První máj   Street Art   Rioty   R.E. Skružný   Vznik ČSR   Vyhlazení   Vzdělání   En|De|Pl|Ru  
Aktivismus    Reporty    Pozvánky    Termíny    Vzpomínáme    Koncept    Ideologie    PC bezpečnost  

Nacionalismus – Často kladené otázky II

Druhá část základního náčrtu nacionalistického názoru, výklad odlišností nacionalismu od současného řízení státu ve světě a důvody, proč je nacionalismus důležitým prostředkem v boji proti globalismu, světovému znečišťování a průmyslovému ničení kulturních a přírodních ekosystémů.

II. Jak funguje?


1. Jaké jsou jeho základní ideje?

Nacionalismus je vybudován kolem ideje paralelní evoluce čili, že lidé, rostliny, zvířata, ideje, koncepty a jazyky se vyvíjejí v rozmanitých liniích současně. To vymezuje několik idejí, včetně té o meritokratickém paralelním elitářství, dle níž se rozmanité poddruhy ideje či organismu vylepšují dle specifických potřeb jejich lokality (či v případě lidí – kulturních cílů). Také obsahuje koncept jedinečnosti a různorodosti, dle něhož jsou skupiny, ne jednotlivci, měřítkem různorodosti, a jsou odpovídajícím způsobem izolovány, aby u nich nedošlo k „zprůměrnění“, či jsou slučovány s jiným takovým způsobem, že převládá jen kompromis mezi jejich znaky – nejnižší společný jmenovatel. V současném systému směšování vláken vede k úbytku specializovaných funkcí a tedy k omezování evoluce.

Toto přirozeně funguje v protikladu ke globalistickým a internacionalistickým ideám, které postrkovány celosvětovou liberalizací, vytvářejíc cestu větším populacím a velkým ziskům, navrhují, že bychom se měli všichni vnořit do generické populace, abychom se stali lepšími konzumenty. Nacionalisté se domnívají, že nejvyšším stádiem rovnostářství je přizpůsobení se, jakkoliv komunismus svou touhou genericky zformovat lid redukoval schopnost kultur soupeřit tam, kde bylo zapotřebí inovace. Podobně i liberalismus nás pomalu noří do bahna sociální záminkou o rovnosti a ve skutečnosti se stává sebenaplňujícím proroctvím, jež likviduje individualitu, ničí kultury a ustavuje vzdálené idealizované vůdce, kteří nejběžněji prosazují individuální potřeby, ne záležitosti kolektivního významu, jako je obnova životního prostředí.


2. Jak se aplikuje na vládu?

Vláda musí sloužit lidu a potřebám lidu, pokud jde o kulturu, součást přírodního systému a jedince. Nacionalismus akceptuje každý ekonomický systém a většinu politických , ačkoliv jeho post-rovnostářské hodnoty budou do různé míry v konfliktu s demokracií a komunismem. Nacionalismus jakožto politický standard především chrání vlády před účastí na globální politice a umožňuje jim soustředit se na práci pro lid a místní potřeby, včetně ekologických. Nacionalismus jako takový je vyšší základnou civilizace jako celku – se svými dílčími disciplínami jako politika, společnost a kultura – a prospívá každé kultuře, která jej přijme.


3. Jak se aplikuje na společnost?

Společnost je součástí civilizace, která existuje mimo oficiální omezení, ale je jimi ovlivňována a pomáhá je uskutečňovat prostřednictvím svých kulturních a společenských tendencí. Nacionalistická společnost by jisté ideje akceptovala, včetně těch o etnické nezávislosti, meritokratickém elitářství a specializaci prostřednictvím lokalizace, které by mařili tendence peněz, moci a náboženského symbolismu k nahrazení cíle metodou. Ve společnosti to lze nejlépe pozorovat v tom, jak oceňujeme peníze více než rozum a zdraví svých rodin, jak to dokazuje narůstající znečištění, nedostatek rodinné soudržnosti a sociální zmatek, vznikající ve vířící brázdě našeho politického a ekonomického “rozvoje.”


4. Jak se aplikuje na přírodu?

Místní vlády tvořené lidmi, kteří v oblasti žijí a jsou specificky přizpůsobeni jejím jedinečným vlastnostem, jsou více ve styku s tím, co se v oné oblasti děje a plánuje v její budoucnosti , než nějaká vzdálená organizace, jež možná vidí kus země vhodné na to, aby se přeměnila v obrovský tovární komplex, což vede k masovému znečištění a zničení přírodní země kvůli prospěchu druhých, zatímco jen nepatrná část zisku se vrací místní komunitě. V nacionalistickém systému by místní vlády byly strážci přírodních zdrojů a ekosystémů a byly by schopny se uvést do rovnováhy s národní ekonomikou, která omezovala jejich dovoz, redukujíc soutěžení a umožňujíc svým ekonomikám dosáhnout vnitřní vyváženost při zachování vyšších mezd a stálém snižování motivace potřebovat peníze oproti zdraví komunity jako celku.


5. Jak nacionalismus souvisí s věkem supervelmocí?

Před věkem supervelmocí se poslední záchvěv nacionalismu v Evropě a Asii pokoušel vzdorovat kosmopolitismu, internacionalismu a anti-meritokratickým systémům vlády, jako byl komunismus. Zvláště s pomocí Spojených států byli nacionalisté poraženi mnohonásobnou silou, především kvůli politickému zmatku mezi evropskými národy, jenž vedl k tomu, že nebyly schopny se sjednotit proti mocnějším americkým a sovětským silám. Podobně Asii příliš zlomily soutěživé finanční zájmy, než aby viděla moudrost japonských a čínských nacionalistů, kteří na onom území bojovali za nezávislé říše. Výklad nacionalismu ze čtyřicátých let 20. století se nicméně sotva podobá tomu dnešnímu, který je více tradicionální a modernizovaný/post-modernizovaný než starší výklad nacionalismu. Nacionalismus, jak je obhajován v tomto článku, čerpá více z řecko-římské, indické a egyptské říše než z Číny, Japonska nebo nacistického Německa, ačkoliv uznáváme, že forma nacionalismu je inspirována stejnými kořeny a tudíž spolu příbuzná.

První část naleznete zde.


|Autor: Wolf|Zdroj: sarmatia.wordpress.com|24.6.2014|