První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Pozitivní stránka nacionálního socialismu

Níže uvedený text se zabývá konstruktivní a pozitivní stránkou našich ideálů – je potřeba prohlubovat své znalosti o NS a to zejména dnes, kdy je s námi spojováno neúčelné násilí, holocaust a čirá nenávist jako cíl. Co přijde po revoluci? Jak budeme zajišťovat existenci bílých lidí a budoucnost našich dětí? Zkusme si v obecných rysech odpovědět.

Podíváme-li se na dnešní neutěšenou situaci ve společnosti i světě samotném, nemůžeme se divit vzrůstu všemožných hnutí odporu. Je zcela bez debat, že nikde na světě nemůže žádná dnešní vládní struktura naplnit očekávání a potřeby obyvatel daných zemí. Kamkoliv pohlédneme, jsou vládami sledovány sobecké zájmy, zcela přehlížející zájmy národů a vzhledem k tomu, že čekáním se nic nezmení, vznikají rozličná revoluční hnutí založená na různých základech.

I my jsme samozřejmě revolučním hnutím odporu vůči výše popsanému. Správně jsme rozeznali zdroje nynějšího rozkladu a poukazujeme na ně. Útočíme neúnavně na projevy systémového útlaku bílého člověka a to s takovou razancí, že jsme popisováni jako zcela destruktivní a negativistické hnutí vzrostlé z ničivé ideologie. Tento obraz o nás a našich idejích je od špatného konce války budován židovskou propagandou, jejíž „černobílost“ je až zarážející. V důsledku této několik desetiletí trvající mašinerie lží jsme těmi nejzlejšími démony vůbec a samozřejmě zaniká skutečný význam a tvořivost nacionálního socialismu. Je to dokonce tak úspěšná propaganda, že i mezi sebou snadno nalezneme kamarády, kteří si vystačí jen s jednoduchým vzorcem myšlení: chceme zničit to a to, chceme skoncovat s tím a tím, vyhnat, zlikvidovat, pověsit… Mimochodem, je-li o NS takovýto obraz navenek, kdopak asi bude lákán takovou mírou negativismu? To co nechceme víme dobře, to co chceme mnozí neví vůbec (o nepřátelích ani nemluvě) nebo jen matně.

Na otázku co tedy chceme lze většinou slyšet, že chceme bílou Evropu případně bílý svět, čtrnáct slov však bereme mnohdy jako závazek pro nalezení bílého životního partnera a dále již nevidíme. Máme tedy velmi omezené povědomí o nacionálním socialismu. Je toto jediný postoj nacionálního socialismu? Jak např. bude po revoluci organisována osvobozená, bílá společnost? Kapitalismus chceme zničit, protože je to židovský vynález a židovská zbraň proti gójům – znamená to tedy, že kapitalismus v dnešní podobě, avšak zbaven židovského prvku by nevadil? Bylo by v pořádku, kdyby stát naprosto vůbec nezasahoval do podnikání? Má veškerá společenská snaha o fungování naplňovat jen fyzické potřeby obyvatelstva? Je dobré aby průmyslová výroba stále stoupala?

Nacionální socialismus je od základu proti konzumnímu způsobu života, je proti nehlídanému podnikaní, je proti devastaci životního prostředí, proti úpadku kultury, je proti čirému materialismu (marxismu atp.), je proti kapitalismu, který v sobě obsahuje prakticky veškeré zlořády odporující zdravému růstu rasy. Tohle vše tedy Nacionální Socialismus odmítá – to víme téměř všichni – co však nabízí a jak chce dosáhnout zlepšení?

Tedy především: NS má základ ve víře, že zdravá společnost je pouze ta, která je tvořena obyvateli zpřízněné krve (abychom nehovořili téměř básnicky, je myšleno „rasy“), ze stejného či příbuzného kulturního i historického prostředí, neboť právě to je podmínka pro důležité pouto s půdou. Půda je námi vnímána jako základ života i kultury, což jsou stavební kameny zdravé společnosti – vzhledem k těmto faktům je zcela logické a správné snažit se půdu, potažmo přírodu co nejméně zatěžovat, chránit ji a předat příštím generacím nejen nezničené životní prostředí, ale také dostatečnou ideovou průpravu, nutící je ke stejné ochraně a stejnému přístupu vůči Zemi (mimochodem trhání pouta s půdou je jedním z důvodů proč jsme zcela proti imigraci). Zde je tedy první ohnisko střetu mezi Nacionálním Socialismem a kapitalismem – my nedovolíme bujení „podnikání“ na úkor zdravé přírody; kapitalismus dává devastaci nejen volný průchod, ale mnohdy destrukci i přímo podporuje jen kvůli vyšším ziskům.

