Už před třemi týdny jsme informovali o protestech organizace PEGIDA - vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Patriotische Europäer Gegen die Islamisierung des Abendlandes), která každé pondělí probíhají v německých Drážďanech. Shromáždění pokračují, stále však narůstá počet zúčastněných. Před třemi týdny přišlo 3 500 lidí, včera jich už bylo více než 10 000. Na německé poměry něco nevídaného. Jde však i o porážku odpůrců z řad předních politických stran, na jejichž protiakci přišlo výrazně méně lidí.
Před týdnem v ulicích Drážďan pochodovalo 7 500 až 8 000 účastníků demonstrace PEGIDA. Organizátoři si pro osmé pondělí, kdy tyto akce pořádají, stanovili cíl: 10 000 protestujících. Takové mohutné akce nemohly ujít pozornosti ani politikům, kteří však namísto diskuse o požadavcích protestů (zpřísnění imigrační politiky a přijetí opatření proti islamizaci), se pustily do organizace protiprotestu.
Cílem bylo shromáždit větší množství lidí než přijde na akci PEGIDA, a tak ukázat, že stále více lidí je pro liberální imigrační politiku. Zúčastnit se protiprotestu vyzývali levicoví radikálové, odboráři, některé náboženské komunity, saská spolková vláda v čele se Stanislawem Tilichomem (z Merkelové CDU), ale i starostka Drážďan Helma Oroszová (CDU).
Účast přislíbili i zástupci všech stran hlavního proudu: SPD, CDU, die Linke, FDP a Zelení. Z významnějších politických stran se demonstrantů proti islamizaci zastala pouze Frauke Petryová, poslankyně saského zemského sněmu za euroskeptickou Alternativu pro Německo (AFD). Téměř všechna "mainstreamová" média, která již tradičně, kriticky informovala o akcích PEGIDA, upozorňovala předem a chválila protidemonstraci. Zkrátka, protiprotest měl podporu celého politicko-mediálního establishmentu.
Na ulici to však vypadalo jinak. Navzdory kampani a obrovskému úsilí přišlo na akci německých vlastenců, která poprvé neměla formu pochodu, ale statické akce, více než 10 000 lidí. Jejich oponentů bylo přibližně 7 000, tedy o celé tři tisíce méně. A to je na celé věci nejdůležitější, systém prohrál v malé mobilizační válce. Navzdory svým obrovským materiálním a komunikačním možnostem nedokázal vzbudit větší zájem než organizátoři bez politického či mediálního krytí, kteří však bojují za rozumnou věc. Vzbuzuje to naději a je už jen na Němcích samotných, zda dokáží své multikulturní-internaciolistické vladaře potrápit ještě o něco více.
|Autor: Redakce|Zdroj: beo.sk|10.12.2014|
Před týdnem v ulicích Drážďan pochodovalo 7 500 až 8 000 účastníků demonstrace PEGIDA. Organizátoři si pro osmé pondělí, kdy tyto akce pořádají, stanovili cíl: 10 000 protestujících. Takové mohutné akce nemohly ujít pozornosti ani politikům, kteří však namísto diskuse o požadavcích protestů (zpřísnění imigrační politiky a přijetí opatření proti islamizaci), se pustily do organizace protiprotestu.
Cílem bylo shromáždit větší množství lidí než přijde na akci PEGIDA, a tak ukázat, že stále více lidí je pro liberální imigrační politiku. Zúčastnit se protiprotestu vyzývali levicoví radikálové, odboráři, některé náboženské komunity, saská spolková vláda v čele se Stanislawem Tilichomem (z Merkelové CDU), ale i starostka Drážďan Helma Oroszová (CDU).
Účast přislíbili i zástupci všech stran hlavního proudu: SPD, CDU, die Linke, FDP a Zelení. Z významnějších politických stran se demonstrantů proti islamizaci zastala pouze Frauke Petryová, poslankyně saského zemského sněmu za euroskeptickou Alternativu pro Německo (AFD). Téměř všechna "mainstreamová" média, která již tradičně, kriticky informovala o akcích PEGIDA, upozorňovala předem a chválila protidemonstraci. Zkrátka, protiprotest měl podporu celého politicko-mediálního establishmentu.
Na ulici to však vypadalo jinak. Navzdory kampani a obrovskému úsilí přišlo na akci německých vlastenců, která poprvé neměla formu pochodu, ale statické akce, více než 10 000 lidí. Jejich oponentů bylo přibližně 7 000, tedy o celé tři tisíce méně. A to je na celé věci nejdůležitější, systém prohrál v malé mobilizační válce. Navzdory svým obrovským materiálním a komunikačním možnostem nedokázal vzbudit větší zájem než organizátoři bez politického či mediálního krytí, kteří však bojují za rozumnou věc. Vzbuzuje to naději a je už jen na Němcích samotných, zda dokáží své multikulturní-internaciolistické vladaře potrápit ještě o něco více.
|Autor: Redakce|Zdroj: beo.sk|10.12.2014|
