První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Demonstrace proti reformám v rukou odborů - 21.4.2012


V sobotu 21.4. se znovu konal protest odborů proti vládě a jejím reformám. Do Prahy ho přijelo podpořit až 120 tisíc lidí, především z řad pracujících a studentů. Odbory pro tuto událost zajistili svoz svých zaměstnanců pomocí speciálně vypravených autobusů a vlakových vagónů. Do Prahy nepřijeli jen členové odborů.


Demonstraci podpořili i lidé, kteří s odbory nechtějí mít žádné dočinění, ale konec vlády jednoznačně podporují. Praha tak zažila největší demonstraci od roku 1989. Dav demonstrujících byl rozdělen na dva proudy, kdy jedna část demonstrujících se sešla v městské části Praha – Žižkov (před budovou odborových svazů) a druhá přímo na Václavském náměstí. Demonstrace na Václavském náměstí začala poté, co dorazil průvod demonstrujících, který vyrazil ze Žižkova přibližně kolem půl jedenácté hodiny dopolední. Na Václavském náměstí na protestující čekalo postavené pódium s ozvučovací technikou a připravenými řečníky, kteří zastupovali nerůznější organizace. Volání po demisi a předčasných volbách bylo slyšet na každém kroku. Průvod, který se táhnul od domu odborových svazů, byl doprovázen bubny, pískáním, hlasitými tóny trubek a řehtaček. V onen den Praha vskutku zažila ojedinělou situaci. V průvodu bylo možné zahlédnout jak mnoho zaměstnaneckých svazů, od dělníků až po lékaře, tak i protestující, kteří přišli vyjádřit podporu Romanu Smetanovi, který byl odsouzen za „hýzdění“ politických kampaní. Aby tomu nebylo málo, kromě vyjádření podpory jsme přijeli nabídnout nespokojeným občanům jinou alternativu. Sešlost občanů v takové hustotě byla pro mnoho aktivistů Svobodné mládeže jedinečnou šancí k rozdávání různorodých letáků, které jsme si pečlivě připravili. Na místě, i v okolí byl vidět jasný zájem o naše propagační materiály a tak nebylo nutné se nějak zvláště s rozdáváním snažit.




Během shromáždění na Václavském náměstí vystoupilo mnoho řečníků včetně předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), který opět oblouzňoval dav rozhořčených pracujících otřepanými frázemi. O nevinnosti odborů a jejich loajalitě k vládě, především jejich oddaného pohlaváře, se můžete přesvědčit v níže uvedeném videu. Záměry odborů ovlivnit rozhořčený dav pomocí falešné naděje formou protivládních demonstrací, popřípadě stávek a následné uklidnění naštvaných pracujících pomocí planých slibů se tak opět potvrdilo. Aby si pro-vládní odbory u občanů svou důvěru jaksi pojistily a zheroizovaly své činy, nevyloučili ani generální stávku, čímž u demonstrujících posílily svou důvěru a „zhmotnili“ odhodlanost. Nejen že předák ČMKOSu Jaroslav Zavadil se po demonstraci sešel s Kalouskem, kde zajisté neprobírali své problémy v rodině, či humorné historky ze života, ale namísto toho, aby odboráři využili četnosti demonstrujících a vyrazili v obrovské mase před Úřad vlády, v pravý čas shromáždění na „Václaváku“ rozpustili a poté demonstrativně, aby se neřeklo, se přibližně v počtu pětiset kusů přesunuli před budovu ČT a následně jen v několika desítkách před zmiňovaný Úřad vlády.




Během průvodu a na Václavském náměstí, kde probíhalo velkolepé shromáždění, bylo vidět skutečně mnoho individuí. Od proudu Mladých sociálních demokratů, či komunistů až po nahlašovatele antifašistického prvního máje, který se s šátkem na ústech, za obrovského rachotu trubek a řehtaček, neúspěšně snažil za pomoci jednoho megafonu, rozeřvat dav přibližně padesátky přívrženců antify. Jediné co se jim povedlo, že nesrozumitelné výkřiky z megafonu ihned zanikaly v davu a probudit nadšení kriminální policie, která patřičně vymóděná panem Steinarem, vběhla do davu „levičáků“ sondovat situaci.

Zajímavým ukazatelem bylo i samotné chování demonstrujících. Člověk by počítal, že když sedí naštvaní doma u televizních přijímačů, přijdou s takovouto náladou i na protivládní protest a ukážou politikům „zač je toho loket“, že s lidmi nemohou hrát divadlo jako s loutkami. Bohužel opak byl pravdou. Vidina výletu se svými kolegy z práce a odborářská injekce ve formě svačinky při vstupu do autobusu odborů, která celému výjezdu dala ojedinělou atmosféru školního výletu, asi udělala zadostiučinění. Samozřejmě, že tomu tak nebylo u všech, ale u většiny bohužel ano. Protestní průvod vypadal spíše jako nějaká karnevalová akce, kam se lidé přišli pobavit. Chyběla tam jakási jiskra naštvanosti, která byla odbory úspěšně uhašena.


Ačkoliv akce v rukou odborů, respektivě jejich výsledky, nejsou nijak zvláštně úspěšné, je ale dobře, že občané jsou po tolika letech konečně schopni vyjít do ulic a vyjádřit nesouhlas s vládními hrátkami, a to i za předpokladu, že protest berou spíše jako zábavu a ne jako prostředek své naštvanosti, kterou by si měli vydobýt své požadavky, na které mají jednoznačně právo. Někde se však začít musí. Proto věříme, že časem si protestující zaměstnanci uvědomí, že na politiky zvuk nějakých píšťalek a cinkajících klíčů prostě nestačí.

Podporujme demonstrace, stávky a odpor proti vládě. Reformy porazíme jen vytrvalým bojem!


|Autor: Redakce|Zdroj: odpor.info|23.4.2012|