První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

O třídním boji, soukromém vlastnictví a našem poslání

Socialismus a nacionalismus. Dvě slova historií a mocenskými politickými ambicemi tak znásilněna, pošpiněna a poplivána. Dvě hodnoty dnes pro všechny prázdné - bez formy a obsahu. Dvě slova, která dílem poplatné historie působí protikladně. Dvě slova, jejichž skutečný význam byl odsunut na historické pohřebiště idejí.

Dvě slova znějící tak protikladně, ale přitom jedno bez druhého nemůže v praxi fungovat. Nacionalismus a jeho víra ve vše prostupující duchovno, které pojí přirozený svazek lidí, je idejí kolektivní. Proto musí být jeho součástí a vírou socialismus, protože víra v národ a jeho život se zaměřuje na prospěch všech jemu oddaných lidí a ne na blaho jednotlivců. Předpokladem nacionalismu je tedy pravidlo „společné zájmy, před zájmy jednotlivce“. Individualistická ideologie kapitalismu, jejíž základ je postaven na nedotknutelném soukromém vlastnictví a je provozován pouze za účelem zisku, je tedy ve vztahu k národu nežádoucí. Národ se pod ním stává sluhou ekonomiky a trhu. Individualismus vítězí a člověk se stává námezdním zaměstnancem, často vykořisťovaným a bez zastání, který je využit pouze k dosažení zisků jiných. Ekonomika a hospodářství musí být sluhou pána jménem národ a jeho lidé. Práce musí být kolektivizována jasným cílem, nenechána na pospas anarchii výroby a reklamy.

Kapitál se stal hodnotou a práce otročením. Práce však musí být naším skutečným posláním, ne kapitál. Práce je naším kapitálem, ne úrok, mamon a vláda peněž. Práce je bohatstvím a morálním posláním. A právě zde se socialismus ve spojení s národem dostává k otázce třídního boje a soukromého vlastnictví.

Třídní boj v socialismu nemá místo. Třídní boj není ničím jiným než nepřirozenou, anorganickou a kosmopolitní konstrukcí. Třídní boj, vyvolávající marxismus, svým bojem chudých proti bohatým a kapitalismus svým útlakem bohatých vůči chudým, je nežádoucím. Socialismus musí být budován na myšlence národa. Na duchovních, biologických a historických kořenech. Národ je protknutý stejným tepem, je tím co pojí vše, jenž k němu organicky náleží. Jako nacionalisté nemůžeme vidět třídy, nejsou žádné třídy, je jen národ - osudové společenství prodchnuté stejným duchem, krví, místem a historií. Národ, jehož osudovost je přirozená stejně, jako život a taktéž jako život se vymyká našemu chápání. Národ je něčím co je v náš všech a žije pouze díky nám. Nemá tříd, jeho jedinou třídou je jeho celek, jeho jednota prodchnuta stejným úsilí.

Nacionalismus brání třídnímu boji tak, že eliminuje jeho důvod. Každý zaměstnanec dostane to, co si zaslouží. Žádný jedinec totiž nepracuje stejným tempem, každý člověk se liší svým výkonem, talentem a předpoklady. Třídní boj a komodifikace zapírá člověka a umisťuje člověka do universálních vzorců "spotřebitele", což je pro všechny materiální ideje typické. Výsledkem je odlidštěná šedá masa. Znamená tedy nacionalismus akceptování vykořisťovatelů a vykořisťování? Rozhodně ne! Nacionalismus nechce potlačovat pracovitého, ani netalentovaného. Netoleruje vykořisťování, neboť jde o zločin proti národu a pospolitosti. Český šéf, který upírá svým zaměstnancům mzdu a vykořisťuje je, je stejný zločinec, jako mezinárodní bankéř, který okrádá celý národ.

Marxismus svým třídním bojem pouze prohlubuje materialistickou krizi kapitalismu - třídní boj je pouze jenom ekonomickým faktorem. Ano v současné době existují sociální třídy, jejichž odstup se prohlubuje a lidé se stávají otroky, jejichž životy závisí na jiných. V národním státě však třídy, vláda peněž a další ekonomické faktory (tak jak je aplikuje kapitalismus a marxismus) nemají místo - člověk nebude posuzován podle majetnosti, ale podle své práce a charakteru - již nebude tříd, bude jen národa. Nastolovat mezi lidmi třídním bojem „svobodu“ a klást na zřetel materialistické ideje je proti smyslu přirozené organické společnosti. Pravá svoboda dá člověku ukázat své skutečné možnosti a být duševně a pracovně lepší než ty ostatní, ale příslušnost k jedinému národu, k jehož tělu patří a nic jej od něj nemůže oddělit, mu zabrání ve vykořisťování a útlaku jiných. Kde je společenství lidí prodchnuto duchem národním a společnými hodnotami, neexistuje útlaku. V národním státě, ve kterém vládne společné kolektivizované organické hospodářství, není místo pro kapitalistického vykořisťovatele a stejně tak pro materialistického a třídními hodnotami hnaného marxistu.

Pro národ existuje pouze budoucnost. Sounáležitost a solidarita v rámci národa je klíčem k této budoucnosti a lidskosti. Dělník, který je budovatelem národa, tváří národní kultury a jeho nejsilnějším ochráncem, musí stejně jako zbytek společnosti splnit svůj nacionální úkol.

