První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  

Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Nacionální socialismus dnes

Mnoho lidí se dnes nazývá nacionálními socialisty, přesto mezi nimi stále neexistuje sjednocený názor na to, co to nacionální socialismus (dále jen NS) vůbec je. V následujících řádcích proto získáte informace, které vám buď dají odpovědi na vaše otázky, nebo se jen utvrdíte v tom, co už dávno víte.

Idea NS má svůj původ již ve starém věku, u starých kmenů, které věřily v pouto člověka k jeho půdě a čistotu vlastní krve. Silné státy založené na etnických principech přetrvaly po tisíciletí, zatímco říše jako Egypt, Řecko, Řím či později Byzancie, zanikly v chaosu smíšené krve a neexistující identity. Národy střední, západní a severní Evropy, které se ve starověku teprve probouzely, si během staletí zachovaly svou čistotu a staly se nejen vládci Evropy, ale později i celého světa. Toto vědomí jedinečnosti a zachovávání vlastní krve bylo součástí myšlení všech Evropanů a promítlo se do politických idejí většiny myslitelů druhé poloviny minulého tisíciletí.

V minulosti byli nositelé inteligence a kultury téměř výhradně zástupci takzvané vyšší třídy, tedy šlechta, církev a bohatí měšťané. Díky osvícencům z jejich řad docházelo k postupnému uvědomění si své identity i mezi prostým obyvatelstvem. Jean-Jacques Rousseau jako jeden z prvních zaútočil proti dědičnosti a nadvládě aristokracie a položil základy lidských práv. Během průmyslové revoluce a s nástupem kapitalismu se jeho myšlenky rozšířily do širokého spektra sociálního hnutí, které hlasitě požadovalo lidskou důstojnost a sociální spravedlnost jako přirozenou součást vyspělé společnosti. Souběžně se sociálními bouřemi a bojem za citlivější společnost hořely i boje národní, kdy se jednotlivé evropské národy snažily osvobodit od útlaku.

Když se s koncem První světové války zhroutila evropská impéria a v Evropě i v Americe vládl nelidský kapitalismus, ve většině dnešních států vypukly nové boje, na jedné straně inspirované příkladem Sovětského Ruska, kde vznikl první stát proletariátu a na druhé inspirované strachem, že by se stejný model mohl podařit v jejich vlastní zemi. Nebylo tajemstvím, že převrat v Rusku byl z většiny proveden zahraničními a domácími Židy, kteří v zemi rozpoutali občanskou válku a vraždili všechny své nepřátelé, jejichž počet se během dalších dvaceti let vyšplhal asi na třicet milionů. Na jedné straně tak stáli zastánci starých pořádků a nacionalisté proti kterým vyrazili do boje zastánci sociální revoluce, i v Evropě významně vedeni Židy. Do roku 1919 byla rudá hrozba v Evropě zastavena, ale ne zcela potlačena. A tehdy se datuje utvoření idejí NS.

V Německu, více než v jiných zemích, žila v duších lidí etnická hrdost a odpor k míšení krve a to bylo součástí filozofie všech tehdejších nacionalistických a lidových organizací. Přesto však, díky rozpadu evropských impérií, tyto organizace a hnutí ctily také prostotu obyčejného člověka a toužily odstranit staré struktury sociálně nespravedlivé společnosti. Věřily, že národ dojde k jednotě teprve tehdy, když neexistují páni a otroci a vládne sociální spravedlnost. A toto přesvědčení našlo svého kazatele v osobě Adolfa Hitlera a jeho nacionálních socialistech.

NS hnutí bylo nové v tom, že spojovalo rasové uvědomění jeho nositelů s touhou po novém, spravedlivějším světě. Věřilo v jedinečnost indo-evropské krve a společnost, kde se postavení získává zásluhami a pílí a ne třídním původem. Hnutí tak přilákalo nejen mnoho idealistů a snílků z vyšších vrstev, ale také mnoho proletářů z chudých městských čtvrtí. Ti všichni odmítali kapitalismus jako nesolidární, nespravedlivý a vykořisťující systém, stejně jako komunismus s jeho rovnostářstvím a židovskými vůdci.