Se zdravou a životaschopnou přírodou souvisí další aspekty NS. Požadujeme radikální odklon od konzumního způsobu života, kdy je člověk nucen vnímat sebe jako kus živé hmoty, jíž je možno plně uspokojit materiálními požitky – za všechny: vždy mít naplněnou ledničku (především pamlsky a dalšími nadstandartními potravinami), vlastnit auto (náhražka svobody iluzí svobodného pohybu), vyčerpávat se na zajištění další splátky hypotéky a další a další…. S konzumním životem úzce souvisí nárůst průmyslové výroby téměř ve všech odvětvích, aby bylo zajištěno domnělé pohodlí konzumentů. Nacionální socialismus hlásá příklon k „lidovému“ životu, čili přesunu centra společenského života na venkov, podpora venkovských rodin (právě tam je základ budování pouta s půdou) a omezení průmyslové výroby na úroveň nutnou pro zajištění skutečných potřeb lidu a nezbytného „obchodního“ styku se zahraničím. Aby nedošlo k nedorozumění – Nacionální Socialismus nechce zlikvidovat města úplně – to by bylo kontraproduktivní. Základem myšlenky lidového života je zmenšení měst úměrně růstu venkova. Města se vedle venkova – gigantického centra lidového (ekologického) života, lidové kultury apod. – stanou centry politickými, obchodními, stanou se dějišti setkávání a dialogu umění různých oblastí bílé země (a ano, i kultur jiných ras – poznání je velice důležitý prvek NS). Města budou též průmyslovými centry – průmysl však bude díky snížení nesmyslné konzumní výroby zredukován na skutečně nutnou a potřebnou úroveň a především bude vždy striktně dodržována „ekologičnost“ každého výrobního prostředku. Proto se z měst nestanou nechvalně známá ohniska úpadku všeho druhu, známá z dob komunismu a především z doby dnešní – kapitalistické. Budou zbořeny mýty o „bohatých“ měšťanech a „vidláckých“ vesničanech – Nacionální socialismus dá každému důstojný život, práci, dostatek volného času pro sebevyjádření, dovolí a podpoří drobné živnostníky, a nastolí spolupráci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, což je další bod, kdy dochází ke konfliktu s kapitalismem (a marxismem): žádná „absolutní“ moc kapitalistů, jež ssebou nese nejistotu zaměstnání a naproti tomu žádná „absolutní“ moc proletariátu, potažmo pracujících, jež ssebou nese strach mezi majiteli a zaměstnavateli o svůj majetek.
Stát (berme tento výraz jako zástupný pro to, co bude po revoluci), vlastnictvím a kontrolou velkých podniků bude moci disponovat pracovními místy a zajišťovat tak stálou zaměstnanost – to, že tyto „velké podniky“ budou v různých odvětvích průmyslu i obchodu umožní i „přelévání“ pracovních sil dle potřeby do různých oborů. Bude povinností Státu zajistit v takových případech rekvalifikaci pracovních sil, případně přestavbu výrobního prostředku pro jinooborové fungování (vše dle možností). Právě státní vlastnictví výše zmíněného zajistí i dostatek financí na takové změny, bude-li to potřeba.

Důležitou stránkou NS je úloha peněz - zbavuje peníze absolutní hodnoty, neboli nebude vše poměřováno a odvíjeno pouze jejich množstvím. Myšlenkou je skutečnost, že základní lidské potřeby musí být zajištěny nezávisle na finanční situaci pracujících: jíst, odívat se bydlet a kulturně (duševně a duchovně) růst potřebuje každý a proto tyto základní potřeby budou zajištěny každému pracujícímu či jinak přínosnému člověku.

Co se výše zmíněné souhry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem týče, té lze dosáhnout efektivně na základě rasové příslušnosti, která musí být v lidech budována a vychovávána. K tomu je potřeba kultura, jež lidi pojí na úrovni duchovní – rasová a krevní sounáležitost nemůže být předávána jako nějaké zboží, není to nic, co se dá matematicky vypočítat, lze ji pouze probouzet a cítit – to umožňuje právě kultura spjatá se svým základem – půdou. Proto lze říci, že NS hlásá „estetickou“ politiku a pracuje spíše s Mýtem a duchovnem než s materiálem a zbožím (opět veliký rozdíl mezi NS a kapitalismem, jakož i marxismem apod.). Rasová sounáležitost, nikoliv třídní, zaručí harmonické fungování zdravé společnosti.

Nacionální socialismus znamená také dostatečný životní prostor pro bílého člověka – dosáhnout soběstačnosti bílé rasy. Proto je zcela nemyslitelné zaměřovat se na národ – základem i cílem nacionálního socialismu je RASA, proto je středem naší pozornosti především Evropa, která dokáže své děti uživit pouze budou-li sjednoceny. Sjednocení, které máme na mysli neznamená zdánlivé sjednocování jako je tomu v EU, kde je vše přesně v intencích kapitalismu podmíněno výdělkem. Sjednocením Árijské rasy pod NS získáme obrovskou sílu, jež bude schopna vydobýt si svůj životní prostor a tím učinit první krok k zastavení genocidy bílého člověka. Staneme se do velké míry nezávislými na okolním světě, tudíž okolní svět nebude mít mechanismy na ovlivňování naší politiky.