Soukromé vlastnictví je nesporné, každý poctivý a pracující člen národního společenství má právo vlastnit střechu nad hlavou a základní prostředky pro své přežití. Stejně tak je to i v soukromém podnikaní. Podnikání má být přístupno, ale stále je podřízeno zájmu celku - není pánem státu, ale je součástí velkého organického stroje pracujícího pro dobro národa. Pokud však rozsah a velikost podnikání přeroste svou velikostí a zájmem, nastává střet soukromého vlastnictví a kapitálu s národním státem.

Práce je posláním člověka, vlastnictví jeho atribut. Vlastnictví však není totéž, co kapitál. Kapitál je hospodářský prostředek a jako takový musí sloužit celému národnímu hospodářství, nelze ho užívat pro osobní blaho jednotlivce. Zisk není cílem národního hospodářství, cílem je udržení a pokrytí potřeb národa. Neporušitelnost termínu „soukromého vlastnictví“, tak jak jej definuje dnešní kapitalismu, tedy vylučuje všechny možnosti nacionalismu.

Naopak socialismus teprve plně zúročí význam soukromého vlastnictví a výroby. Pouze spravedlivá hospodářská soutěž bez spekulací a monopolů dá skutečnou šanci malým podnikatelům a podnikovým družstvům. Každý by měl mít možnost skutečně ukázat, jestli má schopnost ve spravedlivé soutěži obstát - tato jediná rovnost příležitostí by měla být národu vlastní. Stejně tak osobní vlastnictví majetku v socialismu dosáhne skutečné platnosti. Současná doba plná lichvářství a úroků znamená pro člověka, že jeho majetek v podstatě vlastní a nárokují si banky a další finanční instituce a spekulanti. Jedině zničením úroků, lichvy a spekulací bude člověk moci skutečně vlastnit a disponovat svým majetkem.

Stejné je to i s půdou. Půda je něco, co je naším dědictvím a bohatstvím. Naši předkové, kdysi naši půdu kolonizovali, vybojovali a zúrodnili. Půda a vše co je v ní (nerostná ložiska) jsou dědictvím, které může zajistit přežití a samostatnost národa. Nesmí ležet ladem a dána všanc spekulantům s půdou. Musí být plně podřízena národnímu hospodářství. Stejně jako kapitál musí být půda prostředkem k sociální spravedlnosti. Národ a sociální spravedlnost nesmí být v rozporu, pak pojem nacionalismus postrádá významu.

Ale pro fungování toho všeho musí být zničeny všechny bariéry dnešní doby. Cílem musí být Nový člověk. Člověk, který bude tvorem duchovním, oproštěným od materialistických a ekonomických definic. Nový člověk, jenž povstane z toho, co mu je nepřirozenější - z velké organické rodiny spřízněných etnických národů. Člověk, který se již nikdy nestane otrokem a nesvobodnou bytostí pod vládou uzurpátorů a cizích hodnot. Svobodou mu bude jeho svobodná duše, které ho žádný diktátor nikdy nezbaví. Tento duch bude motorem Nového člověka, který se oprostí od liberálních, pokřivených a blouznících idejí rovnostářství, ale bude mít skutečnou úctu před lidskou svobodou.

Cílem bude vytyčit nové hodnoty. Svrhnout ty dnešní, která jsou prázdná a proti smyslu organického života. Nová doba si bude žádat nových hodnot, které budou skutečné a budou mít obsah. Hodnoty pro, které bude mít smysl žít život, který ve spojení s duchovní myšlenkou národa neskončí ani po smrti. Bojujeme proti všemu dnešnímu. Bojujeme proti všem a chceme všechno. Bojujeme za pokrok, za cestu vpřed. Každým skokem dopředu bude však nalezena neměněná pralátka života a jeho skutečných hodnot. Hodnot, jež jsou přirozené, nepodléhají době a jejich platnost nekončí umanutím poblouzněného člověka. Vývoj však nesmí změnit to hlavní - to co organicky a duchovně jsme - přízní osudu vybrané organické společenství jednoho těla - národ.

Pak bude Nový člověk se znovu nalezenými hodnotami, jež protínají všechen věk. Aristokracie ducha povstane. Již nebude materialismu a individualismu. Tím pominou všechny staré spory kapitálu a jeho vlastnictví. Už nebude kapitál bohatstvím a cílem. Cílem bude práce, která nás všechny udělá skutečně bohatými. Bohatými duchem. Práce a duch ať je naším bohatstvím. Nejde nám o kapitál, ale o duše národů a jeho lidí. Neboť národy a lidé na rozdíl od peněz mají duši. Vládě peněz bude konec. Je na čase vyvést národy světa z Platónovy jeskyně a oprostit je z okovů liberálních doktrín! Obrys Nového člověka na horizontu, musí začít být zřejmým všem…

Za revoluci myšlení! Za revoluci nacionalismu proti individualismu a socialismu proti kapitalismu! Za revoltu proti hodnotám moderní doby!


|Autor: Revolta|Zdroj: revolta.info|08.03.2012|