Hnutí však až do svého vítězství nebylo názorově jednotné. Na jedné straně stáli příznivci Adolfa Hitlera a na druhé levicové křídlo mezi nacisty, kteří se shromáždili okolo bratří Strasserů. Ti požadovali znárodňování majetku a zrušení svobodného podnikání. Mezi oběma skupinami docházelo k ostrým názorovým střetům, které vyřešil až svou osobní intervencí Adolf Hitler, který také nakonec staršího Strassera porazil v diskusi, kdy hájil existenci německých podnikatelů jako těch, kteří se ukázali schopnějšími a svým vlastním přičiněním se dostali na vrchol a odmítl znárodnění kapitálu s výjimkou stavu, kdy by kapitalista obchodoval v nesouladu s NS principy, tj. spekuloval, špatně zacházel s dělníky nebo spolupracoval s nepřítelem. Ale zatímco se starší Strasser stáhl do ústraní, jeho bratr Otto ze strany vystoupil a s dalšími odpadlíky založil Černou frontu, která stála vůči Hitlerovi v opozici.

A nyní začneme postupně rozebírat tehdejší NS ideologii a její význam v dnešní době. Nejdříve si rozebereme spor Strasserů a Hitlera. V dnešním NS hnutí je nezanedbatelný počet těch, co se cítí být strasserovským křídlem ovlivněni. Jejich ideje jsou silně protikapitalistické a v některých případech přímo kopírují moderní levici. Podle mého názoru je však nesprávné se dnes nazývat strasserovcem či hitlerovcem. V době, kdy nacionální socialisté bojovali o moc, měl dělník jen minimální práva a pracovní podmínky byly ve své většině otřesné, stejně jako vztah zaměstnavatele a zaměstnance. V těchto souvislostech se dá pochopit tehdejší důraz strasserovců na sociální revoluci. V dnešní době jsou ale pracovní podmínky a práva pracujících na mnohem vyšší úrovni a často má pracovník více práv než jeho zaměstnavatel. Radikální socialismus svůj boj v Evropě vyhrál a ztratil své opodstatnění. NS aktivisté musí dále hájit principy sociální a spravedlivé společnosti, ale musí si uvědomit, že podmínky sociálního boje se od začátku minulého století významně změnily, a přizpůsobit tomu svou činnost. V dnešní době je aktuální boj proti novým, samozvaným elitám, proti dekadentnímu světu tzv. celebrit, proti korupci světa vysoké politiky a průmyslu. Pro nacionální socialisty není smyslem života hromadění majetku. Nemají v erbu zlaté tele. Důležitá je pro ně solidarita s vlastními lidmi a jejich blaho, které staví nadevše.

NS hnutí se brzy po svém vzniku začalo vymezovat i proti církvi a křesťanské víře. Vůdčí nacionální socialisté odmítali křesťanství jako prohnilý řád, který po staletí svazoval národy svou dogmatickou vírou v nadpřirozeno, svojí nevědeckou pseudo-duchovní podstatou Boha, který ovládá naše životy, a dále vírou v rovnost všech lidí, která popírá známé přírodní zákony. Ale nebylo to jen zastaralé, středověké a zaslepené zanícení církve, pro které jí NS hnutí odmítalo, byla to i její vyčpělost, její nepotřebnost v moderní době uvědomělých lidí, kdy nejsou páni, kteří potřebují podepřít svou autoritu církevním kázáním o pokoře. Jednoduše, NS hnutí bylo moderní a založené na vědeckých principech, přesně v protikladu ke zkostnatělé církvi. Reinhard Heydrich, vedoucí říšských bezpečnostních složek, považoval organizovanou církev za svého největšího nepřítele. Církev celá století rozkládala duše lidí a stála v cestě národnímu uvědomění, proto byla po vítězství NS zatlačena do pozadí a nahrazena racionální vírou ve vlastní schopnosti a přírodní zákony.

