Policistka se usmála a řekla: „Máte svobodu mít své vlastní názory.“„Ano,“ odsekla jsem: „svobodu je mít; i svobodu je zde v tomto autě vyjádřit, protože řidič neumí anglicky, protože je to můj první den venku z vězení a protože jste celá nadšená, abyste mi ukázala, jakže velkorysí vy demokraté jste; ovšem nemám svobodu vyjádřit je v nějaké kavárně v Německu, hned poté co odsud odjedeme; nemám ani svobodu publikovat je černé na bílém. Jací jste ve skutečnosti pokrytci! Nevěříte ve ‚svobodu jednotlivce‘ o nic více než my. Velmi dobře víte – stejně jako kdokoli jiný –, že žádný systém vlády se neudrží, když inteligentní a odvážní jedinci útočí na samotné principy, na nichž je založen.
A vy své parlamentní principy bráníte tak bezohledně, jak jen můžete. Nerespektujete ‚svobody jednotlivce‘ těch, kteří se rozhodli odhalit jejich absurdnost. Skrze váš celý systém takzvaného ‚vzdělávání‘ se nám pokoušíte zamezit v myšlení. A jestliže nás skutečně nepotrestáte za myšlení, je to jen protože nevěříte v sílu myšlenky, a tak nás považujete za ‚neškodné‘ tak dlouho, dokud proti vám nic neděláme, anebo protože samotní nejste dostatečně přesvědčeni o pravdě svých principů, abyste pro ně obětovali lidské životy. Katoličtí inkvizitoři starých dob, jež oceňovali lidský život dalece víc než vy (jelikož všichni věřili v nesmrtelnou duši), neváhali zbavit se člověka, jehož považovali za nebezpečného pro víru ostatních. Sloužili tomu, o čemž věřili, že to je pravdou. A my, kteří se znepokojujeme tím co je na onom světě jen vágně – jestliže vůbec –, jsme připraveni odpravit každou překážku, jež nám stojí v cestě, jelikož taktéž jednáme ve jménu pravdy; naší pravdy. Vaše zdánlivá velkorysost se odvíjí od skutečnosti, že nemáte žádnou pravdu, v níž byste věřili. Lidské životy obětujete pouze svým hmotným zájmům; vraždíte (ve jménu ‚lidství‘) ty z nás, kteří mohou být nebezpečím pro vaše příjmy a vaše pochmurná a ‚zaopatřená‘ potěšeníčka. Věříte nikoli v pravdu, nýbrž v zisk – pro Židy a hrstku nejvíce zjudaizovaných Árjů; a v pozvolna ponižující ‚štěstí‘ pro ty ostatní. Ať už jsou jakkoliv ohavná, tak má slova nejsou pro vás rouháním, jako by byly pro mne vaše výpady vůči našemu režimu. To proto mne tolerujete, pokud nejsem zjevným ohrožením ‚míru, pořádku a ukázněné vlády‘; to proto jste byli vůči mně ‚laskaví‘. Opravdu, jací pokrytci jenom jste!“
– Defiance, XIII, s. 566.
Osobně mám odpor k vám oběma. Oni [komunisté] zastávají ideologii rozkladu, jež je v duchu opakem té naší. Vy [demokraté] nemáte vůbec žádnou ideologii a bojujete – či spíše nabádáte jiné lidi k boji – za kapsy svých velkých obchodníků, což je v našich očích ještě odpudivější. Upřímný komunista může být občas přiveden k uvědomění si svého klamu a přidá se k nám. Ale neexistují žádní upřímní demokraté, až na pár naprostých imbecilů. Lidé od vás nemohou být nikdy přivedeni k čemukoliv velikému. Příliš se bojíte mimořádnosti, přespříliš postrádáte silné neosobní cítění, jste tak beznadějně nevalně průměrní.
– Defiance, IV, s. 177.
|Autor: Midilird|Zdroj: radicalrevival.wordpress.com|14.3.2014|
A vy své parlamentní principy bráníte tak bezohledně, jak jen můžete. Nerespektujete ‚svobody jednotlivce‘ těch, kteří se rozhodli odhalit jejich absurdnost. Skrze váš celý systém takzvaného ‚vzdělávání‘ se nám pokoušíte zamezit v myšlení. A jestliže nás skutečně nepotrestáte za myšlení, je to jen protože nevěříte v sílu myšlenky, a tak nás považujete za ‚neškodné‘ tak dlouho, dokud proti vám nic neděláme, anebo protože samotní nejste dostatečně přesvědčeni o pravdě svých principů, abyste pro ně obětovali lidské životy. Katoličtí inkvizitoři starých dob, jež oceňovali lidský život dalece víc než vy (jelikož všichni věřili v nesmrtelnou duši), neváhali zbavit se člověka, jehož považovali za nebezpečného pro víru ostatních. Sloužili tomu, o čemž věřili, že to je pravdou. A my, kteří se znepokojujeme tím co je na onom světě jen vágně – jestliže vůbec –, jsme připraveni odpravit každou překážku, jež nám stojí v cestě, jelikož taktéž jednáme ve jménu pravdy; naší pravdy. Vaše zdánlivá velkorysost se odvíjí od skutečnosti, že nemáte žádnou pravdu, v níž byste věřili. Lidské životy obětujete pouze svým hmotným zájmům; vraždíte (ve jménu ‚lidství‘) ty z nás, kteří mohou být nebezpečím pro vaše příjmy a vaše pochmurná a ‚zaopatřená‘ potěšeníčka. Věříte nikoli v pravdu, nýbrž v zisk – pro Židy a hrstku nejvíce zjudaizovaných Árjů; a v pozvolna ponižující ‚štěstí‘ pro ty ostatní. Ať už jsou jakkoliv ohavná, tak má slova nejsou pro vás rouháním, jako by byly pro mne vaše výpady vůči našemu režimu. To proto mne tolerujete, pokud nejsem zjevným ohrožením ‚míru, pořádku a ukázněné vlády‘; to proto jste byli vůči mně ‚laskaví‘. Opravdu, jací pokrytci jenom jste!“
– Defiance, XIII, s. 566.
Osobně mám odpor k vám oběma. Oni [komunisté] zastávají ideologii rozkladu, jež je v duchu opakem té naší. Vy [demokraté] nemáte vůbec žádnou ideologii a bojujete – či spíše nabádáte jiné lidi k boji – za kapsy svých velkých obchodníků, což je v našich očích ještě odpudivější. Upřímný komunista může být občas přiveden k uvědomění si svého klamu a přidá se k nám. Ale neexistují žádní upřímní demokraté, až na pár naprostých imbecilů. Lidé od vás nemohou být nikdy přivedeni k čemukoliv velikému. Příliš se bojíte mimořádnosti, přespříliš postrádáte silné neosobní cítění, jste tak beznadějně nevalně průměrní.
– Defiance, IV, s. 177.
|Autor: Midilird|Zdroj: radicalrevival.wordpress.com|14.3.2014|