Organisace společnosti. Vzhledem k dnešnímu rozkladu morálky, kultury i společnosti jako celku, došli jsme k závěru, že „demokracie“ je zcela nefunkční ve sledování cíle zdravého růstu rasy. Mládež je drcena drogami, povrchní zábavou ve stylu negerských „umělců“ a implantováním multikulturalismu; dospělá populace je uzavírána do světa televizních estrád, muzikálů, degenerovaného divadelnictví, touhy po hmotných statcích a tím vším trpí nejen samotná lidská důstojnost, ale především rasa. Proto nacionální socialismus nabízí organisaci společnosti a zejména volného času po vzoru vojenské hierarchie – proč? Snadné: od počátku věků jsou veškeré společnosti, státy, království, imperia atp. odkázány na svou sílu a to sílu nejen fyzickou, ale i duševní a kulturní. Budoucností každé generace je generace příští a právě její výchovou je budoucnost zajišťována. Proto vždy v historii lze nalézat aplikaci vojenských prvků v životech mládeže. V celé historii až do teď. Jediná tzv. liberální demokracie na mládež neklade žádné nároky, nikam mládež nevede a tím zrazuje budoucnost bílých národů a celé rasy jako celku. Naším cílem je mimo jiné zcela eliminovat vliv umělých a jinorasových „kultur“ na bílou mládež. Nacionální socialismus k mládeži vzhlíží jako k budoucnosti, proto na ni klade nároky, vyžaduje disciplínu a morálnost – bere si na starost společenskou výchovu mládeže. Může se zdát, že tím bude role rodičů odsunuta na vedlejší kolej, to je však zdání klamné. Rodiče, jakožto „zdroj“ vzniku rodiny, budou od státu dostávat mnoho podpory na všech úrovních, bude jim do určitého věku dítěte nechána prakticky volná ruka ve výchově a stát se o slovo bude hlásit až vstupem dítěte do společenského života, tedy do školy. Organisovaná mládež nebude nucena k něčemu co se jí bude příčit, dítě může přes různé kroužky pěstovat své zájmy zcela nerušeně. Budou pravidelné výlety, tábory, setkání… Mládež bude vedena k rasové i kulturní uvědomělosti a sounáležitosti.

V krátkosti a obecných rysech jsme zde nastínili co nacionální socialismus chce. Že je to utopie a snílkovství? Ale kdeže – tyto principy již byly nastartovány a vydaly se na cestu k cíli v různých podobách i dobách, naposledy v podobě Třetí Říše – ano té Říše, která dle dnešních hysterických řvounů z řad židů a jim podobných stvůr, šířila čiré zlo a chtěla pouze ničit, zabíjet, vyhlazovat… Stále je nám a široké veřejnosti cpáno, že NS připravil o život miliony a miliony lidí, především oněch 6 milionů „lidí“ jimž se říká židé. Dnešní, zednářem řízená propaganda šíří dojem o tom, že diktátorství je jev na 100 % negativní a skutečná svoboda je ta demokratická – neb nemá na svědomí smrt a násilí, nikoho neomezuje naprosto v ničem a všem měří stejným metrem. Že je to lež je více než jasné a příkladů lze vidět více než dost. S každou velkou společenskou změnou padají hlavy (nepočítáme-li sametový podvod), což je logické: změna znamená zbavit se starého a nastolit nové. My, nacionální socialisté, máme dostatek důstojnosti a dokážeme říci, že se svými nepřáteli zatočíme, čímž se naprosto lišíme nejen od liberálních demokratů a kapitalistů, schovávajících se za maskou usměvavé propagandy, ale i např. od takových okrajových úkazů jako jsou anarchisté. Naše cesta vede zkrze krvavé řeky a víme, že je to jediná možná cesta – nikoliv přesouváním problému na jiné místo, ale jeho likvidací jej vyřešíme. Jsme v situaci, kdy je naše rasa vybíjena a z tohoto důvodu nemáme nejmenší důvod nakládat s nepřáteli „po křesťansku“. Revoluce se vším všudy – s násilím, zabíjením nepřátel, stanným právem apod. – je bránou k Nacionálně Socialistické společnosti, která jediná je pro bílého člověka zdravá.

Tím bychom ukončili tento text a v budoucnu se podíváme na další, dnes opomenuté důležité aspekty NS - vůdcovský princip a jeho úloha a politická organisace společnosti.


|Autor: Redakce| Zdroj: h8edgereich.wordpress.com