonské kmeny severní Evropy k mnoha vítězstvím, dokonce porážce římských legií. K poslednímu zaznamenanému zjevu Wotana před celou armádou došlo při bitvě mezi Skandinávci a Dány. Etymologie slova Teuton či teutonský, jež se obě odvozují od základu teuta (vyslovováno tej-ú-tej), se přesně shoduje s egyptským písařem bohů jménem Tahuti, kterého Řekové poznali jako Thotha a je rovněž znám jako Hermés. Tahuti se v egyptské mytologii a dějinách zmiňuje jako stavitel Velké pyramidy v Gíze (Iesu). Ještě je třeba vyvrátit, že Hermés a Wotan nejsou jednou a touž osobou. Velké pyramidy Mayů také zapadají do skládanky. Osvícenec, který naučil Maye vyspělé technologii k navržení a vybudování jejich pyramid, byl tehdy popsán jako bůh, se světlou kůží, zlatými vlasy a modrýma očima, kterého nazývali Quetzalcoatal jakož i Votan.
Ve středověku byla skupina známá jako Templářští rytíři považována za jakousi obrněnou stráž ariosofie, než je roku 1308 potlačila křesťanská církev. Ariosofie je slovo, jež se používá k označení duchovní moudrosti árijské rasy. Na přelomu 19. století si velkou oblibu získaly ariosofické skupiny v Evropě ve snaze lépe pochopit dávnou teutonskou gnostickou moudrost a rituální praxi velkou oblibu. Rovněž se vyvíjelo ohromné úsilí na obnovu nových velechrámů učenosti, zasvěcené a esoterické kněžství se vynořilo v Německu pod jménem „Armanenschaft“.
Pro vnější svět byly teutonský folklór a mytologie dále obohaceny soudobými vlivy skladatele Richarda Wagnera a filosofa Friedricha Nietzscheho. Wagner i Nietzsche fungovali jako virtuální mágové své doby, kteří vrhají nové světlo na dlouho potlačované vědomí árijského lidu a jeho slavnou minulost. Díla Arthura de Gobineau byla u panárijských nadšenců pozdního 19. století rovněž vysoce ceněna. Jak začínalo 20. století, stal se nesporným ‚veleknězem‘ wotanismu muž jménem Guido von List. Vedle detailů Guidova života, literárních děl a ideologie je nejlépe znám pro své ovládání run a hlupoké chápání wotanismu. List sebe považoval za posledního v dlouhé linii armanistických mágů, kteří za vzdálených dnů árijského Zlatého věku formálně třímali moc.
„V čase Zlatého věku, se bohové oděni vzduchem pohybovali mezi lidmi.“ Hésiod
Po Listovi druhý byl jeho dobrý přítel a teutonský spolubadatel Jörg Lanz von Liebenfels, mimořádně bystrý a nadšený adept teutonské ariosofie. Lanz byl rovněž zakladatelem gnostického a národoveckého časopisu „Ostara“, který získal velký ohlas v širokém okruhu podobně smýšlejících nadšenců. Lanz zakoupil středověký hrad a vytvořil svůj Ordo Novi Templi (ONT) se záměrem obnovit staré árijské gnostické řády. Jeho ústředí bylo zřízeno na hradě roku 1907. Roku 1915 Lanz poprvé použil název „ariosofie“.
Jména jako Karl Maria Wiligut, Rudolf Von Sebottendorf, Theodor Fritsch, Dietrich Eckhart mimo jiné hrála klíčovou roli při pokládání základů nového Armanenschaftu. Teutonské skupiny jako Společnost Thule, založená Eckhartem, si získávaly další podporu a přívržence ve vysoce postavených lidově uvědomělých kruzích v Německu.
Přežívající mýty a legendy severní Evropy, které se zachovaly, nejsou pověrou či primitivními představami, ale působivou ukázkou esoterické moudrosti, jež byla na svém počátku předána dávným Árijským bratrstvem, které sahá až do Zlatého věku. Pestrý panteon wotanistických bohů, symbolismu, run a alegorií dál slouží jako ideální nástroj pro hlubší pochopení gnostické wotanistické moudrosti, specificky a systematicky navržené našimi osvícenými praotci a duchovními staršími. Čistá duše a probuzené wotanské vědomí je projevem pravé árijské podstaty. Ta je a zůstává nejhlubší celistvostí naší rasové identity a my nikdy nesmíme bránit rozvoji této zkušenosti, bez níž nakonec zůstáváme odříznuti od našich etnických kořenů. Naše těla a duch pulsují emocemi a schopnostmi našich praotců. Etničtí bohové Ásgardu spočívají hluboko v DNA našeho bytí. Armanenschaft byl ustaven jako prostředek, jímž se árijci mohou v podstatě sjednotit v Pokrevní bratrstvo.
V mýtu o duši a duchu lidu, jehož se dosahuje prostřednictvím wotanismu, spočívá nové tvarování a formování, mystická syntéza; sloužit mu je povinností našich árijských lidí, hodných toho jména. Celá generace musí rozvinout vůli a instinktivní vymezení nutné k uvedení vyššího árijského člověka v novém věku. Bude to vyžadovat urychlení našeho Vědomí lidu k nezbytné rasové soudržnosti a jednotě, které naopak budou manifestovat návrat našeho společného osudu jakožto lidu. Primárním cílem Armanenschaftu i wotanismu je zachovat lidovou společnost, dávnou moudrost, rodné náboženství a zvyky árijské rasy, vitálně propojených s historií a mýty svého lidu. Náš etnický mýtus je především kostrou, vitální strukturou, na níž naše jedinečnost lidu může růst a rozvíjet se. Slovo ‚Armanen‘ znamená Dědicové krále Slunce a kněžství je kněžství Wotana, známé jako ‚Armanenschaft‘.
Probudit wotanské vědomí v našem současném životě znamená rozpoznat jeho nejvyšší hodnotu a pod jeho vedením rovněž přidělit dalším hodnotám jejich oprávněné a organické místo, ať už jde o přírodu, stát, umění, vědu či náboženství. Úkolem nového století je vyvolat vyšší evoluci árijstva. Toto lze výborně vyjádřit velice výmluvnou a sjednocující zkratkou O.R.I.O.N. (Our Race Is Our Nation) (Naše rasa je náš národ).
"Musíme plně pochopit slávu a velikost našeho procitnutí (Aufbruch), kdy v sobě neseme ono hluboké a širé zrcadlení; vše, co je velké, zůstává za bouře stát." Martin Heidegger
Současná éra kulturního a duchovního chaosu je vedlejším produktem staletí. Povinností nás jakožto rasy je dnes pohlížet na sebe s nejvyšší jasností a uznat naše nejvyšší hodnoty a ideály, které slouží jako podpora našeho přežití jako druh. Pro plné dokončení tohoto úkolu na nás spočívá vždy a za všech okolností ‚myslet naší krví‘ a zachovávat živoucí wotanské vědomí, které dál zůstává naší pevnou posvátnou skálou árijské hrdosti. Wotanismus obstál ve zkoušce časem a bude dál zdrojem nezbytného sjednocování vůle a odhodlání čelit životním výzvám celého árijstva dnes i v budoucnosti.
|Autor: Wolf|Zdroj: sarmatia.wordpress.com|7.12.2014|