V dnešní době stojí církev v čele invaze neevropských imigrantů do Evropy a Evropany osídlených krajů. Ve jménu rovnosti a bratrství církev ničí naší identitu a rozmělňuje naší krev. Za zmínku stojí i fanatická oddanost především protestantské církve věci Izraele a její zarputilá podpora jeho vražedné blízkovýchodní politiky. Dnešní NS, stejně jako jejich předchůdci, odmítají církev a její destruktivní vliv na společnost. Věří ve svou rasu, v sami sebe. Nežijí ve falešných představách a neklaní se falešným idolům.

Při hodnocení vztahu NS k rase a národu musíme vycházet z toho, že ani čelní představitelé hnutí nebylo v tomto směru zajedno. NS politika byla v prvé řadě velmi ovlivněná německým nacionalismem a bouřlivou dobou vytváření národních států v Evropě. Přesto NS idea nebyla pouze germánská. Patřila všem Evropanům, co věřili v nový, jiný svět. Našla si místo v srdcích románských i latinských národů, stejně jako národů slovanských. Někteří germánští nacionalisté byli ovlivněni nevědeckým učením, které přisuzovalo Germánům původ buď na bájné Atlantidě nebo je označovalo za přímé potomky Neandrtálců, samostatné vývojové větve člověka. My však dnes bezpečně víme, že naše bílá rasa se před více než čtyřiceti tisíci lety oddělila od skupiny lidí, kteří před sto tisíci lety opustili kolébku člověka, dnešní Afriku, a desítky tisíc let pak obývali dnešní Kavkaz v době, kdy byla severní polokoule pokrytá ledem. Když pak došlo k oteplení a ledy roztály, naši předci sestoupili z hor a rozešli se do všech stran. Podíleli se na vzniku civilizací v severní Indii, v Sumeru, v Egyptě a později i v Řecku a v Římě. Bez ohledu na to, zda se naši předci nazývali Germány, Slovany, Kelty nebo Řeky, Vizigóty či Maďary, šlo o jednu skupinu lidí, kteří asi před sedmi tisíci lety opustili Kavkaz a pustili se do osidlování svého blízkého i vzdáleného okolí.

Nacionální socialisté věří v obnovenou jednotu tohoto lidu, chtějí zachovat jeho jedinečnost. Proto pro nás není důležité jestli je náš soukmenovec ze západu, či východu Evropy, nebo severu či jihu, ale důležité je právě to, zda je naším soukmenovcem. Zda je jeho původ bez poskvrny s cizími rasami a jeho krevní linie zůstala od sestupu jeho předků z Kavkazu čistá. Pro rasové míšence, ač sympatizující s naší věcí, není místo mezi námi, ale kdekoliv jinde na světě, kde místní obyvatelé chtějí praktikovat multirasovou společnost. V Evropě ne.

Tolik k podstatě NS. Je také důležité uvést, že skutečný nacionální socialista není nikdy konzervativní, protože svět, který se nemění, nepostupuje kupředu. Nacionální socialisté jsou tak vždy otevřeni novým ideám, které mohou jejich myšlení obohatit.
Je prostě nesprávné jen slepě následovat cestu, která byla vytvořena původními NS. V úvahu je třeba brát světové a společenské změny a k cíli hledat i jiné cesty. Nacionální socialisté totiž, už ze své podstaty, chtějí být těmi nejpokrokovějšími lidmi.

Pokud bychom pak chtěli nacionální socialismus popsat v několika slovech, byla by to především rasa, půda, spravedlnost, čest, odvaha, svoboda myšlení a žádné kompromisy. A cíl je tato slova navěky vytesat do duší našich lidí.

|Autor: Redakce| Zdroj: odpor.info