Národní socialismus a národní socialisté se vyznačovali už od počátku dvacátých let svým zcela jasným a otevřeným pohledem na politiku. Národní socialisté se tím stali na věky zapřisáhlými nepřáteli pro Židy a jejich politické loutky, židokraty. Národní socialista dokázal ihned „přeložit“ národu kejkle a intriky „ctihodných“ pánů politiků. Platilo to tehdy, platí to i dnes.
Národní socialisté jsou pokládáni za to „největší a nejhorší zlo světa“ – jakému Židu a židokratu se hodí někdo, kdo jejich divadelní komedii pro masy, kterou zvou „demokratická politika“, ukáže v pravém a nezkresleném světle? Čím více odhaluje národní socialista falešnou masku „lidumilství“ Židů a židokratů, a ukazuje jejich skutečnou, podlou a nenávistnou tvář, tím více je na něj házena špína, tím více je vláčen bahnem pomluv a lží..
Jak to tedy ve skutečnosti bylo s úmluvou o střední a východní Evropě mezi Západem a SSSR, nám nastíní opět ukázka z rozhlasového projevu Emanuela Moravce. Tentokrát z 24.června 1941, dva dny po začátku ofenzivy proti SSSR – který už delší čas pilně provokoval mohutným shromažďováním vojsk u německých hranic – a téměř čtyři roky před Jaltskou konferencí..
………
Začala likvidace Sovětského svazu
Po dvou dnech, co je v chodu německé tažení proti moskevské vládě, v českém lidu jsme svědky zajímavé změny. Šeptalové utichli. Ti, kteří z nich mají peníze a majetek, slyšeli mnoho o tom, jak se hospodařilo v Haliči, když tam přišla rudá vláda. Ti, kteří mají majetečky, měli tedy dvě špatné noci a nijak se z nového spojenectví anglo-sovětského neradují. A právě ti, co mají majetek, a ti, co měli dobrá korýtka, ti nejvíce u nás kazili vzduch, poněvadž jim socialistická opatření nového Německa nevoněla. A nyní, kdyby Anglie vyhrála, hrozilo by jim něco mnohem horšího, než je řízené hospodářství německého národního socialismu. Zvítězí-li Anglie, střední Evropa bude bolševická. Anglie prostě prodala střední Evropu komunistům.
Takové myšlenky nyní pobrukují pod lebkou českého měšťáka, který, když se ho dnes zeptáte, co by viděl raději, zda režim komunismu nebo režim německého národního socialismu, odpoví vám po krátkém váhání, že by bylo přece nejlepší, kdyby tu ti Němci zůstali.
Něco více než před rokem londýnští ptakopravci malovali na středoevropské vrbě straku v podobě císaře pána Otty Habsburského, se kterým dr.Beneš vážně konferoval. Dnes dal Londýn střední Evropu Sovětskému svazu jako odměnu za pomoc proti Německu.
Anglie loni na podzim byla už strachy celá ztuhlá, proto začala vyjednávat se Sovětským svazem a nabízet mu hory doly za to, když na svých západních hranicích postaví velikou armádu, která by daleko od Britských ostrovů připoutala značné německé síly.
Sovětský svaz dlouho váhal. Ale tu nasadilo všechny páky Židovstvo, aby britská koncepce byla v Rusku aportována. Jako vnadidlo bylo nabídnuto moskevské vládě odměnou za brannou demonstraci při německé hranici a za politický nátlak na německou vládu, Podunají, Balkán, Úžiny a kus Turecka.
Anglie se prostě nikoho neptala a postoupila Sovětskému svazu všechno území ve střední Evropě, které kdysi po světové válce představovalo britsko-francouzkou kolonii středních a malých států.
Před patnácti lety britský státník a spisovatel commodore Kensworty napsal, že Anglie nikdy nesmí dopustit, aby se utvořila na evropské pevnině nepřemožitelná koalice z Německa a Ruska. Žádná cena při tom není prý dost vysoká, aby se vyplatila za zmaření této nebezpečné koalice.
A Anglie viděla, že německo-ruská dohoda z roku 1939 může pevně držet po celou dobu trvání této války a že Rusko by mohlo být dědicem Anglie ve střední Asii, jako ve východní Asii jím bude Japonsko a v Americe Spojené státy, začala podle starého zvyku rozdávat z cizího, aby se zachránila před plnou záhubou.
Chvíli, kdy mohla s Německem sjednat čestný mír po vzoru Francie, nechala si Anglie ujít proto, poněvadž si tohoto míru nepřálo světové Židovstvo, které Anglií vrtí, jako bičík kluka káčou.
Židé si prostě řekli, že nepovolí, že nasadí všechno, aby Adolfa Hitlera zdolali. Proto nyní sklížili zrůdnou koalici z internacionálního kapitalismu a z internacionálního komunismu, aby zdolali německý a dnes už také evropský protižidovský národní socialismus. Toto spřežení starého valacha s kozlem daleko nedojde, ale lepší něco než nic, když americká pomoc kape dosud v malých kapkách a v dlouhých přestávkách.
Triumfem britské politiky před světovou válkou bylo, že se jí podařilo postavit proti sobě své dva největší pevninské konkurenty, Německo a carské Rusko. Dnes si Židé na celém světě mnou ruce a těší se myšlenkou, že německé tažení do Sovětského svazu bude tažením Napoleona do Moskvy v roce 1812…
|Autor: P.O.|Zdroj: svobodnyodpor.info|11.2.2014|
